Královéhradecký kraj-18. den-dopoledne: NS Po stopách erbu zlatého třmene-Babiččino údolí-trasa 8,5 km: Červený Kostelec-Boušín (hájovna, krytá lávka, poutní kostel Navštívení Panny Marie, zázračný pramen)-Slatinský mlýn-Bathildina a Justynčina stezka
Sobota 2. 9. 2023 - dopoledne
Ani nevíme, jak dlouho pršelo. K ránu se to vybralo. Je 7,45 hodin, budík nás budí. Včera jsme se domnluvili, že musíme vstát brzy, abychom stačili v 9,15 odjet na zastávku na vlak z Olešnice do Červeného Kostelce.
Už ráno je příjemné teplo, sluníčko svítí, vypadá to na pěkný den. Chceme projít většinu naučné stezky Po stopách erbu zlatého třmene, projít se podle Úpy a také projít celé Babiččino údolí až do České Skalice. A to nás ještě na cestě potkají zastavení dalších naučných stezek. Trošku nám radost kazí informace, že historický Červený most z r. 1880 se rekonstruuje. Ptali jsme se v informacích v Úpici, zda nejde přes něj nějak přejít, ale to nám rozmluvili. Musí se obejít. My si tím trasu prodloužíme asi o 2 km, a to ještě přes kopeček. Dokonce jsme přemýšleli trasu nějak rozdělit na 2 části, jenže to realizovat nelze. Nemáme s sebou nikoho, kdo by nám auto převezl a autobus staví tak daleko, že bychom z toho měli dvě dlouhé trasy. Musíme to zvládnout za jeden den. Bez ohledu na počasí. Jen cestopis rozděluji na dvě části, protože by byl moc dlouhý.
Než jsme se nasnídali, sluníčko je pryč. Od Bakova jdou nízké mraky, možná je to mlha, která se hned zvedá. Nejsme meteorologové, abychom se v tom vyznali. Sluníčko mizí, ochlazuje se. Plán uz neměníme. Už jsme to posunuli o 2 dny, nejdřív kvůli dešti, pak aby blátivé cesty trochu vyschly. Zda to po nočním dešti bude lepší, těžko říct.
Počasí je přímo aprílové. Než jsme dojeli autem na vlakovou zastávku v Olešnici (cca 2 km), už zase sluníčko svítí a hřeje a mraky vytlačuje. No, jsme připraveni na vše.
Vlaková zastávka je asi nově vybudovaná. Ještě na ni nebyl umístěn název zastávky a jak si Ota všiml, není ještě ani posprejovaná. Kéž by to tak vydrželo. Je skutečně hezká, částečně prosklená.
Vlak přijíždí včas. V 9.45 vystupujeme v Červeném Kostelci. Trať tady byla uvedena do provozu 1. května 1859. Zda takhle vypadala tehdy i nádražní budova, těžko říct. Prohlídkou se moc nezdržujeme a vyrážíme po červené, která je označena jako Cesta Boženy Němcové. My po ní jdeme jen na rozcestí U Devíti křížů.
Když přecházíme hlavní silnici, míjíme barokní kamenný kříž z r. 1794. Pověst, která se k tomuto kříži vztahuje je zapsána v povídce Boženy Němcové Krvavá svatba. Právě podle této pověsti je toto území nazváno Devět křížů.
Na rozcestí U Devíti křížů opouštíme červenou, která vede dál ke zřícenině Vízmburk. My její prohlídku máme naplánovanou na zítra. Proto odbočujeme po modré vlevo. Souběžně s ní půjdeme po poznávacím okruhu U nás, který seznamuje s historií a krajinou mezi Úpicí a Červeným Kostelcem. My si tady čteme 10. zastavení Devět křížů a o kus dál 11. zastavení Potůčky.
Cesta je pohodlná, jdeme hezkým lesem, mírně klesáme. Cestou se dozvídáme, že v lesích kolem hradu je mnoho statných významných stromů. Panský buk je přímo u cesty. Jak je uvedeno na cedulce na stromě, byl zasazen v 19. století, r. 2014 byl vysoký 31 a jeho obvod kmene byl 275 cm. Kdesi ve stráni má být nejmajestátnější Knížecí buk, který je o 50 – 100 starší a obvod jeho kmene má být 390 cm. Zkoušíme ho najít, ale marně.
O kus cesty dál je ještě Modřín opadavý, který je 120 - 130 let starý, 35 m vysoký s obvodem kmene 200 - 250 cm.
O kus cesty dál je ještě Modřín opadavý, který je 120 - 130 let starý, 35 m vysoký s obvodem kmene 200 - 250 cm.
Přicházíme na rozcestí Potůčky – odb. na Vízmburk. My pokračujeme stále po modré, ale právě od Vízmburku se k nám ještě připojuje naučná stezka Po stopách Erbu zlatého třmene, která nás bude většinu trasy doprovázet. Páni Erbu zlatého třmene byl panský rod, který se usadil při řece Úpě již ve 13.století. Tehdy panské rody neměly svá rodová jména a odlišovaly se podle toho, co měly ve svém erbu. Celá tato naučná stezka měří 16,5 km a vede od zříceniny Vízmburk, pokračuje celým Babiččiným údolím až do České Skalice. Je na ní 5 informačních panelů s informacemi o historii oblasti. To první je na nedaleké zřícenině.
Jdeme po pohodlné cestě lesem, i když někdy bychom skoro potřebovali holínky. Za rozcestím Pod Kramflekem nás opouští poznávací okruh U nás, aby se vracel do Úpice. Naše modrá nás vede stále z mírného kopečka, řeku Úpu spíš slyšíme, než vidíme. Scházíme k ní až na rozcestí Pod Boušínem – hájovna. Postavil ji majitel zdejšího panství Vilém August Schaumburg-Lippe r. 1876 pro Stolínské polesí. Byl z knížecího rodu, proto je na budově stále zachována dlaždice s knížecí korunkou, s letopočtem 1876 a ozdobným písmenem W.
Současně s hájovnou nechal postavit i nedalekou Boušínskou lávku. Ta je skutečně zajímavá, je dřevěná a krytá. Podle původního projektu byla dřevěná lávka obnovena r. 1932. Je 36 m dlouhá, stojí na pilířích, které jsou od sebe vzdáleny 18 m, ve výšce 3 m nad hladinou řeky. Ta původní byla blíž k vodě, však také ji strhly povodně. R. 1999 provedly Lesy ČR její generální opravu. Po ní jsme se dostali na druhou stranu řeky.
Někde tady v údolí podle řeky začíná Babiččino údolí. Prochází jím cyklotrasa. My se od řeky na chvíli vzdálíme – po modré značce a také po NS Po stopách erbu zlatého třmene. Čeká nás poměrně prudké, ale naštěstí krátké stoupání. Po chvíli se dostáváme na samotu Boušín, která patří pod Slatinu nad Úpou. Na tak malou samotu je zde poměrně velký kostel a fara. Je tu ještě menší sýpka a o kousek dál ještě pár hezkých roubenek.
Tady vlastně ani nebyla obec. Tady založil Bohuš, pán Erbu zlatého třmene, dvorec a postavil dřevěný kostel pravděpodobně v pol. 13. století. Z této doby je první písemná zmínka – dvorec patřil k rýzmburskému panství. R. 1350 byla při kostele i farní škola.
R. 1424 za husitských válek byl kostel vypálen, zbytek pobořen a farnost zanikla, asi i dvorec, protože prý celé okolí zůstalo pusté.
Jisté je, že ve 2. polovině 15. století tu byl opět dvorec a vlastnil ho Jan Litobořský z Chlumu, který r. 1464 tady postavil nový dřevěný kostel Navštívení Panny Marie jako poděkování za zázračné uzdravení své hluchoněmé dcerky. Tato pověst je prý zapsáná i v Babičce od Boženy Němcové. Současně věnoval svůj dvorec pro potřeby kostela, který se brzy stal mariánským poutním místem.
Bohužel vše bylo opět zničeno během třicetileté války. Po válkách se majitelem stává knížecí rod Piccolomini, který nechal v letech 1682 - 1692 na troskách dřevěného kostela postavil zděný kostel Navštívení Panny Marie ve stylu venkovského baroka. V té podobě se dochoval do dnešních dnů. V letech 1728 - 30 byla na místě tehdejšího dvorce postavena zděná fara. Od té doby až do r. 1946 tady byl farář, který vykonával duchovní službu i pro sousední obce. Současně s farou byla postavena i kaplička Panny Marie nad zázračným pramenem ve svahu pod kostelem. U kostela je hřbitov s kamennou ohradní zdí.
Tohle je skutečně příjemné a hodně klidné místo. Sem si budeme muset zajet zítra pro vodu.
Tohle je skutečně příjemné a hodně klidné místo. Sem si budeme muset zajet zítra pro vodu.
Od rozcestí Boušín – kostel odcházíme stále po naší naučné stezce, ale měníme barvu trasy. Jdeme po červené. Jak jsem na začátku uvedla, budeme procházet kousky dalších naučných stezek. Právě teď kousek půjdeme souběžně s Justynčinou stezkou. Je to 7 km dlouhý okruh, který vede cestami, kudy chodila židovská dívka Justynka, aby se na boušínské faře potají připravovala na křesťanský život. O tomto příběhu píše Alois Jirásek v kronice U nás.
Pokračujeme kousek po silnici okolo hezky opravených roubenek, ale za chvilku odbočujeme vlevo z prudkého kopečka zpátky k řece a do Babiččina údolí. Cesta vede podle řeky z mírného kopečka, je kamenitá a samé bláto, klouže. Ota se zdržel zcela výjimečně za mnou, já si spokojeně vykračuji.
Stačila chvilka nepozornosti. Jen jsem koukla vpravo na potůček, jak krásně padá jako vodopád a už se řítím k zemi. Stále nemohu pochopit, jak jsem to dokázala. A málem s tragickými následky. Padla jsem na ruce, mám je lehce odřené a dlaně, ale i celé předloktí zablácené. Přesto jsem hlavou ještě vzala o zem. To asi ta setrvačnost z kopečka, kdy mi ty ruce v tom blátě ujely. Brýle odpochodovaly kamsi dopředu, já zůstala ležet v blátě a z obličeje mi kapala krev. Málem jsem se rozbrečela. Ale ne bolestí, ale nad vlastní nešikovností. Nakonec jsem to ustála. Ale stejně se nezvedám. Nechci mít tričko od krve. Ležím a čekám na Otu, který přichází volným tempem. Je samá legrace - prý si myslel, že tam něco fotím – v leže a v blátě. To může vymyslet jen on. Až když přišel blíž a viděl mne, humor ho přešel. Na chvíli. Mezitím mi krev už moc neteče. Pomohl mi se zvednout. Nebylo to z nosu, ale rozsekla jsem si horní ret, patrně jsem to vzala na nějaký kámen. Narazila jsem si i přední zuby, ale naštěstí nevyrazila. Využila jsem toho potůčku, který to vše zavinil, a šla se umýt, protože i obličej jsem měla samé bláto. Voda vypadá čistě. Nakonec jsem se docela umyla, jen kalhoty a triko jsou špinavé. Snad to trochu uschne, než dojdeme do civilizace.
Stačila chvilka nepozornosti. Jen jsem koukla vpravo na potůček, jak krásně padá jako vodopád a už se řítím k zemi. Stále nemohu pochopit, jak jsem to dokázala. A málem s tragickými následky. Padla jsem na ruce, mám je lehce odřené a dlaně, ale i celé předloktí zablácené. Přesto jsem hlavou ještě vzala o zem. To asi ta setrvačnost z kopečka, kdy mi ty ruce v tom blátě ujely. Brýle odpochodovaly kamsi dopředu, já zůstala ležet v blátě a z obličeje mi kapala krev. Málem jsem se rozbrečela. Ale ne bolestí, ale nad vlastní nešikovností. Nakonec jsem to ustála. Ale stejně se nezvedám. Nechci mít tričko od krve. Ležím a čekám na Otu, který přichází volným tempem. Je samá legrace - prý si myslel, že tam něco fotím – v leže a v blátě. To může vymyslet jen on. Až když přišel blíž a viděl mne, humor ho přešel. Na chvíli. Mezitím mi krev už moc neteče. Pomohl mi se zvednout. Nebylo to z nosu, ale rozsekla jsem si horní ret, patrně jsem to vzala na nějaký kámen. Narazila jsem si i přední zuby, ale naštěstí nevyrazila. Využila jsem toho potůčku, který to vše zavinil, a šla se umýt, protože i obličej jsem měla samé bláto. Voda vypadá čistě. Nakonec jsem se docela umyla, jen kalhoty a triko jsou špinavé. Snad to trochu uschne, než dojdeme do civilizace.
Ota řekl, že si myslí, že je to minimálně na jeden steh. To určitě – teď a tady budu shánět nějakou chirurgii. Holt tam budu mít jizvu. Ota mne potěšil, prý se mu s ní budu líbit ještě víc. Určitě to vážně nemyslí, ale já se už směji, tedy šklebím. Smát se bolestí nemohu. Když vidí, že se mi nakonec nic moc nestalo, je zase samá legrace. Prý nejsem žádný troškař. Lidi běžně padají na všechny čtyři, já musím padat na sedm – mám špinavá i prsa.
Kromě rtu to odnesli ještě brýle - odpochodovaly ode mne asi 2 metry, odřená byla skla i rámečky. Ale naštěstí přes ně vidím a stejně už jsem uvažovala o tom, že si budu muset pořídit nové. Až později jsem zjistila, že jsem si zvládla narazit i žebra. Jedině mohu být ráda, že jsem spadla na rovině a ne někde ve skalách. To bych už sotva brýle našla a je otázka, zda by našli někde mezi skalami mne. Jenže já v nebezpečném terénu chodím opatrně. A tady to žádný nebezpečný terén nebyl – tedy to jsem si myslela. Z tohoto incidentu mám i fotku, protože Ota mne samozřejmě ihned vyfotil. Už jsem si však tímto zveřejněním udělala ostudu dost velkou, že si myslím, že není třeba dokumentace. A s odstupem 5 měsíců musím říct, že jizva na rtu je tak nepatrná, že kdo o tom neví, tak si jí nevšimne.
Jen kousek to máme na rozcestí Slatinský mlýn. Tady je přístřešek, tedy místo jako dělané pro odpočinek a svačinu. A já se aspoň z toho krkolomného pádu vzpamatuji. Tady zjišťuji, že jíst jakž takž mohu, ale pití z lahve mi dělá docela velké problémy.
Tady je kaplička Panny Marie, také nazývána Piccolominská, protože ji tady r. 1694 nechal postavit majitel zdejšího panství - vévoda Lorenzo Piccolomini. V létě toho roku jel na pouť do Boušína. Most přes Úpu se pod jeho kočárem rozlomil a zřítil se do vody, samozřejmě i s vévodou a jeho doprovodem. Naštěstí nikdo nebyl zraněn. Takže z vděčnosti tady nechal postavit tu kapličku, která byla původně vyzdobena malbami zobrazujícími tuto událost.
Ještě je tady kámen, na kterém je stále patrný vytesaný nápis Bathildis strasse – silnice Bathildy. Prý sem ráda vyjížděla ve svém kočáře krásná a mladá princezna Bathilda. Její manžel z lásky k ní nechal upravit tuto cestu od Rudrova mlýna v Ratibořicích k hájovně, ale nepíšou jaké. Nyní jako Bathildina je označena cesta od mlýna až k rybníku Jindra u Havlovic. Zda tam někde byl mlýn, to bohužel nevím. Kdesi uprostřed cesty má být ještě kámen s nápisem Bathildis Platz – stánek Bathildy, kde si asi panstvo dělalo piknik. Pravděpodobně to bude na červené trase u rozcestí U Bathildina stolku, ale po této cestě jsme neprocházeli.
Tady pro nás končí Justinčina stezka, která se vrací zpátky okolo zříceniny hradu Červená Hora, který byl založen pravděpodobně společně s hrady Vízmburk a Rýzmburk jako obranné body Kladsko-polské a Úpské cesty ve 2. pol. 13. století. Zachovaly se jen nepatrné zbytky věže a hradeb. Kdybych to měla při cestě, určitě bych se zašla podívat, ale dnes si už tak dlouhou cestu nechceme zbytečně prodlužovat.
Proto bez dalšího zdržení pokračujeme dál až do České Skalice.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.455, 16.890)
Poslední aktualizace: 16.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Bousín
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Královéhradecký kraj-18. den-dopoledne: NS Po stopách erbu zlatého třmene-Babiččino údolí-trasa 8,5 km: Červený Kostelec-Boušín (hájovna, krytá lávka, poutní kostel Navštívení Panny Marie, zázračný pramen)-Slatinský mlýn-Bathildina a Justynčina stezka
Repechy – rozhledna Kopaninka
Rozhledna
Pokud výletník objeví rozhlednu, nebrání-li tomu nějaká mimořádná událost, vždy zastávka u takového místa potěší. Obzvlášť za vydatně krásného počasí s dalekým obzorem. Ten daleký obzor byl bohužel poněkud zakryt letním oparem a přilehlými mračny. Nicméně výstup na rozhlednu s poetickým názvem Kopaninka lze doporučit každému.
Kopaninku najdeme v Drahanské vrchovině poblíž osady Repechy , přesněji poblíž tamního penzionu Lada,…
0.8km
více »
Penzion Lada Repechy
Cyklo bar - hospůdka
Na Drahanské vrchovině 3 km od Protivanova, v obci Bousín-Repechy je v provozu nový penzion Lada, výstavbu investovala, i s pomocí peněž z evropských dotací,…
1.1km
více »
Do Moravské krásy 2021, pt. 4, z Krasu do všedních dnů
Cestopisy
13. 6. 2021
Vlastně jsem uvažoval, jestli poslední den, tedy v podstatě nějaký ten návratový výlet stojí za samostatný článek, nebo to popsat, jak nějaký dovětek k předchozímu.
Nicméně kilometrů bylo málem víc než v předchozích dnech, ačkoliv o to méně bylo kochacích přestávek. Každopádně, než vyrazíme k cíli, musíme vyčkat příchodu majitele chaty k závěrečnému zúčtování. To proběhlo celkem v pohodě, moc jsme toho nerozbili a…
1.1km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Turistické rozcestí Repechy
Rozcestí
Turistické rozcestí Repechy
se nachází na Drahanské vrchovině, u silnice, spojující Malé Hradisko a Drahany, u odbočky k obci Repechy. Je to rozcestí na zelené turistické značce, která jde na jih do Drahan (5,0 km), kde skončí. Na druhou stranu vede přes Malé Hradisko (4 km), Bukovou (8,5 km) do Horního Štěpánova (15 km) a končí v Pohoře (20,5 km), kde pokračuje modrou.
Po…
1.6km
více »
Muzeum Drahanské vrchoviny a vzdělávací centrum TGM
Muzeum
Interaktivní expozice historie a řemesel Drahanské vrchoviny. V prostorách muzea též samoobslužná kavárna a technicko-fyzikální herna pro velké i nejmenší děti.
V expozicích muzea najdete…
2.9km
více »
Drahany
Vesnice
Obec Drahany leží jihozápadním směrem od města Prostějov v oblasti Drahanské vrchoviny. Východním směrem od obce se rozprostírají rozlehlé lesy vojenského výcvikového prostoru Dědice. Obcí prochází silnice vedou…
3.1km
více »
Zvonice v obci Niva
Kaple
Tato krásná kaplička ? je vlastně zvonice, která se nachází v malé obci Niva (dříve Hartmanice) na Drahanské vrchovině. Nejbližším městem je Prostějov, 23 km.
Zvonice je významnou dominantou obce a její vznik je kladen do 17. století. V minulosti k ní přiléhala hasičská zbrojnice a šatlava. Na jižní straně zvonice nalezneme další zajímavý sakrální objekt, jímž je klekátko v…
3.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Přírodní památka Nebeský rybník
Rybník
Velmi málo známou lokalitou Drahanské vrchoviny, která mě však docela nadchla, je přírodní památka Nebeský rybník.
Je to přírodní památka z důvodu hojného výskytu obojživelníků a vodního ptactva. Podstatná většin…
3.3km
více »
Malé Hradisko
Vesnice
Obec Malé Hradisko leží v severní části Drahanské vrchoviny v polovině cesty (silnice č. 150) mezi Prostějovem a Boskovicemi (do obou měst je to cca 20 km). Obec tvoří, mimo centrálního M…
3.8km
více »
Turistické rozcestí Malé Hradisko - horní část
Rozcestí
Toto turistické rozcestí leží v horní části obce Malé Hradisko na Drahanské vrchovině. Setkává se zde zelená a žlutá, modrá zde začíná.
Modrá začíná a pokračuje na sever přes Pohodlí a Stražisko (10 km) , Ochzskou kyselku (19,5 km) až do Vojtěchova (25,5 km) v Javoříčském krasu.
Zelená jde na jih přes Repechy (4,0 km) do Drahan (9,0 km), kde skončí.
Na druhou stranu vede…
3.8km
více »
Malé Hradisko
Vesnice
Obec Malé Hradisko leží západním směrem od města Prostějov a pod východními vrcholky Drahanské vrchoviny. V okolí obce se rozprostírají rozlehlé lesy. Obcí prochází silnice vedoucí z Prostějova do Boskovic. Součástí obce je malá osada Okluky a společně mají 410 obyvatel. Mezi obcí a osadou je Staré Hradisko, což je významné archeologické naleziště, kde bylo objeveno keltské…
3.8km
více »
Ze Stražiska do Bílovic ještě jednou a jinak - 2. díl
Trasa
2 díl - první část naleznete zde : https://www.turistika.cz/trasy/ze-straziska-do-bilovic-jeste-jednou-a-jinak-1-dil
A je tady Malé Hradisko – Skřivánkov. Vítá mne nádhernou zahrádkou po pravé straně, plnou zelen…
4km
více »
Staré Hradisko - Keltské oppidum - Malé Hradisko - archeo
Hradiště
Keltské oppidum Staré Hradisko se nachází u obce Malé Hradisko pár kilometrů od Prostějova. Hradiště bývalo jednou z nejvýznamnějších a nejzajímavějších…
4.1km
více »
Turistické rozcestí Malé Hradisko Skřivánkov
Rozcestí
Toto opravdu velké turistické rozcestí 4 značek leží na okraji místní části Skřivánkov obce Malé Hradisko na Drahanské vrchovině.
Potkávají se zde červená, modrá, zelená a žlutá turistická značka.
Červená je nejdelší. Dostaneme se sem po ní z Prostějova (25 km) přes Plumlovskou přehradu (17,5 km) a Stínavu (6 km). Ještě asi 1 km před rozcestím jsmenezapomněli na odbočku do…
4.1km
více »
Kaplička u silnice Protivanov – Niva
Boží muka
Tuto krásnou udržovanou kapličku nalezneme v srdci Drahanské vrchoviny, na pravé straně silnice Protivanov-Niva, asi 0,5 km za obcí. Jedná se o výklenkovou kapličku, zděnou, omítanou, z 19. stol., patří do stave…
4.3km
více »
Staré Hradisko
Hradiště
Keltských oppid na našem území bývalo poměrně hodně, z těch významných si skoro každý jistě vzpomene na Závist nebo Stradonice. Staré Hradisko zná málokdo, přitom je z archeologického i historického hlediska považ…
4.3km
více »
Z Protivanova přes Žďárnou do Boskovic
Trasa
Minulý víkend jsme se i přes dosti teplé počasí vydali prověřit kondici na pěkný výlet z Protivanova do Boskovic.
Do Protivanova nás z Boskovic dovezl autobus, který je dokonce ještě zahrnut do IDS JMK.
Po prohl…
4.4km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Ježův hrad u Vícova
Zřícenina
Zřícenina hradu Ježův hrad stojí na protáhlém ostrohu nedaleko Vícova na Prostějovsku v Olomouckém kraji. Z hradu se dochovaly příkopy, zbytky hradeb, obytných budov a okrouhlé věže. Hradní zříceniny jsou volně př…
4.5km
více »
Protivanov
Vesnice
Protivanov je poměrně velkou obcí se 1080 obyvateli a najdeme ji západním směrem od města Prostějov, v oblasti Drahanské vrchoviny. V nedalekém okolí obce se rozprostírají rozlehlé lesy a východním směrem od obc…
4.6km
více »
Protivanov-Malé Hradisko-Stražisko
Tipy na výlet
Do kopců Drahanské vrchoviny jsme vyjeli z Prostějova ranním autobusem směr Boskovice a už před půl desátou jsme z autobusu vystoupili v Protivanově, jehož počátky spadají do 11. století, kdy zde byla zal…
4.7km
více »
Stínava – kostel Povýšení sv. Kříže
Kostel
Pozoruhodná – a neprávem víceméně opomíjená - památka se nachází ve středu malé obce Stínava, která v letošním roce oslaví 780 let od svého založení. Poprvé je totiž tato vesnička se 150…
5.1km
více »
Rozcestí U Bílého kříže
Rozcestí
Rozcestí U Bílého kříže leží na Drahanské vrchovině, na kopci mezi obcemi Niva, Otinoves a Baldovec. Místu se říká Bílý kříž zjevně od pradávna, stejné místo má i opuštěná hájenka, ležící jen asi 100 m směrem k obci Niva.
Bílý kříž zde opravdu najdeme, je kamenný s podstavcem, na němž je reliéf Svatého Huberta. Původ ( příběh ) kříže se mi nedaří zjistit, na celém webu není…
5.1km
více »
Plumlov
Město
Město Plumlov se rozkládá na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, západním směrem od města Prostějov. Město bylo vybudováno na pravém břehu řeky Hloučely. Díky přehradě ve východní části města j…
9.2km
více »
Holštejn
Zřícenina
Zřícenina hradu Holštejn stojí na strmém vápencovém ostrohu (495 m), který zejména k severu a východu spadá téměř kolmo do údolí říčky Bílé Vody. Zřícenina hradu Holštejn se nachází na Blanensku v Jihomoravském kraji. Z hradu se dochovaly asi 8 metrů vysoké zbytky zaoblené zdi nad příkopem, zbytky zdiva paláce a dalších staveb, malé části obvodové hradby a terénní nerovnosti. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
Historie
…
10.1km
více »
Šošůvské jeskyně
Jeskyně
Rozsáhlý komplex dómů, chodeb a podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech. Jeskyně je významným nalezištěm koster jeskynní fauny (medvědi, lvi, hyeny). Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krá…
12.5km
více »
Moravský kras
Krasový útvar
Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě! Na ploše cca 100 km2, tvořené devonskými vápenci s povrchovými i podzemními krasovými jevy, bylo o…
13.8km
více »
Čechy pod Kosířem
Zámek
Zámek se nachází v obci Čechy pod Kosířem na Prostějovsku v Olomouckém kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova s klasicistními fasádami. V historických zámeckých interiérech je k vidění stálá Mánesova expozice…
14.4km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Macocha
Propast
Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla…
15km
více »
Punkevní jeskyně
Jeskyně
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na…
15km
více »