Do Moravské krásy 2021, pt. 4, z Krasu do všedních dnů

13. 6. 2021

Vlastně jsem uvažoval, jestli poslední den, tedy v podstatě nějaký ten návratový výlet stojí za samostatný článek, nebo to popsat, jak nějaký dovětek k předchozímu.

Nicméně kilometrů bylo málem víc než v předchozích dnech, ačkoliv o to méně bylo kochacích přestávek. Každopádně, než vyrazíme k cíli, musíme vyčkat příchodu majitele chaty k závěrečnému zúčtování. To proběhlo celkem v pohodě, moc jsme toho nerozbili a chatu nepodpálili, takže nebyl důvod k nějakým obstrukcím. Oproti čtvrtku jedeme v poněkud početnější skupině.

Úvodní směr je východní s průjezdem autokempem, ale brzy za Olšovcem Otáčíme severněji, kolem dalších menších rybníků (Budkovan a Vrbový). Najíždíme na lesní cestu se značením trasy 5078. Je to taková šotolinově makadamová cesta, povětšinou vzhůru, občas dolů, ale protože budeme projíždět přes Kotvrdovice a dál silnicí 378 ke Kojálu, to stoupání je přeci jen častější.

Vysílač stojí na kopci s udávanou výškou 600 m a protože pokračování krajiny, tady vrcholových oblastí Drahanské vrchoviny dosahuje obdobných výšek, následující část cesty se odehrává v podobném duchu. Za Kojálem se odbočí po místní polní asfaltce se značením č. 5029 a je to cesta bez výraznějšího výškového profilu. Před Rozstáním míjíme těsně osadu Marianín a ještě něco málo musíme vyjet na okrajový kopeček, abychom mohli odbočit s naší cyklotrasou po červené pěší k Bílému kříži. Je to křížení s další turistickou značkou (žlutou) i cyklotrasou 5076, která spojuje blízký Baldovec s vedlejší Otinovsí (a dál). Vody z okolí Rozstání, tedy částečně i od Bílého kříže z části odtékají do potoka Bílá voda, který je považován za jeden z přítoků Punkvy. Potok poblíž Holštejna mizí v podzemí a spoluvytváří náš největší jeskynní systém Amatérské jeskyně.

Bílá voda nás z povzdálí (asi 30 m východněji) provází spolu se žlutou TZ k následující Nivě, kde při vyjetí na náhorní planinu objevujeme na obzoru vlastně jediný hlavní cíl dnešní výpravy. Tím je za odbočkou ze značené dálkové trasy sytému Greenway (EV 9, Krakov–Vídeň) návrší s rozhlednou Kopaninka.

Ačkoliv jde o velmi příjemnou stavbu, paradoxně není rozhledna i její okolí ještě zasažena masovou turistikou. K hlavním výhledovým cílům kromě okolní Drahanské vysočiny musíme řadit kopce a hory Nízkého a Hrubého Jeseníku, které dominují severním směrům za nížinami Hané, ale k východu objevíme i další hory, které už řadíme ke Karpatské soustavě (Hostýnské, Vsetínské vrchy, za slušného počasí zřejmě i Beskydy). Bohužel jsem měli spíše oblačno, takže některé kopce jsou spíše domyšlené.

Pod rozhlednou se díváme do osady Repechy, která je z velké části zaplněná soukromými chatami a chalupami, ale navíc je tu i příjemný penzion (a hospůdka) Lada. Název neodkazuje ani na sovětský automobil, ani na princeznu se zlatou hvězdou. Majitelkou je totiž několikanásobná mistryně ČR v cyklistice, Lada Kozlíková.

Na Kopanince máme za sebou všechny hory a kopce, před sebou máme vojenský prostor. Repechy totiž leží na západním okraji vojenského újezdu Březina. Cvičná oblast slouží zejména posluchačům vojenské akademie ve Vyškově. Naštěstí oblast není zcela nepřístupná, přes prostor vede silnice 377 od Plumlova do Drahan a i pro nás je otevřená ta dálková Grenway. Jak se praví ve vysvětlujících doporučeních, prostor jr přístupný o víkendech, nicméně Pepa tudy jel i ve čtvrtek. To bylo ovšem do kopce, my to máme pěkně z kopce a celkem dlouho Repešským žlebem s Repešským potokem. Sjezde je to velmi příjemný, celý v lese, takže i v příjemném chládku.

Vojenský prostor opustíme u Hamrů, kde se dostáváme do plochého údolí Hloučely (nebo Okluky), naším směrem se brzy objeví na obzoru barokní mrakodrap v Plumlově, sjíždíme k hrázi a po kratší zastávce pokračujeme kolem přehrady k Domamyslicím, což už jsou předměstí Prostějova.

Za zmínku stojí poněkud nepovedený Pepův artistický výkon, kdy se skoro celý poroučel do potoka, naštěstí se neutopil a odnesl to jen nějakou modřinou (byť bolestivou). Následky se ale projevily až později. Celkem úspěšně nás dovedl k zdejší vyhlášené hospodě U Tří králů. Místními je vyhledávaná hlavně asi kvůli varně piva, ale i ta kuchyně je ucházející. K nádraží to už není daleko a díky systému krajské dopravy nás Regiopanter odveze přímo k trvalému bydlišti.

Pt. 1

Pt. 2

Pt. 3