Dovolená v Deštném - Výstup na Šerlich

Brzo ráno mě probudil déšť. To bylo opravdu nemilé. Hned druhý den naši dovolené v horské chatě Kukačka, nacházející se nad Deštném v Orlických horách, nás počasí nemile překvapilo. Na spánek nebylo ani pomyšlení, vstal jsem a ještě v přítmí vytáhl mapu Orlických hor a jal se jí studovat.Zabral jsem se do vyhledávání příhodné trasy tak, že jsem ani nepostřehl, že venku déšť ustal. U snidaně jsem seznámil Mirku se svým plánem vydat se na Šerlich. Apaticky souhlasila.

Vyrazili jsme hned po snídani. Vzduch byl chladný, ale po předešlých tropických dnech to byla docela příjemná změna. Asfaltová cesta po které jsme sestupovali do Deštného byla ještě Mokrá deštěm a horský masiv Velké Deštné se utápěl v šedých mracích. V Deštném jsme si nejprve dokoupili nějaký proviant na cestu a za nedlouho jsme nalezli turistický rozcestník, který nás nasměroval po žluté značce k našemu cíli. Prošli jsme opět místní částí Zákoutí až k hotelu Orlice, kde jsme konečně opustili Deštné a vydali se po horské silničce, která pozvolna stoupala k horskému hřebenu.

U několika nově postavených roubenek jsme přešli lávku přes říčku Bělá. Ani se nám nechtělo věřit, že tato horská říčka, vesele si bublajíc v kamenitém korytu, se před několika lety změnila v tak dravý živel, že odnesla předešlé chaloupky a dokonce měla na svědomí i život jednoho z obyvatel.

Pomalu jsme stoupali místy blátivou stezkou nad říčkou, po chvíli jsme zahnuli do vzrostlého smíšeného lesa. Slunce se nějak stále nemohlo prodrat mraky, ale táhlý výstup nás docela zahřál. Temný les vypadal docela strašidelně a tak jsme byli docela rádi, když jsme se ocitli na horské louce s několika opuštěnými chatami. Na vrcholu svahu už Mirka ostře protestovala proti mému bezohlednému tempu a tak si vymínila zástavku na odpočinek. Když jsme mohli zase pokračovat, zjistili jsme, že jsme se napojili na příjemnou silničku, která nás zakrátko dovedla až na vrchol Šerlichu (1027m.nm.).

Cesta se napojovala na hřebenovku zvanou Jiráskova cesta, která byla hlavní trasou vedoucí přes celé Orlické hory. Naskytl se nám krásný výhled na Malou Deštnou (1090m), na polské Bystřické hory a nedaleký druhý vrchol JV Šerlichu (1019m.) Vyfotili jsme se u hraničního kamene na polské straně a pak jsme se rozhodli odpočinout si a nabrat nových sil v nedaleké Masarykově chatě.

Masarykova chata patří k nejznámějším turistickým objektům Orlických hor,byla postavená v roce 1925 architektem Bohuslavem Fuchsem, jak jsem si stačil přečíst na pamětní desce s bustou našeho prvého prezidenta. Uvnitř chaty nás překvapil příjemný interier i personál a tak jsme chvíli pobyli a když jsme usoudili, že nám zdejší občerstvení opět dodalo sil, mohli jsme pokračovat v naší pouti.

Po zelené turistické značce jsme zakrátko došli k Šerlišskému mlýnu. Mlýn, který sloužil i jako hájovna, byl přestavěn jako zájezdní hostinec už před více než sto lety, dnes je využíván celoročně jako horský hotel. Poblíž se nachází známý lyžařský areál, na kterém se v létě prohánějí odvážlivci na zapůjčených tříkolkách.

Pokračovali jsme stále po zelené při okraji lesa, kde jsme si tu a tam natrhali něco málo borůvek. Před Deštným na chvíli i vykouklo sluníčko, ale za chvíli se zatáhlo a spustil se docela prudký déšť, naštěstí jsme se nacházeli poblíž restaurace Na Staré cestě, kde bylo opět velice útulno a Dobré pivo. Když jsme stoupali zase do svahu k naší chatě Kukačka, hřálo nás opět příjemně sluníčko a my jsme byli šťastní a spokojení, že jsme mohli prožít krásný den v kouzelných Orlických horách.