Dovolená 08 - 2.Hrad Litice a Potštejn

Po naší první noci v náchodském kempu se oba budíme do překrásného nedělního rána. Ačkoliv to vypadá velmi podivně, na náš první celodenní výlet nejedeme nikam do okolí, ale čeká nás docela velký kus cesty vlakem do Orlického podhůří. Proč tak nelogicky takovou dálku zrovna tam ? Vysvětlení je jednoduché - jen o víkendech lze cestovat na levné jízdenky SONE. Protože jsme oba s Janou také romantici a milujeme hradní zříceniny, staly se našim dnešním cílem Hrady Litice a Potštejn... V Týništi nad Orlicí přestup a volná čtvrthodinka. Na panském WC stojí u pisoáru chlap v trenýrkách, gatě má spadlé na zemi - prý mu praskly kšandy ! Sedáme do dalšího vláčku a pokračujeme v cestě přes Častolovice a Doudleby nad Orlicí. Nejen v těchto dvou obcích se nacházejí další velmi atraktivní turistické cíle v podobě krásných zámků . Bohužel všechno stihnout nelze a tak se může člověk těšit na ta další "příště" ... Zanedlouho nás na dálku zdraví hrad Potštejn, pak ještě chvilka cesty těsným údolím Divoké Orlice, tunel a to už vlak brzdí ve stanici Litice nad Orlicí. Mají tu moc hezkou novou nádražní budovu se žlutým "ohozem". My dva necháme všechny spěchající turisty, vystoupivší spolu s námi z vlaku, chvátat v "dál" a raději si na chvilku v klidu sedneme na lavičku a každý nejdříve zobneme 2 řízky !

Teprve pak pomalu okolo areálu, kde se zpracovává kámen z okolních velkých žulových lomů, na most přes Orlici a k turistickému rozcestí u nějaké hospody a hezkých chalup. Teprve nyní nás čeká výstup do hradního vrchu. Naštěstí jsou to jen dvě serpentiny vzhůru lesem a stojíme pod zříceninou Hradu Litice. Tento hrad byl založen někdy koncem 13.století na vysokém skalnatém ostrohu. Jeho zvláštností je to, že ho řeka Divoká Orlice obtéká ze tří stan ! Za krále Jiříka z Poděbrad byl hrad ve velkém stylu přestavěn. Jelikož se ale nedaleký hrad Potštejn stal daleko významnějším sídlem, zůstaly Litice ležet nedoceněné v jeho"stínu". Později už na hradě sídlily jen úředníci, hrad se neopravoval a r.1652 se o něm píše jako o "hradu polozbořeném" ... Litice měly původně dvoupalácovou podobu, do dnešních časů se nám zachoval jen palác jižní a vysoká štíhlá 4 - hranná věž. Ta mívala klenuté interiéry a v jednom patře se dokonce nacházela i maličká hradní kaple. Do jednotlivých pater věže se vstupovalo po můstcích z paláce, který měl původně o 1 patro víc, než je tomu dnes. Za "první" republiky - letech 1933 - 35 - na hradě proběhla velkorysá rekonstrukce - dostavovaly se některé zchátralé části a novou podobu, hodně doplněnou betonem ! dostala i hradní věž. Palác pak přišel o některé cenné architektonické části. Nebudeme ale kritizovat tuto tak trochu nepodařenou rekonstrukci, neboť kdyby k ní tehdy nedošlo, nezachovalo by se nám do dnešních časů skoro nic. Po období 1.republiky přišla válka a pak období vlády "jedné strany" a ta nestíhala opravovat mnohem významnější a zachovalejší Kulturní památky... Kromě jednoho zachovalého hradního paláce - ( ten severní je ve zříceninách ) a věže s vyhlídkovým Ochozem na hradě Litice ještě uvidíme mohutné zříceniny hradeb, bran a hospodářských objektů. První hradní brána má dokonce i "výpadovku" pro pěší, nad brankou zajímavý erb ... Na prohlídku hradu jdeme bez průvodce - škoda jen, že je tu mezi hradními zdmi tak malý odstup. Bez fotoaparátu se širokoúhlým objektivem tu lze fotit opravdu mizerně. Z nádvoří jdeme na prohlídku hradního paláce - Jana jen 1 patro. Já pak ještě až na vršek hradní věže, ale rozhled je kvůli vzrostlým stromům pokrytým listím velmi omezený. A tak ještě do 2.patra paláce - zde je instalována velice hezká výstavka fotografií a pod nimi verše. V pokladně si ještě kupujeme na památku několik hezkých pohlednic a následuje zešup z hradního vrchu do té hospůdky pod kopcem !

Sedáme si na zahrádku a dáváme si kávičku a nealko pivečko. Číšnik kolem prochází za jedním svým známým - Slovákem - a ptá se ho : "Ahoj Jožo, tak co - ještě kradeš ?!?" Za chvilku tam přichází nějaký mladíček,co v okolí plní funkci nějakého "roznašeče" věcí - ( na první pohled rozumu trošku mdlého ) - a hostinský mu povídá, že by moc potřeboval drobné peníze : "Vytáhni všechno, co ti hrká po kapsách - nutně potřebuji aspoň 20 korun!" A ten mladíček mu odpoví : " Já opravdu nemám - já mám jenom 10 a 10 ..."

Po odpočinku nás čeká moc krásný úsek cesty okolo Divoké Orlice. V jejím řečišti se nachází spousta malebně rozhozených kamenů a balvanů a její břehy zdobí přehršel všelijak pokroucených a moc fotogenických stromů. Je tu fakt moc hezky ... ( Bohužel léto není zrovna tím nejvhodnějším ročním obdobím pro fotografy - ani se neodvažujeme pomyslet na to, jak to tady asi vypadá na podzim ...) Pak se značka odklání od řeky a prudce vystupuje lesem na luka a po nich pak přicházíme k vesničce Brná s malým rybníčkem.Pak už klesáme k městečku Potštátu. Napřed vystoupáme už v docela slušném pařáčku nahoru pod les k parkovišti. Já tu zůstávám ve stínu stromů chvilku odpočívat, protože teplota nad 30 stupňů + "tropický" svit sluníčka moc nesvědčí mojí ubohé hlavičce ... Janča kupodivu valí do hradního vrchu, jak kdyby měla na místech, kde končí záda, zabudovánu vrtuli !! Po chvilce jdu po jejích stopách a když o něco výš vidím ty romantické hradby a výhledy, též vytahuju foťák... Kupuju lístky. Litice byly po 35 kč a Potštejn stojí 40 korun na osobu - to jsou tedy velice rozumné ceny !! Prohlídku hradu Potštejna lze vykonat jen s průvodcem a tak než k ní dojde, tak si dáváme v bufetu u opravené hradní brány skvělě chutnající, chladňoučké pivínko ...

Na prohlídku velmi rozsáhlých zřícenin Potštejna nás vede mladá průvodkyně. Na nejvyšším místě se nachází budova hradního paláce, která je přestavěna na kostel, za Mini ZOO s kozlíky je zvláštní zastřešená křížová cesta s kaplí tvaru rotundy. Nebe má dnes ten obzvlášť skvělý odstín tmavě modré - ( a Dobré ) - barvy. Vše je velmi fotogenické a trošku nám tyto hradní zříceniny připomínají ty, které se vypínají nad městem Boskovice. Tady ale máme skvělý výhled na oblast Podorlicka s tmavou hradbou hor na horizontu v pozadí ! A to nebe není jen překrásně modré, ale dnes po něm plují roztodivné obláčky a pozoruhodné mráčky ... Jak se dozvídáme od průvodkyně - Potštejn býval nejmohutnějším hradem na Podoorlicku a jako sousední Litice byl taktéž založen někdy před koncem 13.století. Měl ale daleko zajímavější historii : napřed jej vlastnil jakýsi Mikuláš z potštejna, který z něho nejraději ze všeho přepadával kupecké karavany a i jinak to byl takový "výlupek", že hrad muselo oblehnout vojsko Karla IV. Po jeho dobytí přišel lapka o život a hrad byl pobořen, na jeho místech ale vznikl hrad nový. Později jej vlastnil význačný rod Pernštejnů, hrad se dočkal velice významného přistavování a přebudovávání svých objektů na největší obranné, správní a reprezentační místo v širém okolí. Od r.1746 hrad přechází do rukou Jana L.H. de Chamaré, což byl docela významný průmyslník a v podhradním městečku vystavěl plátenickou manufakturu. Jeho syn Jan Antonín se zase "proslavil" tím, že od r.1762 hledal ve zříceninách hradu tajemný POKLAD, který samozřejmě nikdy nenašel. Zato ale celou zříceninu hradu prošpikoval štolami a chodbami, narušil statiku hradních zdí a přispěl tak k rozsáhlé destrukci kdysi majestátního hradu. Kromě prázdných, kdysi tajných chodeb, stejně žádné zlaťáky v truhlicích neobjevil - svým nesmyslným počínáním tak jen poskytl látku k románu Aloisi Jiráskovi a ke scenáři novějšího filmu Poklad Hraběte Chamaré ... R.1766 byl hraběnkou z výše zmiňovaného rodu na hradě vystavěn rokokový kostelík svatého Jana Nepomuckého a obydlí pro mnichy z řádu kapucínů - ti tato místa ale nikdy neobývali. O něco později zde vznikla kaple Božího hrobu. Hrad Potštejn byl po Dlouhá léta rekonstruován a veřejnosti uzavřen, ta se jeho otevření dočkala až v roce 1994. Nejvýznamnější dominantou hradu je kromě kostela, kaple a zřícenin paláce opravená 4. hradní brána, která prochází skrze čtyřhrannou věž ...

Cestou dolů z hradu ukecávám Janu na změnu trasy a z kopce tak zestupujeme úplně jinou, žlutě značenou cestou. Přivádí nás dolů k řece na obrovskou louku s malebnými skupinkami stromů a Western hospodě. Táboří tu spousta lidí a kromě normálních stanů zde vidíme dokonce i několik "Indiánských týpí" - včera tu údajně proběhla velkolepá Western Show !! Přes louku přicházíme ke břehu Orlice a podél ní pak jdeme lesem pod srázné vršky i se skalinami. A přes spoustu dalších překrásných míst až k jezu, který rozděluje Divokou Orlici v divném úhlu napříč a dává tu vzniknout i peřejím. Jana si je běží vyfotit, já to vzdávám a sedám si na lavičku. Vím totiž, že to v tomto případě v žádném případě nelze a namísto zbytečného focení se snažím tento snad nejhezčí kout řeky co nejhlouběji vřezat do srdíčka a do paměti, protože tady je to opravdu BOŽÍ !!!!!!!! (Tak tady na tato místa a nahoru na hrad se zcela určitě musíme ještě někdy vrátit ...)

Alejí se 116 lípami - ( nepočítali jsme je, jsme oba důvěřivci a věříme informačním tabulím ) - přicházíme do městečka. V cukrárně se stavujeme na dobrou zmrzlinu, pak obdivujeme zvenčí opravené barokní fasády Zámečku s jedním patrem, který je též veřejnosti přístupný - dnes už ale čas návštěv vypršel. Za zámkem čeká na obnovu i zahrada. V hotelu Slávia si nedáváme jen pivko a kofolu, ale každý také porci vynikající houbové polévky ...

Pak už se blíží 19.hodina a tak odchod k vlaku a o 2 hodiny později už jsme "doma" a lezeme do sprchy v kempu v Náchodě - Bělovsi ...