Hipostezkami Liberecka, aneb milujeme koně.

koník liberec  •  Fotografie (3)  • Foto: Janca3

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

další koníci

moje vpředu

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Jsem vášnivou milovnicí koní, hipoturistiky a všeho s koňmi spojeného. Největším relaxací je pro mě poslouchání pravidelných kroků čtyř koňských kopyt a pocit silného hřbetu, který mne bezpečně nese přírodou. Ne nadarmo se praví to známé rčení o pohledu z koňského hřbetu. S velkou radostí jsem se v roce 2003 dozvěděla o tvorbě prvních organizovaných tras pro koně, takzvaných hipostezek, kterých je v dnešní době po celé České republice už tisíce kilometrů.
Při volných víkendech a o dovolených k radosti všech zúčastněných nakládám svého přítele i chlupatého partnera do vozíku a odvážím je po republice, abychom spolu procházeli zákoutími celé naší krásné republiky. Přítel si sice v jezdecké turistice moc nelibuje, ale trpělivě mě, pokud má čas, doprovází na mých cestách jako „technické zázemí“.
Posledním terčem mých toulek se stalo Liberecko, kde vznikaly a vznikají hipostezky opožděněji oproti ostatní republice. Neznamená to ale, že by byly již vzniklé méně kvalitní. Zvolila jsem trasu neznačenou, kterou projdeme kolem Liberce. Začneme ve stanici Prašný dvůr, kde jsme se rozhodli, že necháme koně ustájeného po dlouhé cestě do dalšího dne a pojedeme sami pátrat po vhodném ubytování Liberec pro nás.
Krásný apartmán s pohodlnou postelí, příjemné prostředí a vlídní majitelé, tohle a ještě mnohem víc nás čekalo v ubytování Liberec, které jsme si vyhlídli. Zážitky z tohoto penzionu ještě více prohloubily zážitky z celého výletu.
Skvěle vyspalá jsem se nechala další den ráno odvézt za svým ořem, který vypadal, že se mu ze stanice Prašný dvůr ani nechce, ale byl přesvědčen mým skvělým nápadem, že spolu projdeme v nejbližších hodinách Chráněnou krajinnou oblastí Jizerských hor a asi za 50 km dorazíme do Jiřetína pod Bukovou, kde dostane ve stanici Agro – Z Pension - Ski zaslouženou večeři ve formě kopy sena a jádra. Já se zase na noc nechám vlákat do toho parádního apartmánu.
Poslední den našich výletů po Liberecku jsem zvolila trasu o něco kratší. Zbývalo nám asi 38 km do stanice poslední - do Ranče U Šutru. Kde dostal můj kůň krmení a odpočinul si zde před cestou ve vozíku směrem domů.
Liberecko v sobě ukrývá tolik krásných a tajemných míst, o nichž mohou vědět pouze ti, kteří je chtějí odkrýt. Mně se jistě pár odhalení povedlo, ale ty si nechám pro sebe, protože i Vy tam můžete být a můžete to vidět.

Autor: Janca3

Další články autora: 39

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli