Javorníky I

Pro nestálé počasí jsme si vymysleli túru z které se bude dát rychle ustoupit. Však znáte toto léto. Takže si uděláme přechod Javorníků, civilizace je téměř celou dobu vúdolí. Mimo to si každý (včetně nás) představí pod Javorníky něco na Moravskoslovenském pomezí. My jsme objevili začátek túry už u Čadce.

Po předchozím studiu jsme nevyšli z města po červené, ale našli jsme si zelenou značku. Cesta stoupá přes město vzhůru do kopců a už za posledním panelákem jdete po louce. Červená značka vede totiž po asfaltu až k hotelu Husárek, kde teprve začne polní cesta. To už mi viděli Krásné samoty. Těmi je mimochodem hřeben posetý celý. Obě značky se sejdou na rozcestí Chotárny kopec. Ale těsně před tím je ještě pěkná pastvina se studnou a lavicemi. V blízkosti je potom i salaš a vcelku komunikativní bača s ovcemi(povídal si bača, ovce se moc nevyjadřovaly).

Dál pokračuje cesta ještě chvíli mezi stromy až se otevřou louky a dlouho si můžete užívat nádherných výhledů. Nekochala bych se přespříliš, protože značka je vedená strochou poťouchlosti a malá nepozornost se nemusí vyplatit. Ale vzhledem ktomu, že je to hřebenovka, stačí si držet zdravý rozum. Chvílemi značkař vedl cestu těsně ve vrstevnici pod vrcholem, jednou naopak nás chtěl svést níž do údolí. Zde jsme trvali na svém a cestu trochu napřímili.

Na rozcestí Nad Petránkami jsme objevili první zkamenných plastik, které jsou rozsazené po hřebeni. Milé. Do té doby, než nám místní čučoriedkárky pověděly, že ještě před rokem bylo celé prostranství upravené jako odpočívadlo slavicemi, stoly a ohništěm. Vše spálené. No nic, pojedli jsme na kládě... Je pravda, že blízkost civilizace má pro hory i své stinné stránky. Už od Čadce nás na některých místech provázeli rozbité rozcestníky a později se ještě přidali dost vyježděné koleje od motorek a čtyřkolek. Naštěstí jsme jich nepotkali moc, ale asi tady platí, že nezáleží na tom kolik, ale jak často.

Hřebenovka pokračuje až na Kamenité, kde je vysílač a rozhledna (viz.foto). Zté je vidět poměrně dobře Lysá hora vBeskydech. Tak vznikl nápad jít vbudoucnu na Lysou a hledat na obzoru rozhlednu na Kamenitém. Obě dominanty si ovšem napřed vychutnáte vsedle pod Grapou. To se takhle při vyjití zlesa před vámi otevře kopec vtěch končinách obrovský a pěkně vdálce. No nakonec to nebylo tak zlé.

ZKamenitého cesta už lehce sestupuje lesem a posléze pokračuje přímo přes samoty až do osady Semeteš. My zde přespali a ráno už opouštěli hřeben a odjížděli domů. Ale na tomto rozcestí sedají vybrat ještě asi další dvě varianty pokračování hřebenovky. Mimo to je tu hospoda sdobrým pivem. Autobusová zastávka a přístup na Turzovku kžel. stanici, aby jste se mohli dostat zpět do Čadce, třeba. My se vdohledné době vrátíme pokračovat, rádi.

Celá trasa měří do okolo 25km a dá se ujít za jeden de. Pro pomalejší je možnost noclehu kdekoliv na hřebeni. Voda se dá vyptat vosadách. Některé studny jsou i mimo soukromé pozemky. Občerstvení je na začátku vČadci a potom vSemeteši. Ještě na zelené značce byla na stromě směrovka Bufet osada Grapy 400m. Její fungování jsme neověřovali. Jinak jahody a borůvky. Přístup jak už bylo řečeno vlak i bus po celé trase.