Jarní výlet za bledulema do Pekla

Jarní výlet za bledulema do Pekla.

O Pekle se všeobecně ví,že tam sídlí čerti podle pohádek,ale my jsme se vydali počátkem jara do Pekla jiného a za jiným poznáním…..za bledulema.A ne za ledajakýma…roste jich tam tisíce a tisíce,jen je třeba za nima vyrazit v tu pravou chvíli a to když začnou rozkvétat jedna za druhou a všude okolo potoka se to bělá nádhernými květy.Je to chráněné území a běda tomu,kdo by si jen pro potěšení chtěl utrnout byť jen jedinou bleduli,špatně by se potázal,čekala by ho velmi mastná pokuta,i když zas nevím,kdo by ho viděl a za to postihl,neboť to tam není jak na Václaváku.A to je ale vlastně dobře.V krásné přírodě,jakou jsme procházeli je potěšením jít a nasávat do sebe vonný vzduch,to ticho a klid,sem tam rušený švitořením ptáčka a nebo kvákáním kachen Na potoce.

Peklo,nebo-li pekelské údolí se nachází mezi Českou Lípou a Zahrádkami.Je to kaňon,lemovaný skalními masivy, protéká jím Robečský potok,který si tu našel cestu a je i dosti široký,místy až 3 metry. Toto území spadá již do Libereckého kraje.

Vyrazila jsem poprvé vlakem s turisty z Teplic,kdy jsme dojeli do Zahrádek a odtud dál pokračovali do Pekla přes osadu Karba a znovu jsem si to zopakovala o týden později zase s jinými přáteli obráceným směrem,tentokrát jsme jeli do České Lípy a odtud šli přes pekelské údolí do Zahrádek.

Bledule začaly kvést, ale většina jich byla za potokem,kam jsme se neodvažovali vlézt,sice by to místy i šlo přes spadlý kmen stromu ,ale riskovat jsem nechtěla a taky jsem se bála,abych neskončila v bažinaté vodě.Je tady nádherná příroda,trochu šero a ponuro,to jak se sluníčko schovávalo za mraky….cesta mezi skalami je lemovaná potokem,tu užším,tu zase širokým,někde jsou stromy volně popadané do vody a i přes cestu,že máte dojem,jako byste se ocitli místy v pralesní džungli.

Když pominu letošní dvojitou návštěvu těchto míst,tak jsem tu byla naposledy před 5 lety.Už tehdy jsem zaznamenala úpravu a to nově položené prkenné chodníky a můstky,což před mnoha lety nebylo.Šlo se blátivým terénem,mnohdy i v mokru a vyloženě ve vodě a někdy i po kotníky,podle toho jaké bylo počasí…jednou jsme to dokonce museli i vzdát a lezli jsme strání vzhůru,protože se tam nedalo vůbec projít,jak byl vylitý Robečský potok.

Vrátím se ale k naší letošní cestě do Pekla.

Vydali jsme se od vlakového nádraží v Zahrádkách okolo Kozí farmy,kde měli plno přírůstků – mladých kůzlátek.Chtěli jsme se nazpátek stavit a koupit si jejich výrobky,ale nedozvonili jsme se a pak jsme si uvědomili,že vlastně mají mladé a tak nemají z čeho vyrábět……všechno mlíčko spořádají kůzlátka.

Sešli jsme od kozí farmy průrvou do osady Karba s lidovou architekturou – krásnými roubenkami. Pokračovali jsme dál do údolí Pekla,lemovaného vysokými skalami,protékajícím Robečským potokem a také upravenými dřevěnými chodníčky i můstky a které, musím podotknout je Národní přírodní památkou.Když tudy procházíte a odmyslíte si chodníčky a můstky, máte dojem, že jste v panenské přírodě,netknuté lidskou rukou.Je s podivem,jak takový zázračný kousek pravé přírody se nachází jen pár kilometrů od města.

V tomto údolí žil od 60 let 20.století Ladislav Lis, neúnavný bojovník za svobodu a lidská práva a přítel zvířat a také tady zemřel 18.3.2000.Na jeho počest mu byla zhotovena a zasazena pamětní deska do skály,nedaleko domu,kde žil.

Výlet,který jsem podnikla s teplickými turisty nebyl moc dlouhý,celý jsme ho přes pekelské údolí neabsolvovali.

A tak jsem týden na to jela znovu s kamarádkou a kamarádem a vzali jsme to obráceným směrem od České Lípy zpětně do Zahrádek.

Byla to krása,procházeli jsme okolo skalních masivů,kterých tady bylo daleko víc,než opačně, ale zato bledule už pomalu odkvétaly.Pokračovali jsme k vyhořelému baroknímu zámku,který je majetkem Univerzity Karlovy.Učili se zde cizinci naší řeči.Byla již zahájena jeho oprava,jenže nestačí finance a tak se shání další penízky na opravu.Byla by škoda,aby takový pěkný zámek,i když nebyl přístupný veřejnosti zdevastoval.

Zámek byl kdysi majetkem Vartemberků a Kouniců.V noci z 29.na 30.ledna r.2002 zámek začal hořet a i přes okamžitý zásah se jej nepodařilo zachránit. Obnova zámku a jeho oprava se odhaduje na 100 milionů korun a i když není majetkem obce Zahrádek,přesto tato obec vypsala sbírku na jeho záchranu.Kdo ví,zda se jej podaří vůbec zachránit.Na fotce je již po požáru,má zasklená okna,ale celá střecha chybí…k nebi čnějí holé komíny.Na další fotce je zobrazen tehdejší požár.

Ještě k jedné fotce bych chtěla udělat připomínku.A sice jak máme vystrčená pozadí….,byl tam totiž pomníček mladého 21 letého chlapce a my jsme četli,co na něm bylo napsáno.A sice to,že Peklo miloval a v Pekle svůj život skončil….ale proč,to jsme se nedočetli,asi spadl ze skály.Možná místní pamětník by nám to osvětlil.A Jana-kamarádka nás pěkně v nestřežené chvíli vyfotila aniž bychom to věděli……že ji nepraskla čočka…..ale nakonec kdy se podaří udělat takováhle fotka???? Nikdo by nikomu takhle nestál.Je úsměvná, já sama jsem kdysi takhle fotila dceru,ta se pak divila….A tak jsem neodolala a zviditelnila ji !!!!!!

Závěrem bych shrnula,že oba výlety do pekelského údolí mě obohatily a dodaly další elán vyrazit znovu někam na zajímavá místa a pokochat se krásami naší země.