Góry Sowie (PL)
Góry Sowie
6. – 8. května 2011
Pátek
S Vaškem a Jirkou jsme někde na dálnici naložili Aleše a jeli do Broumova na večeři a odtud do Šonova. Tam jsme si dali skvělého opata a už za tmy jsme vyšli za vesnici do nejbližšího lesa, kde jsme vedle cesty zalehli v pohodlném listí. Byla to krásná noc.
Sobota
Ráno jsme uvařili čaj a vystoupali na hraniční hřeben, odkud jsme sešli do polského Krajanówa. Odtud na luční hřebínek nevedla cesta, jak ukazovala mapa, tak jsme to za vsí vzali přímo nahoru. Pokračovali jsme malebnou zvlněnou krajinou, za kterou se zvedal masiv Sovích hor. V Ludwikowicích Kłodskich jsme koupili pivo a na kraji louky nad nádražím ho zdolali k svačině. Lučními cestami s hezkými výhledy jsme pokračovali do Sokolce a odtud jsme začali stoupat lesem na Lisie Skaly. Počáteční úsek vedl jinak než na mapě, tak jsme to vzali přímo lesem do prudkého kopce, než jsme přišli na pohodlnou cestu. Od skal, to už jsme byli v 900 metrech, byla už vidět Wielka Sówa. Sešli jsme na rozcestí, odkud na vrchol vedla kamenitá cesta. Majestátní bílá rozhledna nás ohromila, stejně jako plac kolem ní, plný laviček, kde posedávali turisté. Občerstvení v přízemí rozhledny poskytovalo vše, co člověk potřeboval, v našem případě pivo, neboť jídlo jsme měli svoje. Ačkoli viditelnost nepatřila k nejlepším, kruhový rozhled nás nadchl.
Viz též https://www.turistika.cz/mista/wielka-sowa-rozhledna-pl--2.
Z Wielke Sówy jsme klesali přes Malou Sówu až do Walimi, kde se zrovna natáčel válečný film. My jsme v tom filmu hráli náhodné kolemjdoucí turisty, kteří se záhy usadí na prázdné zahrádce a ucucávají poslední dnešní pivo. Nikam se nám už nechtělo, ale bylo ještě moc brzo, tak jsme vyrazili na zalesněný vrch Wlodarz, i když Jirka byl líný a chtěl ho podejít. Uprostřed lesa, v sedle mezi Wlodarzem a Jedlinskou Kopou, jsme se rozložili. Před blízkým přístřeškem jsme se najedli a šli se ještě podívat na vedlejší vrcholek na západ slunce. Pak přišla další nádherná noc.
Neděle
Ráno bylo zase hezky, ale už po snídani se zatáhlo a bylo jasné, že něco přichází. Sešli jsme z hor do Głuszyce a odtud jsme po silnici šli přes Głuszycu Górnu k hranici, na kterou jsme museli dost nastoupat. Hraniční pěšina vedla neustále nahoru a dolů přes Třípanský kámen. Na české straně se vlnila vrstevnicová cesta s občasnými výhledy. Před Šonovem jsme se napojili na naši páteční cestu. Poněvadž krčma byla zavřená, odjeli jsme do Broumova na oběd.
Trasa měla celkem 52 km.