Český les a Chodsko – 3. den – Český les – 14 km dlouhý okružní výlet: zaniklá obec Václav – vojenská pozorovací věž Velký Zvon - zaniklá obec Waldorf se zříceninou zámečku – zaniklá obec Pleš s pozůstatky kostela sv. Jana Křtitele - zaniklá obec Václav

Spali jsme v bývalé obci Václav. V noci bylo zataženo, občas sprchlo, ale bylo poměrně teplo. Ani ráno to nevypadalo o moc lépe. Proto jsme se vstáváním nepospíchali. Já dokonce tvrdila, že vstávám, až bude svítit sluníčko. Vstáváme tedy až po deváté, občas se to už někde modrá, občas zahlédneme sluníčko, ale proti včerejšku je zima. Je 10 stupňů.

Ještě jsme nestačili vše po snídani uklidit, když přijelo policejní auto. A hned se hrnuli k nám, naštěstí s úsměvem. Zajímalo je, jak jsme se sem dostali, když je ze všech stran zákaz vjezdu. Když jsme řekli, že od Pleše, ale že jsme si zákazu nevšimli, trochu jsme je zviklali - jestli prý ceduli někdo neodstranil. Ale když už jsme tady, že tu prý můžeme zůstat. Ještě se zajímali, kam se chystáme a popřáli nám, ať nezabloudíme.

Konečně vyrážíme na pořádný výlet. Cesty tu nejsou moc značené, je jich tady docela dost. Mám proto s sebou pro jistotu tablet, ať nás ti policajti pak skutečně nehledají. Je pravda, že poslední dobou ho nosím skoro vždy.

 

První zastávku plánujeme na Velkém zvonu (863 m). V 11. nebo 12. století zde pravděpodobně stávala tvrz. Dnes se na východních svazích tohoto zalesněného kopce rozprostírá přírodní rezervace Pleš. Roste tu celá řada chráněných rostlin, hub, žijí tu i vzácní ptáci. Součástí rezervace jsou Kocovy Kameny, kde mají být vytesané nápisy z let 1803 - 1894 - jména majitelů panství Koců z Dobrše i jejich hostů. V té době byl kopec holý, byl odtud krásný výhled směrem na Bělou nad Radbuzou a panstvo sem často jezdilo na nedělní výlety.

Po válce se tato oblast stala součástí hraničního pásma a vstup sem byl zakázán. Někdy od 50. let byla na vrcholu hláska protivzdušné obrany státu. R. 1961 se o vrchol zajímali i radiotechnici. Zpočátku úřadovali jen ve vojenském stanu, tam měli i technické zařízení. Nakonec si zde sloužící vojáci načerno postavili zděný domek, kde si konečně mohli i zatopit. Obě tyto složky na vrcholu úřadovaly jen nedaleko od sebe. Bydleli však v nedalekém vojenském areálu Václav.

Mnohapatrové vojenské pozorovací zařízení se stavělo v letech 1969 - 1975. Tuto masivní pozorovací věž stále využívá armáda a je běžně nepřístupná. Během květnových a červencových svátků bývají dny otevřených dveří, kdy je možno na věž vystoupat a z ubytovacích místností v 8. patře nebo výjimečně z malého ochozu na střeše objektu se porozhlédnout po okolí. Pak je vidět Čerchov, Havran, Přimda (tam se chystáme zítra), Ebene v Českém lese a Velký Javor a Ostrý na Šumavě, ale také hluboko do vnitrozemí. Nám se ještě nepodařilo se sem v té době dostat, jdeme se tedy aspoň podívat z dálky, jak to tam vypadá. Snad něco uvidíme.

Od auta to na Zvon je cca 2 km. Dokonce jsme objevili zkratku – nemusíme po červené. Pro mne to začíná dobře. Nejdřív mám 1 km na rozdýchání a pak jdeme 1 km do pěkného kopce. Občas nám sluníčko nasvítí pěkně vybarvené stromy. Když jsme se dostali na náhorní plošinu, vidíme na konci cesty vrata. Zase věž neuvidíme? Naštěstí je jen kousek od vrat, tak jsme si ji mohli i docela dobře prohlédnout. Píšou, že objekt je monitorován, snad mi za chvíli nepřijdou vynadat, že tu fotím. Raději rychle mizíme. Ani ke Kocovým kamenům nejdeme. Okolo oploceného areálu se to zdá neprůchodné.

Vracíme se zpátky na cestu a pokračujme vpravo. Je to samé nahoru, dolů, jinak to ani nejde. Trošku víc mi vadí, že všechny cesty jsou vyasfaltované, žádná pěkná lesní pěšina tu není. Je tu však hezky. A co se nám líbí nejvíc, jsme tady všude sami. Ani auta tu nejezdí.

Blížíme se k rozcestí, kde stávala další dnes zaniklá obec Waldorf. Koncem 17. století tady stávala sklárna. U ní v průběhu 18. století vznikla další osada, která byla v 50. letech zlikvidována kvůli blízkosti hraničního pásma. Zachovaly se zbytky zdí bývalé školy a v lese patrné staré ovocné stromy.

O kousek dřív je však vlevo od cesty zřícenina loveckého zámečku. Byl postaven koncem 18. století, v 19. století k přízemní budově bylo přistavěno dřevěné patro. Příležitostně se v něm bydlelo až do r. 1945. Po válce prý vyhořel. Důvod k jeho obnově nebyl. Do dnešních dnů se dochovalo torzo kamenné přízemní části. Tvrdí se, že jsou patrné i zbytky někdejší parkové úpravy. To bych docela zpochybnila. Kdybych neměla tablet a pečlivě nesledovala, zda se ke zřícenině blížíme, tak bychom ji určitě minuli. Trošku byl i problém se zarostlým lesem ke zřícenině dostat a obejít si ji. Na vzdálenější straně jsme našli asi i původní vchod, zbyly tam překlady nade dveřmi. Myslím, že to dlouho trvat nebude a rozpadne se to zcela.

Na rozcestí Valdor odbočujeme po zelené vlevo a stoupáme cca 1,5 km do docela prudkého kopce. Další cca 1,5 km mám na vydýchání, abychom z rozcestí Pod Pleší po červené zase stoupali. To už máme větší polovinu trasy za sebou.

Přicházíme do Pleše, která patřila mezi největší zaniklé vsi Českého lesa. I tady v 16. století byla sklárna, u které byla obec založena počátkem 17. století. Snad jako jediná byla tato obec po válce dosídlována. Ale i tato ves byla v 50. letech vystěhována a srovnána se zemí. Jediné, co nebylo zbouráno, byla hájovna. V té od r. 1945 žil hajný Josef Zika, také však legendární pašerák, který byl v březnu 1951 nedaleko odsud zastřelen při pokusu o přechod hranice. Bývalý horský hotel byl přestavěn na kasárna Pohraniční stráže. Když se v 70. letech 20. století posunulo hraniční pásmo víc do vnitrozemí, byla kasárna zbourána a pohraniční stráž se přestěhovala do nedaleké vsi Václav.

V Pleši byly dokonce dva kostely - starší kostel sv. Jana Křtitele byl založen r. 1684 na kopečku na severním okraji vsi, který byl později využíván jako hřbitovní. Na návsi byla postavena kaple, která byla počátkem 20. století zbořena a byl postaven pseudogotický kostel P. Marie. Samozřejmě i tyto stavby a hřbitov byly v 50. letech nemilosrdně zničeny.

Po r. 1990 byl zásluhou německých rodáků hřbitov upraven, symbolický hrob tam má i pašerák Josefa Zíka. Vyčištěny byly i základy hřbitovního kostela sv. Jana Křtitele. Tam vedly naše kroky nejdřív. U cesty je zrestaurovaná socha sv. Jana Nepomuckého, která byla v troskách hřbitova nalezena.

Po červené pokračujeme dál do bývalé vsi. Vlevo byla náves s kostelem p. Marie. R. 2016 byla na jeho místě postavena kaplička jako připomínka na bývalé obyvatele a historii místa. Podnět k její stavbě dal Marek Hrůša, nynější majitel zdejšího penzionu, bývalé hájovny. Ale samozřejmě se finančně podíleli i bývalí rodáci.

Penzion je jediný původní dům. Je tam restaurace a při cestě nechal postavit několik chatek, které pronajímá. Sem se začíná vracet život. Okolí Pleše je dnes využíváno pro pastvu skotu.

Když jsme procházeli po silnici, všimli jsme si, že na stromech je občas cedulka s číslem popisným a jménem, tedy vzpomínka na bývalé majetele. Svítí sluníčko, je příjemně. K autu nám zbývá posledních 1,5 km. Cedule omezující vjezd tady skutečně není.

Výlet nám vyšel na 14 km a docela jsme si ho užili. Občas jsme měli i pěkné výhledy nejen na podzimně zbarvenou krajinu. Jen je to takové smutné procházet opuštěnými místy, kde to dřív žilo. Bohužel i tohle je život.

Jsou už 4 hodiny, tak sejdu hodně rychle trochu opláchnout a dělat pozdní oběd. Je to za chvíli. Než se uvařily těstoviny, je ohřátá masová směs a nastrouhaný sýr. Jíme venku za posledních slunečních paprsků, ale pak už si jdeme sednout do kabiny. Jak sluníčko zalezlo, teplota klesla na 10 stupňů. V noci bude asi docela zima. Teplo není dnes ani v kabině. Jestli to bude takhle pokračovat, jedeme zítra domů.

Západ slunce je zajímavý, jen bohužel zapadá za těmi vojenskými hangáry. Také vylézají mraky. Kdyby se na noc zatáhlo, aspoň by se tolik neochladilo. 

Protože je nám  pěkná zima i v kabině, jdeme se do peřin zachumlat už v půl osmé a posloucháme tranzistor vleže. Ota - věčný spáč to brzy vypíná a usíná. Já nemohu zabrat ani v deset. Venku je už zase jasno, hvězdy svítí, žádné lampy ani vzdálené osvětlení je neruší. Je to nádhera. Vždy, když vidím takovou oblohu, mne mrzí, že poznám jen velký vůz a mléčnou dráhu. Říkám si, že se budu muset naučit rozeznat i něco dalšího. Ale pak na to vždy zapomenu. Takže žádný posun ve znalostech souhvězdí se nekoná.

Český les a Chodsko – 3. den – Český les – 14 km dlouhý okružní výlet: zaniklá obec Václav – vojenská pozorovací věž Velký Zvon - zaniklá obec Waldorf se zříceninou zámečku – zaniklá obec Pleš s pozůstatky kostela sv. Jana Křtitele - zaniklá obec Václav na mapě