Devátý den cyklocesty do Polska, Pyrzyce - Goleniów

Praktické informace a podklady k přípravě cesty viz „Rady“.

Ráno jsme vyjeli od motelu Faraon v Pyrzycích (obr. 01) směrem do města. V hypermarketu Netto jsme nakoupili tekutiny a pokračovali přes trať na kruhák. Z něho pak vlevo, po silnici č. 106 na Stargard Szczecinski. Od kruháku Jirka vyfotil dominující součást bývalého opevnění města - Soví baštu (Baszta Sowia), (obr. 02).

Čtyři kilometry od Pyrzyc jsme projeli obcí Okunica a po dalších dvou sjeli vlevo na vedlejší, směrem na Wierzbno. Projeli jsme Grędziec a dojeli do Wierzbna na jihovýchodním břehu pátého největšího jezera Polska – Miedwie.

Za Wierzbnem vystřídala asfaltový povrch dlažba. Zpočátku byla přes celou šíři vozovky, pak na polovině a po kilometru už jsme polykali zvířený prach na cestě, která měla být silnicí okresního významu. Zanedlouho jsme nad korunami stromů spatřili věž neorenesančního zámku v Koszewu a vzápětí najeli na zpevněnou cestu. Koszewský zámek (obr. 03 a 04), postavený v letech 1914 – 16 byl do roku 1945 majetkem hitlerovského maršála Friedricha von Pauluse. Od pozdně gotického kostela Neposkvrněného početí nejsvětější Panny Marie (obr. 05, 17 km) jsme pokračovali přes náves dále. V následujícím Koszewku jsme minuli krásně opravený neorenesanční zámeček z XIX. století (obr. 06) a kolem Wierzchlądu dojeli do Kunowa. Zde jsme na návsi zatočili vpravo na cestu, přejeli dálnici S10, za ní se stočili mírně vlevo a přijeli do Lipnika. Za Lipnikem jsme přejeli hlavní silnici, za lesíkem trať a byli jsme v Grędzici. Ve středu obce, na křižovatce tvaru T jsme odbočili vpravo, na další křižovatce znovu vpravo, stočili se s ulicí vlevo, vyjeli z Grędzice a po necelých dvou kilometrech přijeli na okraj Źarowa v údolí řeky Iny.

V Źarowě jsme jeli po hlavní vlevo, projeli Smogolici a cípem Goleniówského pralesa přijeli do Sowna, kde v kostele sv. Máří Magdaleny právě končila bohoslužba.

Když jsme se propletli davem věřících, vyžádal jsem si přestávku na krátký odpočinek. Kamarádi poodjeli pod nedaleký strom a já jsem opřel kolo o plot zahrady. Po pozření několika loků odporně teplé vody z láhve jsem se spustil na kolena s tím, že opravím drobnou závadu na středovém složení mého bicyklu. Z dálky to prý vypadalo, že jsem zkolaboval, takže přátelé okamžitě přerušili siestu a přijeli mě zachránit. Když zjistili, že jenom opravuji, byli značně nevrlí.

Za Sownem jsme přejeli Inu a na křižovatce v lese najeli na silnici č. 141 ve směru na Goleniów. Projeli jsme Przemocze, minuli pár domků osady Tarnowiec, „lízli“ okraj Tarnówka a po dvanácti kilometrech zastavili u hrázděného kostelíka Sv. Stanisława Kostki (obr. 07) v Podańsku.

Za Podańskem, na okraji Goleniówa jsme se nechali vést směrovkami do centra. U první prodejny potravin (obr. 08) jsme se občerstvili a pokračovali ulicí Konstytucji 3. Maja ke kostelu sv. Kateřiny (obr. 09). Na jejím konci jsme zatočili vpravo mezi paneláky do ulice Barnima I. Když skončila i ona, vjeli jsme na protější chodník, nechali po pravé ruce letadlo stojící na parkovišti, projeli mezi budovami nějakých peněžních ústavů a úřadu gminy (administrativní členění Polska viz „Rady“) a přijeli do ulice Króla Władysława Jagiełły. Zde jsme uhnuli vpravo a ihned vlevo k hotelovému domu Ikar, kde jsme získali nocleh. Obrázek 10 ukazuje rozžhavené průčelí hotelového domu, před nímž se nedalo vydržet ani 10 minut. Večer jsme pak strávili v příjemné Pizzerii Zakąntek (zákoutí), (obr. 11).

Byli jsme o dalších 64 km blíže k moři. Od Kolína to v Goleniówě dělalo 569 km.