Loading...
Jako další cíl naší dovolené jsme si zvolili výstup na Seekofel. Zaparkovali jsme na velkém parkovišti u hotelu Pragser Wildse /1494 m/, který stojí na břehu nádherného stejnojmenného jezera. Po západním břehu jsme došli až na konec jezera odkud začíná zvolna stoupat dolomitská cesta č. 1. Nejprve lesem a sutí až k terénnímu zlomu, odkud se prudce stoupá podél horské bystřiny do sedla Nabiges Loch /2039 m/ na rozcestí turistických cest. Cesta č. 1 odbočuje do krásného lesa a pak sutí a strmým výšvihem zajištěným ocelovým lanem vchází do skalního kotle Ofen. Tento úsek se dá obejít delší a pohodlnější cestou č.3 a 4. Klikatící se cesta stále stoupá do sedla Törl /2388 m/ mezi vrcholy Seekofel a Ofen Mauer /2034 m/. Kousek pod sedlem stojí chata Seekofel hütte /2327 m/. Po krátkém odpočinku v sedle jsme začali vystupovat severozápadním svahem Hory. Je zde plno vyšlapaných cestiček ve velmi příkré skále, které většinou vedou kolmo vzhůru. Každý si vybírá cestu podle svého. Značení je zde sporadické. V horní části je cesta zajištěna ocelovým lanem. To nás dovedlo na vrcholový hřeben, po kterém je to již kousek na vrchol. Otevírají se nádherné pohledy na okolní štíty a na jezero, které leží přímo pod vrcholem.
Po odpočinku a pokochání se krásným okolím jsem opatrně sestupoval zpět do sedla a dál k chatě. Dobré pivko, krátký odpočinek a opětovný výstup do sedla a pak dlouhý sestup stejnou cestou k jezeru.
Rozhodl jsem se jezero obejít po druhé straně. Již to nebyla tak pohodová cesta jako ráno, ale výstupy a sestupy přes skály, které spadají do jezera. A to mě čekalo ještě další překvapení. Když jsem byl na úrovni hotelu, tak se objevil dlouhý záliv, který se musel obejít.
Túra nám trvala 9 hodin a celkové převýšení přes 1300 metrů.