Jedeme do jižních Čech za rozhlednami a minipivovary – 1. den (městská památková zóna Netolice s vyhlídkovou věží a archeoparkem na Jánu , Horní Chrášťany - pivovar)

Když jsme v červenci vyrazili na Šumavu, měli jsme plány větší, ale času málo. Museli jsme cestu zkrátit. Proto jsme využili hezkého počasí uprostřed října a vyrazili za dalšími rozhlednami a samozřejmě i minipivovary do jižních Čech. Snad to ještě v autě přežijeme.

Byla to skutečně hurá akce. Ve čtvrtek ještě dopoledne pršelo, ale odpoledne se to mělo vybrat a pár dnů vydržet. Ještě jsme se doma najedli, rychle sbalili a po 15. hodině vyrazili. Stačila jsem jen zjistit, že rozhledna v Netolicích je volně přístupná, ale zavírá v 18. hodin. S provozem, který je odpoledne na silnicích, to snad zvládneme. S oblibou jezdíme po okreskách, tak jsme to už ve Vodňanech stočili na Netolice. Jenže tentokrát nám to nevyšlo. V Libějovicích byla silnice uzavřená, museli jsme se vrátit zpátky na hlavní. Bylo to trochu zdržení, ale stále jsme to časově zvládali.

Ještě nebylo 3/4 na 6 a my vystupovali u potoka, jen kousek pod rozhlednou. K rozhledně to už bylo jen kousek do kopečka po zelené - na skalní ostroh sv. Ján nad potokem Rapačov. Je to zvláštní 8 metrů vysoká dřevěná věž, postavená z kulatin tak, jak se v 10 – 12. století věže stavěly. Cesta ke vchodu je lemována dubovou palisádou, která je dlouhá 25 metrů. Ve spodní části věže jsou kameny, nejsou však nijak upraveny, urovnány. Musí se chodit opatrně. Výstup na vyhlídkovou plošinu ve výšce 4 metry je po speciálním žebříku (špricle jsou zasunuty do jedno bidla), takové se prý dřív používaly. Až později se vyvinuly klasické žebříky se dvěma bočnicemi. Výhled z věže je malými okénky - střílnami. Je vidět hlavně na městečko a na přístupovou cestu, v dálce je panorama Šumavy. Rozhledna je volně přístupná, i když jsem někde četla, že v 18 hodin se zamyká. Zámek na dveřích visí, tak je to dost dobře možné.

Věž je součástí archeoparku Na Jánu. Býval tu středověký hrad - jedno z hlavních center knížecí přemyslovské správy jižních Čech od 10. do poloviny 13. století. Z té doby jsou i nalezené předměty. Stále jsou zde patrné zbytky valů. Součástí vnitřního hradu patrně již od 12. století byl kostel sv. Jana Křtitele, který zde stál až do r. 1788, kdy byl zrušen reformou císaře Josefa II.  Místo bylo oblíbeným rájem turistů – bylo upraveno jako park, byl tu postaven výletní hostinec, kuželník i taneční parket. Po 2. světové válce přestal být udržovaný.

Již r. 1996 se začalo uvažovat o vybudování archeoparku, ale k realizaci došlo až r. 2004. Byly použity tradiční historické postupy. Areál prý ještě není dokončen - plánuje se vybudovat návštěvnické centrem, několik srubů, kostel a dřevěný palác. Archeopark je první jihočeskou archeologickou památkou, která je zaměřena na málo známé období raného středověku.

Udělalo se docela hezky. Nyní už máme čas, nikam dál nespěcháme. Zelená turistická značka pokračuje z archeoparku dál přes město a víme, že nás dovede zpátky k autu. Netušíme však, že se jedná o pěší stezku Historická krajina Netolicka. Okruh městem, jehož historické jádro bylo r. 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou, je cca 3 km dlouhý. Jdeme se podívat, co nám zajímavého nabízí. A není toho málo. Na trase je 16 zelených informačních panelů s červenou rožmberskou růží. A aby čtení bylo o trochu víc, tak cestou potkáváme i informační tabule k Linecké stezce, která od pravěku spojovala dnešní Linec s českými zeměmi. Samozřejmě tehdy musela vést i okolo důležitého přemyslovského hradu.

I když tvrdí, že je jednosměrná, tak my ji samozřejmě jdeme v opačném směru. Procházíme podle potoka Rapačov okolo zdejší tradiční lidové architektury z 18. a 19. století k rybníku Mnich. Byl založen někdy v 15. nebo 16. století. Přecházíme přes hráz po dvou historicky cenných kamenných mostech. Na tom druhém je socha sv. Jana Nepomuckého, ochránce před povodněmi. Právě od rybníka povodně vždy hrozily.

Mírovému náměstí dominuje monumentální novorenesanční budova radnice z r. 1869, kdy nahradila původní starý dům, který již nevyhovoval potřebám města. 0kolo náměstí je celá řada domů s podloubím. Snad nejvýznamnější je renesanční Rožmberský dům na severním rohu náměstí, kde je dnes Muzeum JUDr. Otakara Kudrny a infocentrum. Na průčelí se zachovala renesanční sgrafita, v interiéru renesanční klenby. Za zmínku stojí barokní kašna z r. 1677 . U ní roste lípa, která byla r. 1879 slavnostně vysazena na počest stříbrné svatby císaře Františka Josefa I.

Cesta nás z Mírového náměstí vede do Starého města ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, jehož základy jsou ze 2. pol. 13. století. Po požáru r. 1619 byl upraven v raně barokním slohu. Věž je až z 18. století. V těsném sousedství je dvoupatrová škola, která byla v neogotickém slohu postavena r. 1863 na místě dvou starších škol. Na školu téměř navazuje budova děkanství, která vznikla přestavbou starší fary v letech 1840 - 1843. Nově přibylo další křídlo a hospodářské budovy. Vznikl tak soubor pozdně klasicistních staveb.

Ze Starého města je hezky vidět vyhlídková věž s palisádou. Dalšími uličkami starého města jsme došli ke kostelu sv. Václava, původně gotické stavbě s románskými prvky. Jako doba založení se uvádí 1. pol. 13. století, pravděpodobně je však starší. Byl postaven v podhradí středověkého hradu – v centru trhové osady. Po založení města se ocitl na jeho okraji. Renesanční věž byla zvýšena až v 18. století. Od kostela nás značka zavedla přímo k autu. Vyšlo nám to perfektně, už se docela šeřilo.

Mimo naučnou stezku v Obecní ulici č. 58 je budova Měšťanského pivovaru, která byla v 2. polovině 19. století postavena na místě staršího renesančního pivovaru, který byl založen r. 1663. Z pivovaru se zachoval pouze portál s rožmberskými růžemi v ohradní zdi do ulice.

V plánu máme popojet do Horních Chrášťan, kde je pivovar. Jen jsme zvědavi, kde najdeme místo na spaní. Blízko jsem nic šikovného nenašla. Projíždíme okolo pivovaru a pokračujeme směrem na Český Krumlov. Tam odbočuje turistická značka, snad si tam aspoň ohřejeme polévku k večeři. Včera jsem vařila bramboračku, večeře bude rychle.

Místo by se nám líbilo i na přespání, ale na pivo je to daleko, navíc po silnici. Nakonec se pro pivo vracíme s tím, že si ho dáme večer v autě. Měli jsme štěstí. I když hospoda má být otevřená do 22 hodin, zavírají. Celý den tam prý nikdo nebyl. Je po sezoně, v týdnu je to prý bída. Pivo do petky jsou však ochotni nám ještě natočit. Jenže nemají vlastní pivo. Majitel zemřel, ještě probíhá dědické řízení, vařit pivo nesmí. Tácky však mají. Ota si kupuje polotmavého Konráda. Já si v autě uvařím teplý čaj. Objevili mi dnu, tak aspoň zpočátku jsem se rozhodla abstinovat a držet tvrdou dietu.

Vše tedy dopadlo skoro dobře. Jen to zdejší pivo dnes neochutnáme. Vracíme se na naše večerní stanoviště. Vítr se uklidnil, ale stejně už zůstáváme v autě. Na venkovní posezení to není už zrovna ideální, je 10 stupňů, navíc je tma jak v pytli. Je sice skoro úplněk, ale svítí někde jinde.

V deset vše vypínáme, zamykáme a jde se spát. Zítra nás čeká pěkný výšlap.

Jedeme do jižních Čech za rozhlednami a minipivovary – 1. den (městská památková zóna Netolice s vyhlídkovou věží a archeoparkem na Jánu , Horní Chrášťany - pivovar) na mapě