Ze Zahrádek do Kvítkova a zpět.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
Trasu tohoto výletu mám velice rád.Absolvoval jsem ji nesčítněkrát a doufám, že mně nohy ještě chvíli sloužit budou a budu si jí tedy moci , zase někdy brzy zopakovat. Dovolte tedy, abych byl dneska vaším průvodcem a podělil se s vámi o její půvab.
Vlakové nádraží v Zahrádkách ještě nedávno patřilo k nejkrásnějším nádražím v našem malém státě. ale jak už to bývá, v rámci úsporných opatření a automatizace, bylo těch několik dobrých duší opečovávající s láskou své nádražíčko, zbaveno náplně své dosavadní práce a výzdoba objektu vzala za své. Přitom na nádraží bývá dost živo. Lokálkou z blízké České Lípy, putují do tohoto zajímavého koutu, kolikrát vyloženě davy milovníků přírody. Když z jara rozkvetou v Pekle miliony bledulí, je tu tolik zájemců o poznání této křehké krásy, že po žluté značce, vedoucí od nádraží, putují přímo davy. U železničního přejezdu opatrně přejdeme frekventovanou silnici a pokračujeme po cestě kolem kozích pastvin. Máme-li zájem, můžeme si v blízké farmě i zakoupit nějaké ty výrobky s kozího mléka. Sestupujeme po úzké, částečně skalnaté cestičce, - pozor po dešti skála nebezpečně klouže-, až sestoupíme po několika schodech do půvabně romantické osady Karba.
Osada Karba je malá vesnička s rázovitými roubenými chaloupkami vsazených mezi skály v úzkém údolí asi 1km od Zahrádek. Je výchozím bodem ke vstupu do NPP Peklo. My si pro tentokrát tuto zajímavou lokalitu necháme na jindy, červeně značenou cestu opustíme u křížku a odbočíme po neznačené místní komunikaci. Nejprve mírně stoupáme úvozem, mineme lesní školku a vpravo nalezneme odbočku k zřícenině hradu Frýdlant, přesněji řečeno co z něho zbylo ( není toho mnoho, - viz můj konkrétní příspěvek).
Jdeme dále po velice slušné asfaltové cestě, čas od času tu sice přejede auto, ale spíše se zde více setkáváme s cyklisty. Asi po 2km les končí, po levé straně se rozprostírají pole a to již vidíme domy osady Kvítkov.
První zmíňky o Kvítkovu spadají již do konce 13. století, původně ves patřila zemanskému rodu Vlků z Kvítkova, pozůstatek jejich tvrze,- nebo hrádku, najdeme na konci obce, ale opět příliš mnoho se z něho nezachovalo a navíc se objekt nalézá na soukromém pozemku. Výrazný kostel sv. Jakuba Většího prošel v poslední době nákladnou renovací, bylo zde vysazeno šest nových lip. Vzácné jsou zdejší varhany, byla zde nalezená dřevěná soška Madony s Ježiškem z počátku 16. století. Naproti kostelu byla nedávno otevřená nová stylová hospoda Kvítkovská konírna, takže pokud cítíme potřebu si odpočinout, občerstvit se a doplnit případně tekutiny, zde máme tu možnost.
Z Kvítkova odbočíme za kostelem vlevo, směrem na Podolí, chvíli mírně stoupáme po silničce, abychom u lesíka odbočili na další místní účelovou komunikaci opět neznačenou), která nás dovede do chatové osady. Projdeme jí, odbočíme opět doleva a u poslední chaty se dáme po sotva znatelné stezce do luk. Stezka nás dovede na okraj lesa, který kopírujeme, mineme první skalní útvary a poslezé vstoupíme do nehlubokého údolí lemovanými skalami. Toto údolí se nazývá Pavlíkovo a je jedno z mnohých v blízkosti hlavního kaňonovitého údolí Pekla. I tady, v dost nepřístupném terénu, se na rázu KRAJINY dosti negativně podepsaly dřevařské těžařské společností, ale zase na druhou stranu nám odkryly zajímavé skalní útvary. Pavlíkovo údolí je dlouhé asi 2km, na jeho konci půjdeme podél romanticky vyhlížejících lesních jezírek, které opět lemují skalnaté věže bizardních tvarů.
Pavlíkovo údolí opět ústí v Karbě, vrátíme se k rozcestníku, pokračujeme znova po žlutě značené cestě,která nás zavede po železniční viadukt, postavený v roce 1898, který je 209 metrů dlouhý a 24 metrů vysoký a byl vyhlášen technickou památkou. Údolím podél Robečského potoka, se dostaneme do blízkosti skalního obydlí s nápisem " Zdař bůh". Podle kamenných žlabů, sloužilo toto v pískovci vytesané obydlí jako chlév. Těchto skalních, užitkových objektů bychom v blízkosti nalezli více. Značka nás dovede do kaštanové aleje a posléze do blízkosti zahrady zámku Zahrádky. Samotný objekt zámku, patřící naposledy Univerzitě Karlově jako výukové středisko pro zahraniční studenty , - viz díl serie filmů o Básnících, kde prošel studiem jeden s hrdinů, africký student medicíny Mireček-, bohužel v roce 2002 vyhořel, takže dnes je přístupná pro veřejnost pouze Zámecká zahrada, ale ta rozhodně stojí za to, zámecký park je velice dobře udržován a setkáte se zde s několika druhy vzácných stromů.
Tady, před zámkem Zahrádky, náš dnešní výlet i končí. Sejdeme-li dolů k silnici na Litoměřice, dáme se po novém mozaikovém chodníku, který nás zavede zpět na nádraží v Zahrádkách.
Za čím jedeme?
Vydali jsme se poznávat zajímavé kouty přírody v okolí Zahrádek u České Lípy, postupně jsme prošli romantickou osadou Karbou, došli lesem do Kvítkova s pěkným nově opraveným kostelem a Pavlíkovým údolím, jsme se vrátili do Zahrádek, abychom si prohlédli zámecký park.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Jak jsem se již zmínil, najíst se můžeme v Kvítkovské konírně a nebo u zahrádeckého zámku, kde narazíme na restaurace U Dlabačů a nebo U zámku.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Pěkné místo Máchova kraje, na ne příliš frekventované trase, kdyby nebyly lesy tak poškozené těžbou, byl by to zcela bezchybný námět, jak strávit den zajímavou, nenáročnou procházkou.
Ostatní informace
Pokud musíte sáhnout do vlastních kapes, pak je za případné občrstvení.