Loading...
Holky jsme se v Mladkově vyspaly do růžova, i za oknem vypadá lepší den než včera. Sbíráme se dohromady do kuchyňky, kde jsme se společně nasnídaly a seznámily s dnešními plány. Z Mladkova přes centrum obce, teď už vidíme jasnější stavby než včera podvečer, jdeme neznačenou cestou směr vrch Adam. Pro jistotu se ptáme, zda se dá cestou projít, neboť zdálky vidíme ohrady. Tak jdeme kolem kraviček stále do kopce. Občas se zastavujeme, abychom se pokochaly výhledem a vydýchaly. Je nám krásně teplo! Rozhledy jsou opravdu úchvatné! První naše zastávka je u bunkru- srubu, procházíme severní hranicí bezpečnostního opevnění. Obcházíme vojenský prostor, zrovna tady mají nějakou sešlost hoši. Jdeme již spíše po vrstevnici a překonáváme kopec z boku, touláme se vonícími loukami. Hledáme na kopečku kapličku, schovává se nám za stromy. Dole pod námi je obec České Petrovice, kam loukou scházíme. Na levo je nějaký srub. Mysleli jsme si, že jde o nějakou stylovou hospůdků, ale je to firma propadující sruby a asi je i vyrábí či montují, staví... Tak se spokojíme s obchodem, kde si koupíme ledňáka, ještě chvíli pozorujeme kopečky a pak vyrážíme po asfaltové silnici téměř souběžně s hranicí s Polskem k osadě Čihák, kde jsme už úplně u hranice, kterou tvoří Červený potok. Má tu být chata Na Čiháku, ale nepoznaly jsme, která to měla být. Doufaly jsme, že tu bude alespoň bufetek pro turisty a cyklisty, ale nic. My míříme k Zemské bráně. To je místo kudy mezi skalami vstupuje Divoká Orlice přes hranice. Divoká Orlice se nám zdá býti tichou, podle naší Tiché Orlice v Mladkově, ale neznáme Orlice tak dobře, abychom jejich projevy mohly soudit. Misto je to klidné,krásné, romantické a členité. Procházíme tudy nadšeny, šplháme k řece i nad řeku. Cestou nás provází naučná stezka, kde se můžeme dovědět o Ledříčkovi, Pašerácké lávce, přírodě i bezpečnostním opevnění. Pro milovníky vojenských památek, či zájemce o opevnění přikládám odkaz. Stezka podél Orlice nás dovedla až do Klášterce nad Orlicí. Městečko na Divoké Orlici se zmiňuje již ve 13. století, stával zde klášter cyriaců s kostelem, ale padl za husitských válek. Kostel byl obnoven v gotickém slohu roku 1452, a ten nás při scházení do městečka vítá dodnes. Ve vnitř je významná památka oltářní základní kámen, ale my ho neviděly ani skulinkou. Prošly jsme městečkem až k přehradě pastviny, prohlížíme různá zákoutí, jak se nám vyjevily cestou. S radostí přícházíme do Pastvin, že nám vyšlo počasí a užily jsme si krásnou vycházkou nádherou Zemskou bránou. Ač znaveny, tak všechny spokojeny se těšíme na oběd a hlavně kávičku v restauraci u mostu, kterou zdálky vidíme. Zde odpočíváme, prohlížíme fotky a hledám, kdy nám jede bus do Mladkova. Přijíždíme unaveny, ale v dobrém rozmaru vyrážíme na zahrádku u penzionu. Holky jsou fakt otužilé a jdou se koupat do bazénu. Na večer si domlouváme návštěvu paní domácí, maluje kraslice s dírkami, tak nám ukáže své výtvory. Současně dostáváme školení o hodování na Slovácku. U nás jsou hody v menším provedení a méně propracované. Tak tam my tři "velké" trávíme dvě hodiny u slivovičky a videa a máme přímo erudovanou přednášku o zvycích a jak to na takových slováckých hodech chodí. Některé zákonitosti hodů jsem ani nevěděly. Také si prohlížíme krásné kraslice a domlouváme se na další den, že nám paní domácí ukáže jak to dělá a můžeme si to zkusit. Tak se už těšíme!
Opevnění Orlických hor - Rokytnicko