Jarní procházka Olomoucí

Bezručovy sady • Fotografie (100) • Foto: JENNY-JANA

Vstoupit do fotogalerie (100 fotografií)

Jaro je období v roce, kdy všechno rozkvétá, tráva se krásně zelená a sluníčko začíná hřát. Na tento čas čeká většina milovníků přírody. K jaru také patří nadšený zpěv ptáků, příroda se probouzí po dlouhém zimním spánku. Jaro je i věčný zdroj inspirace básníků. Velikonoce jsou prvními jarními svátky v roce. Letošní velikonoční neděli jsme se rozhodli strávit v Olomouci, ve městě, které je místem nabízejícím spoustu možností, kam můžete za zábavou, kulturou, možno zde vyjít na vyhlídkovou věž, nebo se projít za zvířátky po ZOO. Předpověď na letošní svátky byla proměnlivá, a tak jsme si kromě procházky přes několik náměstí města naplánovali i návštěvu sbírkových skleníků v městském parku - Smetanovy sady. V neděli ráno vyjíždíme ze Zlína po sedmé hodině trolejbusem do Otrokovic, odkud pokračujeme v osm hodin rychlíkem do naší oblíbené Olomouce. Jsme zde celkem rychle, ze zastávky před vlakovým nádražím se dostaneme tramvají k centru. My vystupujeme na zastávce před starou tržnicí a dál jdeme pěšky směrem do parku pod hradbami - Bezručovy sady. Franta je jako vždy moc daleko přede mnou a brzy se mi ztratí. Vidím ho v dáli, a tak klidně odbočím směrem, kterým obvykle chodíme, po schodech nahoru, kolem restaurace v domě - vila Primavesi, kde ho čekám. On ale měl naplánovanou jinou cestu, a tak na sebe čekáme každý na jiném konci. Je zima a já pomalu kráčím k Žerotínovu náměstí v domnění, že mě můj drahý manžel dožene. Chvíli si zde fotím, ale on pořád nikde. Už se chystám vydat k Hornímu náměstí a v tom se žene Franta a křičí, že jsem se mu ztratila a kupodivu měl i strach. A, že by třeba jednou za rok použil mobil a zavolal, kde jsu, no nic... To už patří k našim výletům, že se pokaždé jeden z nás vydá jiným směrem. Hlavně, že jsme se našli, pak scházíme dolů přes Horní náměstí, kde ještě není mnoho lidí. Stojí tu několik velikonočních stánků, vyhrává nějaký hanácký soubor a u fontány je vystaveno obří vejice, které každý obdivuje. Kromě stánku si zde prohlížíme i vystavené domácí zvířata v klecích, která se pokouší jejich majitelé prodat. Takže mezi spoustou dobrot, velikonočních kraslic, zajíců a drobných dárkových předmětů si zde vyberete i z několika druhů pestrobarevných slepic, králíků, z klece vyčuhuje i kačer, na slámě pobíhají kůzlátka a telátko. O kousek dál postávají dva krásní koně a prováží po náměsti malé zvědavé ratolesti. Dospělí obdivně přihlíží, koníčci jsou opravdu nádherní. Je zde i pódium, kde vystupuje nějaký folklórní soubor se svým velikonočním programem.

Jsme už trochu promrzlí, neboť letošní velikonoční svátky jsou spíše chladnější, tak se jdeme ohřát do otevřené kavárny na čaj a Franta má žízeň, takže si dává pivo. Po chvíli odpočinku se vydáme dál, opět parkem až k Václavskému náměstí. Procházíme kolem katedrály sv. Václava, Arcidiecézního muzea, pak scházíme dolů směrem k centru. Je čas oběda a nám už dost vyhládlo, také začíná poprchat. Na oběd si jdeme do jedné zdejší restauace, kde mají španělského ptáčka, toto jídlo máme oba moc rádi. Po obědě naše další kroky vedou k městskému parku - Smetanovy sady. Je to tu nádherně rozkvetlé - růžové květy na stromech, různobarevné záhony tulipánů s narcisy působí z dálky jako pestrobarevný koberec. Parkem tudy procházíme ke skleníkům s palmami a tropickými rostlinami. Bohužel jsme zklamáni, na dveřích je pověšena cedule s nápisem - z technických důvodů přes velikonoční svátky zavřeno. Nedá se nic dělat, tak si aspoń slíbíme, že se do skleníků podíváme někdy v zimních měsících, kdy není takové horko, jako v létě. V parku před skleníky obdivujeme perličky, které se prochází na trávníku a něco na nás pokřikují. Procházíme aspoň překrásně rozkvetlým parkem, jenom to chladno není moc příjemné, bohužel je teprve duben. Ale na druhou stranu počasí s trochou sluníčka a dešťovými přeháňkami je zase fotogeničtější, než za slunečného dne. Přicházíme k altánku u kamenného bazénku. Fontána zde ještě nefunguje, až přes léto, ale kačeny se ve vodě klidně prohání i tak. Naproti altánu je výletní restaurace Fontána, kam se jdeme opět ohřát a dát si kávu před cestou domů. Kavárna je zde pěkná a útulná. Franta zde obdivuje aspoň obsluhující exotickou číšnici, když exotické rostliny ve sklenících dnes neviděl. Dál pokračujeme přes Smetanovy sady na konec, kde se nachází malý rybník s fontánou - pěkné procházkové i odpočinkové místo. Lidé zde fotí divoké kačeny, kterých je zde ve vodě spousta. Kolem jezírka se toulá také nádherně zbarvený kohout, pod větvemi stromů je i několik malých kuřátek. Od rybníčku už je to jen kousek k silnici a zastávce tramvaje, která nás doveze zpět k vlakovému nádraží. Vlakem, který náhodou za pár minut jede, se vracíme zpět do Otrokovic, kde přestoupíme na trolejbus domů, do Zlína. Přestože počasí nám moc nepřálo, první jarní výlet se nám vydařil, jen škoda, že skleníky uvidíme až někdy příště.

Poslední aktualizace: 17.4.2017

Jarní procházka Olomoucí na mapě