Sobota 11. 9. 2021
Snídaně je mezi 7,30 a 8,30. Přesto tam nejsme první. Nabídka je formou švédských stolů, je velká, je tam i ovoce a zelenina.
Venku je hezky, ale fouká silný vítr. Odpoledne se to má zkazit. Včera jsem byla plna elánu, dnes je ten tam. Jsem ráda, že už bydlíme a že je o nás postaráno, že nemusím nic dělat. Jdu se jen projít okolo chaty, pokochat se výhledy, dokud je jasno a dokud tu nikdo není. Když jsme tudy vloni procházeli, to byly ještě prázdniny a bylo tady spousta lidí.
Na sluníčku je teplo, i ten vítr je kupodivu teplý. Jak jsem ráda, že nikam nemusím. Pomalu mám problém obejít i chalupu. Dnes chci jen odpočívat a dobíjet baterky - svoje i elektroniku. Vracím se brzy. Musím roztřídit a uklidit věci, které jsme včera z auta nanosili a také do tříděni letáků, které jsme všude posbírali, aby byly pěkně chronologicky setříděné. Kamarádi dorazí po poledni. Času máme spoustu.
V poledne si dáváme lehký oběd z vlastních zásob. Ota jde na pivo, já si dávám kávu. Před 2. hodinou kamarádi konečně dorazili, ubytovali se a samozřejmě také jdou na pivo. Budvar mi nechutná, ochutnávám bezového téměř nealkoholického Pardála (má jen 2 % alkoholu). Je lehce nahořklý, pít se nechá.
Současně se domlouváme, co se zbytkem dne. Na delší výlet čas už není, je však stále krásně, i ten vítr se uklidnil. Jde se na
rozhlednu na Velké Deštné. Je to celkem 8 km, cestou tam nás čeká mírné stoupání, jen kousek od chaty se klesá, takže zpátky převážně z kopečka. To mi vyhovuje. Na rozhledně jsme byli v loni, ale to nám nevadí. Je hezká a je to prima procházka. Během dopoledne jsem si docela odpočinula, cítím se už dobře, do večeře máme 3 hodiny času, to zvládnu. Už se mi nechce sedět na chatě. Navíc zpátky se jde stejnou cestou, mohu se klidně vrátit dřív.
Chlapci naštěstí nasadili jen mírné tempo, takže jim pohodlně stačím. Na rozcestí Velká Deštná - rozc., srub vloni stály základy nového srubu, dnes už občerstvení funguje. Za chvíli však zavírají. Chlapci samozřejmě musí vyzkoušet zdejší nabídku. Dávají Primátora, birella mají jen světlého, toho nemusím. Stačí mi moje kohoutková voda. Uvnitř je hezké posezení a jak jsme zjistili při zpáteční cestě, tak chata zůstává otevřená. Takže ji lze využít za nepříznivého počasí i v noci. No to je paráda.
Po menším zdrženi se už všichni blížíme k vrcholu a téměř bez zastavení stoupáme na rozhlednu. Už kolikátý den jsou dálavy zamlžené, dnes je to snad o trochu lepší.
Na vrcholu je trigonometrický bod I. řádu České státní trigonometrické sítě. Toho jsme si vloni nevšimli. Trigonometrické body byly u nás zřizovány pro potřeby rakousko-uherské Katastrální triangulace v letech 1821 - 1864. V letech 1862 - 1898 vybudoval Vojenský zeměpisný ústav se sídlem ve Vídni přesnější trigonometrickou síť I. řádu, která se stala podkladem pro základní mapování. Na území České republiky bylo zřízeno 181 trigonometrických bodu I. řádu a přibližně 75 tisíc bodů II. - V. řádu.
Cesta zpátky utekla rychle. Po 6. hodině se scházíme u večeře. S objednáváním pití je to však veselé. Servírky to evidují podle pokojů a chlapi si teprve zvykají, že musí číslo pokoje vždy předem nahlásit. Zpočátku ani někteří neví, jaké číslo pokoje mají. Myslím, že by pro ně bylo jednodušší, kdyby s klíčem pokoje každý dostal čelenku s tímto číslem.
Plánujeme výlet na zítřek. Každopádně se vyrazí
na rozhlednu Vrchmezí, která je na česko-polské hranici. V plánu je několik variant. Uvidíme, kterou ráno zvolíme.
Hospoda zavírá v deset, dlouho jsme se neviděli, chlapi pokračují v mejdanu na jednom z pokojů. Já odpadám, chce se mi spát. Ať si chlapi povídají sami. Pařili do půlnoci. Já aspoň něco naspala.
Poslední aktualizace: 28.2.2022
Jedeme do našich severních hor - 32. den: Orlické hory - cca 8 km dlouhá procházka: Šerlich - Masarykova chata - rozhledna Velká Deštná na mapě
Kvalita příspěvku:
1
turista zde byl a hodnotil
5,00
Diskuse a komentáře k Jedeme do našich severních hor - 32. den: Orlické hory - cca 8 km dlouhá procházka: Šerlich - Masarykova chata - rozhledna Velká Deštná
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!