Cyklisti v Amsterdamu
V Amsterdamu jezdí na kole všichni, všude a za každého počasí. Téměř vedle každé silnice nebo tramvajových kolejí je cyklostezka a to na každé straně jedna. Nebo obousměrná jen na jedné straně. Při přecházení vozovky si je třeba dát pozor nejen na projíždějící auta, ale hlavně na cyklisty. Kola nejsou slyšet. Několikrát se mi stalo, že jsem přešel vozovku, vstoupil na cyklostezku(domníval jsem se, že jsem na chodníku) a slyším cinkat zvonek. Kola se mi vyhýbala ve vysoké rychlosti jen těsně. To stejné, když jsem šel po chodníku, vstoupil jsem do cyklostezky, aniž jsem si toho všiml. Zvonek a těsně vedle mě prosvištělo kolo. Po cyklostezkách nejezdí jenom kola. Jezdí se tu na motorových skůtrech. Většinou bez helmy. Jezdí tu i miniauta. Co jsem viděl, tak cyklisté příliš nerespektují pravidla silničního provozu. Chodci přecházejí po přechodě na zelenou a mezi nimi proletí kolo, které jelo evidentně na červenou. Běžný jev. Není problém svézt někoho na zadním nosiči. Viděl jsem cyklisty se sluchátky v uších, s deštníkem nebo s cigaretou. To samé platí i o jezdcích na skůtru s vyjímkou toho deštníku. Kola tu jezdí různá. Typické kolo je starší ošuntělé s vysoko zdviženými řídítky. Jezdí se na něm vzpřímeně a nevadí ho nechat ležet na ulici, když je potřeba. V centru téměř není zábradlí, u kterého by nebylo uzamčené kolo a není to tím, že by bylo málo zábradlí. Před vlakovým Central station je dvoupatrové parkoviště pro 2500 kol. Jsou i kola nákladní. Vpředu mají plastový nebo dřevěný vozík. Též drátěný nebo proutěný košík. Kola ozdobená třeba umělými květinami. Kolo s dřevěnou výstuží. Kola bez rámu, s rámem, s dvěma rámy, skládačky, dvojkola, atd..
Závěrem chci říct, že jsem v Amsterdamu byl v lednu. Myslím, že většina obyvatel jezdí na kole celoročně, ale předpokládám, že v létě jich je daleko víc.