Hradec Králové - 6 dnů na přelomu roku 2023/2024: trochu z historie města, nabídka městských procházek; 1. den – příjezd, první zajímavé domy, pivovar Kubík, minipivovar Beránek a pivnice Pivovarská brána
Letos jsme se rozhodli rozloučit se se starým rokem v Hradci Králové. Je to krajské město, v jehož historickém centru je památková zóna. Zahrnuje nejstarší historické centrum i novější zástavbu, kam patří i objekty z 2. pol. 19. století.
Území města bylo osídleno již v době prehistorické. Podle archeologických nálezů se zde žilo i v době římské, bylo tu slovanské hradiště. Vždy měla tato oblast ráz obchodního střediska. V 10. století tudy vedla slovanská obchodní stezka z Krakova přes Náchod do Prahy.
Kdy přesně bylo založeno město, není známo. Zakládací listina se nedochovala. První písemná zpráva je z r. 1225. Ve 13. století se stal Hradec královským městem, ale až od 14. století byl přidán přívlastek Králové.
Ve 13. století byl postaven na kopečku nad soutokem Orlice a Labe nový gotický královský hrad, kde často přebývali králové Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II. i Václav II.. Až na přelomu 13. a 14. století se začalo uvažovat o městském opevnění návrší.
Město nabývalo na významu a zvětšovalo se. Ve 14. století bylo svým významem, rozlohou a počtem obyvatel nejvýznačnějším českým městem po Praze.
Třicetiletá válka však byla pro město pohromou. Byly zničeny obytné domy, ale i umělecké a stavební památky. Předměstí byla proměněna v poušť.
Když tady bylo r. 1664 zřízeno biskupství, začalo se s novou výstavbou v barokním slohu, také podle projektu Jana Blažeje Santini Aichela. Jenže novou výstavbu přerušila válka o rakouské dědictví a válka sedmiletá. Co nebylo zničeno válkou, zničil požár r. 1762, který založili pruští vetřelci. Jejich vpád donutil Josefa II., aby zde vybudoval v letech 1766 - 1789 vojenskou pevnost. Byla podobná pevnosti v Terezíně, kterou jsme letos v létě navštívili. Tam se zachovala. Tady byla zrušena r. 1884 a z větší části zbořena. Některé účelové budovy, které byly součástí hradeb, se zachovaly do dnešních dnů.
Zbouráním pevnosti se uvolnil prostor, a proto se mohla na poč. 20. století začít rozvíjet zdejší architektura. Začaly se stavět nádherné domy, převážně od projektantů Gočára a Kotěry, příp. jejich žáků. Tím si město vysloužilo označení Salon republiky.
Dnes je to krajské a také univerzitní město. Také se však o něm tvrdí, že je to učebnice architektury pod širým nebem. Najdou se zde stavby různých slohů od gotiky až po současnost. A protože si město hodně váží turistů, tak právě pro ně (ale pochvalují si to i místní) připravilo brožury Procházky městem, kde je možno si vybrat z několika okruhů: Historické město, Salon republiky, Pevnost, Současná architektura, Po stopách hradeckých lvů (malá a velká lví stezka). Město má od r. 1362 pečeť s českým lvem a tento lev je ve městě zachycen na mnoha budovách, které je možno v rámci této procházky navštívit a bavit se tím, že se lvi budou hledat.
Pak je tu ještě celá řada doporučených procházek: po hradeckých mostech, hradeckých parcích a sadech, historických školách, hradeckých hodinách, hradeckých věží a věžičkách, hradeckých zvonicích a zvoničkách, hradeckých divadlech, kinech a kulturních sálech a hradeckých památnících z 1. světové války. Také se nechá opustit centrum města a jít se projít po Planetární a Galaktické stezce a stezkách v městských lesích: Pohádková a Vodnická stezka, naučná stezka Funkce lesa, Stezka siluet, naučná stezka Mrtvé dřevo, Rytířské hradiště, Asfaltový okruh a Hippostezka od Zděné boudy. Mají i trasy pro vozíčkáře. Teď jsem ještě objevila, že mají ještě stezku Historická proměna města a Procházku nejen po Gočárových školách. Jako zajímavost musím uvést, že nemají okruh po zdejších kostelech. Ale zrovna těch tu tolik nemají. A ty, co mají, jsou zahrnuty v těch ostatních procházkách.
My chceme projít ty základní okruhy Historické město, Salon republiky, Pevnost, Současná architektura, doplnili jsme je o návštěvu hradeckých pivovarů – mají tady čtyři. Dokonce tady mají pivotéky, které nabízejí piva i jiných minipivovarů. Také jsme se rozhodli, že naši pozornost budeme věnovat i hradeckým lvům, ale také domům, které jsou na mapy.cz označeny jako historické domy a nejsou zahrnuty do žádného okruhu.
Pátek 29. 12. 2023
Nejdřív musím říct, že nám to málem nevyšlo. Na Štědrý den se Ota ráno vzbudil s horečkou, že jsme měli strach, zda se vůbec uzdraví nebo zda to od něj nechytím. Jenže, jak mu to rychle nastoupilo, tak rychle se toho zbavil. Druhý den byl už bez teploty, třetí den vstal a čtvrtý den už chtěl jít na procházku. Možná to byl jen důsledek to, že v sobotu hodně promokl a prochladl.
Proto jsme šestý den mohli v pohodě odjet. Pokud v autě nespíme, rádi jedeme vlakem. A do Hradce Králové je spojení bezvadné. Nejhorší bylo ráno vstát. Večer se nám nechce jít spát a ráno vstávat. Dnes jsme museli vyskočit už v půl 7, abychom se stačili nasnídat, já dát ranní kávu, posbírat věci z lednice i z mrazáku a v 8,17 nastupovat do vlaku na zastávce, kam to máme cca 10 minut. Představa, že přijedeme a já budu muset vyrazit nakupovat do silvestrovsky přeplněných obchodů mne tedy ničila. Raději to vezeme s sebou.
Vlak jede včas. Přestupujeme v Praze. Tam máme víc jak půl hodiny času, chtěli jsme se zajít podívat do nově otevřené nádherné secesní Fantovy kavárny. Někde jsme četli, že by měla být už v prosinci otevřená. Jenže se nesmí ani do chodby, tam je natažený provaz a ještě to hlídají. Prý snad otevřou 1. 1. 2024. Chodba je nádherná, koukáme dovnitř okny z nástupiště, vypadá to pěkně. Tak snad až pojedeme zpátky se dovnitř dostaneme.
Pokračujeme vlakem Leo, přestupujeme v Pardubicích a v půl druhé vystupujeme v naší cílové stanici. Kupodivu všechny vlaky jeli na čas. Na ubytování to máme cca 2 km. To zvládneme pěšky, ať máme nějaký pohyb.
Pro tento případ jsem připravila trasu k našemu ubytování se zastávkami u objektů z různých okruhů, které se ve městě různě prolínají nebo patří mezi historické domy. Tam patří budova nádraží ve stylu moderního klasicismu s hodinovou věží, která byla postavena podle návrhu architekta Václava Rejchla a dokončena r. 1935. Byla postavena v těsné blízkosti původní první budovy nádraží. Ta byla postavena r. 1857 v bezpečné vzdálenosti od tehdejší pevnosti a r. 1893 rozšířena o druhou budovu. Po dostavění nové budovy, která má na střeše sousoší světlonošů z dílny Josefa Škody, byly ty starší zbourány – uvolnili tak místo pro další železniční koleje. Zajímavé jsou i vitráže v hale. Nad východem z nádraží vidíme jednoho ze lvů (velká lví stezka), kterých je ve městě hrozně moc.
Z nádraží vycházíme na Riegrovo náměstí (Současná architektura). Současná podoba je z doby mezi r. 2006 – 2008, kdy odtud byla vyloučena osobní doprava. Zůstala zde stanoviště MHD a byl zvětšen prostor pro parkování jízdních kol i pro pohyb lidí, na prostranství byla udělána parková úprava. Vpravo je budova pošty – nad vchodem je další lev (velká lví stezka).
Odcházíme ulicí S. K. Neumanna na náměstí 28. října (Současná architektura), které bylo upraveno v poslední době. Tady vždy bylo místo, kde se lidé vždy zdržovali. Tudy vedla cesta do Prahy, tady se konaly trhy. Místo pro ně se zachovalo, jen je nově zastřešeno. Ostatní plocha je vlastně křižovatkou pěších cest, které dominují čtyři lípy a také funkcionalistický kostel Božského srdce Páně (Salon republiky), který byl postaven v letech 1929 – 1931 jako památník padlým vojínům v 1. světové válce podle návrhu architekta Bohumila Slámy. Věž s křížem je vysoká 45 m. Kostel je celodenně otevřen, samozřejmě se jdeme dovnitř podívat. Je těsně po vánocích, takže tam je i betlém.
Břetislavovou ulicí procházíme na Gočárovu třídu, po které pokračujeme. Na křižovatce se Střeleckou ulicí je historická vila Anička. Dům navrhl r. 1909 stavitel Jaroslav Pažout pro svého bratra Jana a jeho manželku Annu. V domě byl v každém patře jeden byt. Během stavby byl dům rozšířen ještě o byt v podkroví a byt domovníka v suterénu. Současná červenobílá fasáda původní omítce neodpovídá.
Gočárova třída vede přes Ulrichovo náměstí (Salon republiky), které architekt Josef Gočár navrhl jako nové centrum moderního Hradce Králové. Vzniklo v pol. 20. let 20. století. Náměstí dominují dvě budovy. Celý blok na jihu, 128 metrů dlouhou budovu, navrhl sám Josef Gočár jako sídlo regionálního Ředitelství státních drah. Stavěla se v letech 1928 – 1932, současně se dvěma bočními, o patro vyššími, trochu uskočenými 68 m dlouhými halami. Na jihu je spojuje další křídlo a vznikl tak vnitřní dvůr. Ve vestibulu hlavní haly je instalována velká pětidílná vitráž podle návrhu Josefa Kaplického (otce Jana Kaplického), která zobrazuje motivy železnice a dopravy. Součástí areálu je v Mánesově ulici ve stejném duchu postavena třípodlažní vila, kde byly byty vyšších úředníků. V 1. patře je s hlavní budovou propojena chodbou. Na hlavní fasádu budovy nad vchod byl r. 1933 umístěn reliéf Alegorie práce, obchodu a dopravy. Dnes je v domě Krajské ředitelství policie.
Na severní straně je další monumentální budova - Steinského palác. Tato reprezentativní budova místního továrníka Rudolfa Steinského-Sehnoutky od architekta Otakara Novotného byla postavena v letech 1928 - 9. V domě měl svůj byt, ale také sídlo firmy. Na původní fasádě zaujme figurální plastika Alegorie textilu od sochaře Karla Dvořáka. Tady sídlí Policie ČR.
Pokračujeme Gočárovou třídou. Je tady celá řada zajímavých domů, i když nejsou označené jako historické a snad ani nejsou zahrnuté v žádném ze zmiňovaných okruhů. Ještě jich pár fotím, na jednom z domů mají být ve štítu dva lvi (velká lví stezka). Nakonec jsme je našli – jsou po obou stranách zelené stříšky.
Už však spěchám. Batoh na zádech je čím dál těžší. Přecházíme Pražský most, v ulici Československé armády odbočujeme vlevo. Ve druhém bloku, v historickém Rejchlově domě je naše studio, jak to majitel nazývá. Pomocí dvou kódů jsme se bezkontaktně dostali do domu a do kaslíku, kde máme ukryté klíče, a ubytovali se. Prostředí je pěkné, stropy klenuté. Máme tady i kuchyňku, můžeme si udělat snídani, uvařit oběd. Je to blízko historického náměstí, cena 660,- Kč se mi v současné době jeví jako poměrně slušná. Utratíme vlastně jen za pivo, ale i to bude docela dost, jak Otu znám. Jsme však spokojeni. Je tu čisto, zatopit si můžeme, jak chceme, takže zima nám tu nebude.
Dlouho se tady nezdržujeme. Ve vlaku jsme se nasvačili, teď samozřejmě musíme na pivo. Hned v dalším bloku je hostinec U Kohouta. Za chvilku již sedíme v hezkém stylovém prostředí. Nabízí zde více druhů piv, Ota samozřejmě chtěl ochutnat pivo Kohout z hradeckého minipivovaru Kubík. Je to první malý pivovar ve městě. Navázal tak na zdejší pivovarnickou tradici. Pivo se ve městě vařilo již ve 13. století. V 19. století se sloučily pivovarské domy do Právovárečného měšťanského pivovaru, kde společně uvařili svoje první pivo r. 1846. Po r. 1989 dochází ke snižování odbytu a na konci 20. století pivovar svoji činnost uzavřel. Město zůstalo bez pivovaru. Proto r. 2002 rodina Kubíkova založila ve svém domku v jižní části města v ulici Profesora Smotlachy čp. 1275 pivovar Kubík. R. 2009 ho dokonce rozšířili. Vlastní hospodu nemají, ale jak jsme se zde dozvěděli, dodávají ho také do hospůdky v areálu Trhy Stromovka, kde snad mají mít toto pivo i v petkách.
Otu Kohout 10 moc nezaujala, i když špatné také nebylo. Mají tady nabídku i z jiných minipivovarů, já si dala tmavého svrchně kvašeného Christmas ALE 14 z pivovaru Kocour ve Varnsdorfu, později i Ota. Tohle pivo nezradí. Dlouho jsme se nezdrželi, vracíme se na pokoj.
Jen jsme se ještě podívali na sousední budovu, kde byl kavalír č. XXXIII. z konce 18. století (Pevnost). Byl součástí opevnění hlavního valu pevnosti. Tady tyto prostory plnily funkci pekárny a skladiště potravin. V patrové budově byly byty pekařů. Povrch kavalíru se využíval jako dělostřelecká postavení. Dochovaly se pouze kasematové prostory a zbytky nadzemního zdiva, které byly využity v letech 1897 - 1898 při stavbě nových Gayerových kasáren, později pojmenovaných po Janu Gayerovi, poručíkovi císařské armády Rakouska-Uherska, který r. 1916 dezertoval do československých legií. Po r. 1990 byly budovy převedeny do majetku města a využívány podnikateli i trhovci. Od roku 2022 jsou v bývalých kasárnách odborná pracoviště Muzea východních Čech a depozitáře.
Jdeme se vypakovat a udělat si něco teplého k jídlu. Až teď jsem zjistila, že pan majitel v nabídce inzeruje vybavený kuchyňský kout, jenže to tak úplně pravda není - je tu jednovařič, středně velký kastrol a velká pánev Vok. Ostatního je dost – příborů, skleniček, hrnečků. Ale na uvaření jídla to tady moc není. Budu mít co dělat tady i jídlo ohřát. Ale budu si muset poradit. Je tu ještě mikrovlnka, ale té moc nefandím.
Původně jsme mysleli, že se půjdeme trochu projít po městě, ale nějak se nám nechce. Já špatně spala, měla jsem nějakou cestovní horečku, neustále jsem balila a sledovala budík, abychom nezaspali. A Ota by to po nemoci taky přehánět neměl. Prostě po jídle odpočíváme.
V čem jsme program nezměnili, je odjezd do západní okrajové části města - do Stěžer, kde je další hradecký pivovar. Jezdí tam autobusy MHD, ale večer moc často nejezdí. Vybrali jsme takové spoje, abychom tam byli cca 1,5 hodiny. Autobus nám zastavuje před domem, což je bezvadné.
Celá tato obec byla ponořená do tmy, do noci září jen bývalá veliká sýpka. R. 1732 ji tu nechal pro místní postavit kníže Harrach. Dnes v těchto zrekonstruovaných prostorách je pivovar Beránek. Uvnitř za prosklenou stěnou je varna, uprostřed po celé délce haly jsou nádherné původní nosné krásně zdobené trámy. To je fakt krása. V patře je společenský sál pro 100 – 150 lidí.
Točí tady 4 druhy piv: světlou 11 Ovečku a 12 Berana, polotmavou 14 Černou ovci a pivo 14 Beerštajn, které dozrávalo v sudu s dubovými hranoly napuštěnými rumem. To jsem si dala já, protože mne to zajímalo a žádné svrchně kvašené pivo neměli. Ota ochutnal vše v tom pořadí, jak jsem psala, a přesně tak se stupňovalo i chuťově. To moje bylo nejlepší. Však mi také moc chutnalo, ale ta 0,4 l mi stačila. Ota si chtěl koupiti etikety, ale když zjistil, že za jednu chtějí 50,- Kč, tak se mu oči protočily a sběratelské srdce zaplakalo. Tolik za ně nedá.
Vracíme se samozřejmě opět autobusem, ale musím zmínit zvláštní, pro mne nepochopitelný přístup řidičů MHD. Při cestě tam, jsme se ptali, zda lidé starší 70 let potřebují lístek nebo jezdí zdarma. Řidič prohlásil, že si musíme koupit lístek za 15,- Kč, když nemáme jejich kartu. Když jsme jeli zpátky, dozvěděli jsme se, že budeme-li platit kartou, máme to za 8,- Kč. Takže zpátky jedeme levněji.
V autobuse jsme se domluvili, že se půjdeme večer projít po městě. Popojeli jsme proto o zastávku dál – na zastávku Zimní stadion, chceme se vrátit přes Velké náměstí. Najednou vidíme krásně osvětlenou bránu, pak schody. Vím, že tu jsou schody Bono Publico (Historické město a Současná architektura), ale toto večerní nasvícení jim dává kouzelnou nádheru.
Toto zděné schodiště bylo postaveno na místě bývalé Rybářské fortny. V době vzniku ho kryla jednoduchá dřevěná střecha. Po přestavbě v letech 1809 – 1810 bylo schodiště rozděleno na čtyři ramena a bylo zaklenuto valenou klenbou. V místě tří odpočívadel sem přicházelo světlo z boku. R. 1839 proběhla empírová přestavba, nad odpočívadly byly postaveny tambury - válcové nástavce s okny, přes které se na schodiště dostává denní světlo. Při rekonstrukci v letech 2017 - 2019 bylo schodiště nově osvětleno a co pro nás byl největší, ale příjemný šok – bylo zde zřízeno decentní hudební ozvučení. Nechá se ovládat z obou vstupních portálů. Nevíme, zda to někdo před námi pustil, nikoho jsme neviděli, ale v okamžiku, kdy jsme došli ke schodišti, začala hrát hudba. Na panelu u vstupu jsme si přečetli, že právě hraje Slovácká suita, 3. Zamilovaní od Vítězslava Nováka. To byl nádherný zážitek. Nahoře jsem zjistila, že si můžeme vybrat i jinou melodii z celkem 6 skupin nabídek. Nechali jsme si ještě zahrát úryvek z Prodané nevěsty - ještě jsme sešli o kousek níž, kde to bylo lépe slyšet. Bylo to moc hezké.
Pokračovali jsme na Velké náměstí, které bylo také pěkně nasvícené. Nejhezčí byl nasvícený kostel sv. Ducha a Bílá věž.
Trošku jsme se tu prošli, Ota odolával nástrahám zdejších hospůdek. Jenže když jsme přišli v ulici V Kopečku k restauraci Pivovarská brána, bylo po pevné vůli. Tam nabízeli piva z různých minipivovarů, že mne Ota přesvědčil, že tam musíme zajít aspoň prý na jedno.
Dal si ležák 11 Premiér z pivovaru Ovipistan z nedalekých Ledců, já si dala malou 11 Pale Lager z pivovaru Agent v Olešnici v Orlických horách – ten nám chutnal víc. Kupodivu to u jednoho skutečně zůstalo. Dokonce bez dalšího smlouvání Ota zaplatil a šli jsme domů, kde jsme si dali malou opožděnou lehkou večeři a brzy šli spát.
Nakonec jsme si ten dnešní den docela parádně užili. Byla to ochutnávka nejen piva, ale také té nádherné zdejší architektury. Zítra se vydáme po procházkovém okruhu Historické město.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.210, 15.825)
Poslední aktualizace: 13.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hradec Králové
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Hradec Králové - 6 dnů na přelomu roku 2023/2024: trochu z historie města, nabídka městských procházek; 1. den – příjezd, první zajímavé domy, pivovar Kubík, minipivovar Beránek a pivnice Pivovarská brána
Hradec Králové - Okresní dům
Dům, budova
Okresním dům - první velká zakázka architekta Jana Kotěry v Hradci Králové. Stavba budovy byla realizována v letech 1903-04. První patro bylo určeno pro účely okresního výboru, zbylá část budovy byla projektována …
0.1km
více »
Noční Hradec Králové z Bílé věže
Tipy na výlet
Dominantu Hradce Králové, Bílou věž, znáte asi každý buď z návštěvy města nebo alespoň z fotografií. Mnozí jste na její ochoz vystoupali a kochali se pohledy na salon republiky, jak se Hradci Králové dříve říkal…
0.1km
více »
Hradec Králové - Bílá věž
Rozhledna
Bílá věž je společně s chrámem Sv. Ducha dominantou Hradce Králové. Původně měla být postavena jako zvonice, protože zvon Augustin, který byl určen do chrámu Svatého ducha se do něho nevešel. Zvon Augustin je s váhou 9 801 kg druhým nejtěžším zvonem v Čechách, odlit byl v září 1509 mistrem zvonařem Ondřejem Žáčkem. Stavba samotné věže byla započata 7.6.1574 z milodar obyvatel…
0.1km
více »
Hradec Králové - Weinhengstův dům
Dům, budova
Weinhengstův dům - ozdoba Eliščina nábřeží při levém břehu Labe. Dům je dílem architektů R. Němce a B. Bendelmayera, stavitem Viktor Weinhengst, postaven byl v roce 1898. U prostřed v průčelí domů je umístěna socha královny Elišky.
0.1km
více »
Zvon Augustin na Bílé věži
Zvonice
Chcete-li vidět druhý největší zvon v Čechách, musíte vystoupat do čtvrtého patra Bílé věže nacházející se na Velkém náměstí v Hradci Králové. Augustin váží úctyhodných 9.801,05 kilogramů, je vysoký 169 cm a šir…
0.1km
více »
Hradec Králové - kaple sv. Klimenta
Kaple
Kaple sv. Klimenta, kterou najdeme v těsném sousedství Bílé věže, je některými kronikáři pokládána za jeden z nejstarších kostelů v Čechách. Zmínka o této stavbě se nalézá v kronice Opatovického kláštera k r. 1134, kde je uvedeno, že jediným známým kostelem v oblasti je kostel sv. Klimenta. Kostel z tehdejší doby byl pravděpodobně dřevěný. Na jeho místě byla kolem r. 1260…
0.1km
více »
Hradec Králové - dolní městská hradba
Pevnost, opevnění
Zachovaná část dolní Městské hradby ze 16. století se nachází u ulice ČS Armády u schodiště Kozinka. Do současné podoby byly zbytky hradby a okolí upraveny během přestavby bývalého hradeckého pivovaru na dnešní Re…
0.1km
více »
Bílá věž v Hradci Králové
Fotogalerie
Základy této zvonice, strážní a požární věže, pojmenované původně jako Nová věž (současný název obdržela od světlého kamene, jenž pochází z lomů Bavora z Hustířan u Boháňky a Skály na Hořicku a zpracováván byl pod již neexistující Pražskou bránou; původně nosila staré čp. 100 a nové čp. 168), byly položeny již v roce 1509 a téhož roku mělo dojít k její výstavbě do výšky první…
0.1km
více »
17.ročník Nábřeží paromilů, Památková rezervace a minipivovary v Hradci Králové
Cestopisy
Už několik let vím o zajímavé akci Nábřeží paromilů v Hradci Králové. A také jsem dosud neochutnal pivo některého z místních minipivovarů. Povedlo se mi to sloučit, a dát dohromady termín s kamarády až nyní. Rozho…
0.1km
více »
Hradec Králové - ulice V Kopečku
Ulice
Při loňské procházce městem se nám – krom jiného, velmi zalíbila i tato ulice. Především její prostřední část, v níž se komunikace rozšiřuje na malý čtvercový ryneček obklopený malebnými měšťanskými domy i budov…
0.1km
více »
Hradec Králové - Eliščino nábřeží
Ulice
Eliščino nábřeží neomylně najdeme na levém břehu toku Labe. Nábřeží je ohraničeno mostem II. silničního okruhu a vodní elektrárnou s jezem Hučák. Na nábřeží najdeme Kotěrovo Muzeum východních Čech a bloky obytných domů, které byly postaveny po zrušení vojenské pevnosti. Jedinou připomínkou na dobu pevnosti, která se na Eliščině nábřeží nalézá je kuželový objekt Batardo, který…
0.1km
více »
Hradec Králové - Pražský most přes Labe
Most
Jednoobloukový železný most přes řeku Labe je nejstarším silničním mostem v Hradci Králové. Most byl postaven v roce 1910 s využitím krajních pilířů původního pevnostního mostu. Konečnou podobu mostu vtiskl archit…
0.1km
více »
Hradec Králové a Pražský most bez kolejí
Most
Labe bylo v těchto místech (km 994,1) překlenuto již roku 1910, a tak je Pražský most nejstarším silničním mostem v Hradci Králové.
Jednoobloukový most byl postaven podle návrhu architekta Jana Kotěry a otevřen 7.…
0.1km
více »
Hradec Králové - 6 dnů na přelomu roku 2023/2024: 2. den - odpoledne - Salon republiky – 1. část: ulice Československé armády, Eliščino nábřeží, Smetanovo nábřeží; Žižkovy sady (kostel sv. Jana Nepomuckého); Úzká ulice; pivnice pivovaru Pivovarské domy
Cestopisy
Sobota 30. 12. 2023 - odpoledne
Dopoledne jsme si prošli procházkový okruh Historické město. Teď bychom si chtěli projít aspoň kousek okruhu Salon republiky. Ota by nejradši šel po obědě na…
0.1km
více »
Hradec Králové - Adalbertinum
Dům, budova
Budovu v HK známou jako „Adal“, tedy Adalbertinum najdeme pod Velkým náměstím nedaleko místa lidově zvaného „U grandu“. Jedná se o budovu postavenou v klasicistním stylu dle projektu F. Hellmana, která byla dokon…
0.1km
více »
Královské město nad soutokem aneb Hradec Králové je Muzeem východních Čech
Tipy na výlet
Do někdejší východočeské metropole a dnes hlavního města stejnojmenného kraje jsme se vydali vlakem. Ochotný pracovník v nádražní pokladně nám vybral nejlevnější variantu a my měli před sebou dva přestupy; v Zábře…
0.2km
více »
Výlet do Hradce Králové – Kolekce Hradecké pralinky
Tipy na výlet
Výlet nás zavede do Hradce Králové na východě Čech. Město je dodnes nazýváno salónem republiky a nejen díky mnoha parkům , ale především díky práci architektů Jana Kotěry, Josefa Gočára, Oldřicha Lisky a dalších.
Hradec Královébyl v letech …
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - chrám Sv. Ducha
Chrám
Chrám Svatého ducha je společně s Bílou věží nepřehlédnutelnou dominantou Hradce Králové. Chrám dala, z důvodu nízké kapacity kostela sv. Klimenta, vystavět Eliška Rejčka r. 1307. Kostel byl v průběhu 14-16. století několikrát poškozen požáry a přestavován. V letech 1788-89 byl barokně upraven, regotizován byl v letech 1864-66. V chrámu, který tvoří tři lodě, najdeme např. pozdně gotický oltář z konce 15. století, raně barokní oltář ze 17. století, na bočním oltá…
0.2km
více »
Hradec Králové - zpívající schodiště
Zajímavost
Zpívající schodiště, resp. zpívající stromy se nachází v sousedství bývalého pivovaru. Schodiště, které bylo otevřeno v r. 2007 při otevření zrekonstruovaného areálu Nového pivovaru – Regioncentra, je na jednotliv…
0.2km
více »
Zvon Augustin - třetí největší zvon v České rupublice
Zvonice
Zvon Augustin - třetí největší zvon v Česku
29.9.2012
Po pražském Zikmundovi a olomouckém Václavovi je zvon Augustin na Bílé věží v Hradci Králové třetím největším zvonem v zemi.
vysoký 169 cm
široký 206 cm
váha 8 tun
Zvon Augustin odlil mistr zvonař Ondřej Žáček v roce 1509. Po ulití zvon visel na dřevěné hranici ve zvonici na hřbitově u sv. Ducha. Poprvé se na něj…
0.2km
více »
Hradec Králové - náměstí Svobody
Náměstí
Náměstí Svobody se rozkládá v prostoru, kde kotěrův Pražský most přechází do hvězdicového rozestoupení 5 ulic, tj. V lipkách, Švehlova, Tylovo nábřeží a Gočárova třída. Autorem projektu není nikdo jiný než Josef G…
0.2km
více »
Bílá věž - Hradec Králové
Tipy na výlet
BÍLÁ VĚŽ je velmi zajímavá stavba v centru města Hradec Králové. Pohled na věž je téměř ze všech světových stran. Stojí na Velkém náměstí, je k ní dobrý přístup z několika směrů. Pěšky se k ní dostanete např. po b…
0.2km
více »
Hradec Králové - pedagogická fakulta
Dům, budova
Budova dnešní pedagogické fakulty se nachází na náměstí Svobody v centru Hradce Králové na levém břehu Labe. Budova byla postavena jako Obchodní akademie podle projektu O. Béma a K. J. Gessnera v letech 1896 – 97.…
0.2km
více »
Východní Čechy
Město
Hradec Králové
Ve východních Čechách na soutoku řek Labe a Orlice se nachází starobylé královské město Hradec Králové. Toto město bývalo věnným městem českých královen, proto králové,neboť tehdy se neříkalo kr…
0.2km
více »
Hradec Králové - pozůstatky vojenské pevnosti - Batardo na Eliščině nábřeží
Pevnost, opevnění
Batardo je dochovaný prvek z dob hradecké pevnosti. Jedná se o 3 m vysoký a 2 metry široky kuželovitý sloup zakončený Kamennou stříškou. Batardo bylo umístěno uprostřed spojnice dvou hradeb a znemožňovalo její přejití. V době pevnosti byl za nábřežím zaplavovací kanál. Toto dochované Batardo se nachází u Muzea východních čech.
0.2km
více »
Hradec Králové - Regio centrum Nový pivovar (bývalý pivovar)
Dům, budova
Areál bývalého pivovaru v Hradci Králové začal být budován v letech 1844 – 46. Dnes výrobu piva připomíná socha Gambrina, patrona pivovarníků, která se nachází na jižní zdi ve směru k zimnímu stadionu. Výroba piva…
0.2km
více »
Hradec Králové - Mariánský morový sloup
Pomník
Barokní morový sloup - jedna z dominant Velkého náměstí. S jeho stavbou bylo započato v roce 1714 jako vděk za ušetření města morové epidemii. Autorem díla je zřejmě Jan Blažej Santini. Na vrcholu hlavního sloupu …
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum
Muzeum Východních Čech - vrcholné dílo české secesní architektury a jedna z dominant Hradce Králové. Budova muzea byla postavena v letech 1909 - 1912 dle plánů Jana Kotěry, jednoho z nejvýznamnějších českých archi…
0.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - jižní terasy mezi Bono publicem a Gočárovým schodištěm
Odpočinkové místo
Jižní terasy v Hradci Králové najdete nad Komenského ulicí, mezi Bono publicem a Gočárovým schodištěm. Z obou schodišť jsou terasy přístupné po většinu roku od 7 do 21 hodiny. Od prosince do února jsou z bezpečnos…
0.3km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
0.5km
více »