Jedeme do našich severních hor - 34. den: Orlické hory - cca 20 km dlouhá trasa po Jiráskově hřebenové cestě: Šerlich - NS Po hřebeni Orlických hor - Velká Deštná - Homole - Kunštátská kaple - Pěticestí - Mezivrší - Říčky v Orlických horách

Už večer jsme si připravili svačinu. Hned po snídani vyrážíme. Čeká nás poměrně dlouhá túra, tak ať nemusíme spěchat.

Od Masarykovy chaty na Šerlichu (1 019 m) vyrážíme po červené - pokračujeme po včerejší Jiráskově hřebenovce. Z rozcestí Šerlich - sedlo (980 m) po ní vede 14 km dlouhá naučná stezka Po hřebeni Orlických hor. Na 10 tabulích jsou informace o historii této oblasti, o přírodě, vývoji turistiky a sportu.

Až na rozcestí Velká Deštná - rozc. srub (1103 m) mírně stoupáme - tady to známe, to jsme si prošli již v sobotu. Srub je po ránu zavřený, ale dnes bychom se zde stejně nezdrželi. K rozhledně Velká Deštná dnes nejdeme. Jsme na nejvyšším dnešním bodu. Čeká nás už převážně jen klesání, ale nějaký kopeček určitě budeme muset ještě přejít.

Na rozcestí naše červená odbočuje vlevo. Jdeme hezkým lesem, všichni jsme spokojeni. Míjíme rozcestí Pod Jelenkou - sedlo (1047 m), kde naši cestu křižuje modrá turistická značka. O něco později jdeme okolo Valinova pramene - je sice pěkně označený, ale v této roční době je bez vody. Naštěstí jsme s pramenem na cestě nepočítali, vybavili jsme se i pitím. Tady je i jedno ze zastavení naučné stezky, které nás seznamuje se zdejšími vodohospodářskými poměry.

Na rozcestí Pod Homolí (963 m) přecházíme nějakou místní komunikaci. Teď jsem se všimla, že kdybychom po ní kousek odbočili vpravo, došli bychom po chvíli ke Kačenčinu šenku - to je jeden ze samoobslužných barů tady v Orlických horách. My jsme znali jen ten, který je u kostela sv. Matouše - na kopci na jih od Deštného v Orlických horách. Možná by to bylo příjemné zastavení na svačinu, jenže jsme o něm nevěděli. My pokračujeme prakticky bez zastavení lehce zvlněnou cestou přes vrcholy Homole (1001 m) a Tetřevec (1043 m) až ke Kunštatské kapli ( 1035 m). Úzká cestička po hřebeni je moc hezká, našim skalním tatranským turistům připomíná vysokohorské trasy v Tatrách. Procházíme okolo nižších stromů, místy kosodřevinou, bohužel jen daleké výhledy tu chybí.

Že tady uvidíme kapli, to jsme nečekali. Kulatá barokní kaple Navštívení Panny Marie byla postavena r. 1671, jak je uvedeno na kameni v kamenné podezdívce, údajně pro dřevorubce, kteří tehdy v Orlických horách těžili dřevo pro výdřevu kutnohorských dolů a do tavicích pecí místních skláren. Kaple byla přestavěna r. 1831. Současná podoba je z r. 1869, kdy probíhala další oprava. Stojí na hranici čtyř katastrálních území: Malá Zdobnice, Velká Zdobnice, Kunštát u Orlického Záhoří a Černá Voda u Orlického Záhoří. Po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce byl interiér kaple zničen. Rekonstrukce proběhla v 60. letech 20. století a pak po r. 2000. Kaple byla znovu vysvěcena 18. června 2005.

Podle zastavení NS je v okolí rašeliniště vrchovištního typu. Hloubka rašeliny je až 1 metr.

Tady je dokonce přístřešek s lavičkou, dáváme svačinu a krátkou pauzu. Je docela pěkně, i když chvilkami se objeví černé mraky, ale chvílemi zase svítí sluníčko.

Podobnou krajinou pokračujeme na rozcestí Pěticestí (1004 m), kde je však rozcestí šesti cest. Je tady chata horské služby s krytým přístřeškem se zimním občerstvením. Asi ho běžkaři využívají nejvíc. I dnes tady pár lidí posedává na kládách.

Původní plán byl sejít odtud po žluté do obce Říčky v Orlických horách. Jenže se nám tady líbí, počasí je pěkné, času máme dost a tak pokračujeme po červené a naučné stezce dál až na další rozcestí. Má to i další výhodu, že do obce klesneme po delší trase, klesání bude tedy mírnější.

V okolí je celá řada řopíků, bunkrů a pěchotních srubů, či jak se to vše jmenuje, z let 1936 - 1935. Okolo některých procházíme.

Charakter cesty se trochu změnil. Je širší, i stromy jsou tady už vyšší, ale jsme spokojeni, je tu klid. Na rozcestí Mezivrší (927 m) naučná stezka Po hřebeni Orlických hor končí. Tudy jsme procházeli vloni, to zde bylo pusto a prázdno, jen urovnaný prostor tehdy naznačoval, že se zde něco bude budovat. Dnes je zde velké placené parkoviště - se závorou a automatem.

Zde se opět domlouváme, kudy se půjde dál. Nejpříjemnější se jeví varianta sejít po zelené relativně příjemným klesáním rovnou do obce Říčky v Orlických horách. Někteří jedinci však navrhují pokračovat po červené dál až na rozcestí U Anenského vrchu, příp. ještě dál na rozhlednu Anna. Bylo by to minimálně o 2 km delší (to nepočítám odbočku k rozhledně), na trase by bylo ještě trochu stoupání a tím pádem větší klesání.

Já rozhodně tvrdím, že už dál nejdu, jeden kamarád se ke mně přidává, bolí ho koleno, už toho má víc než dost. Ota prohlásil, že nás nemůže nechat jít samotné, že na nás musí dohlédnout - přece neřekne, že se mu taky dál jít už nechce. Hlavní důvod je asi i ten, že na rozhledně jsme vloni byli, tu cestu známe, takže tam nemusí. Nakonec se tady rozdělujeme.

Ve třech scházíme po zelené po skutečně pohodlné mírně klesající cestě. Zbylých šest pokračuje po červené a následně po modré do stejných míst. Na rozhlednu chtěl jít jen jeden, takže to nakonec odpískali.

Nespěcháme, jdeme skutečně pomalu, přesto jsme tam dřív. Zelená značka nás dovedla téměř do centra, dál jsme se řídili šestým smyslem a došli k hotelu Říčky s příjemným venkovním posezením. Točí tady Prazdroj, jedenáctku Holbu a třináctku Keprníka. Po Budvaru na naší chatě je to příjemná změna. Keprník mi chutná moc, takže i já dávám pivo.

Již včera jsme se domluvili s taxislužbou, která tady provozuje cyklobusy, minibusy a další dopravu, že nás dnes odvezou na naši chatu. Jiná možnost dopravy odtud není. Po páté jim voláme. Přijeli přesně, dokonce s předstihem. Dvěma minibusy (devět lidí se do jednoho nevejde a kupodivu nikdo už nechce jít zpátky pěšky) nás odváží na chatu. Vystupujeme na parkovišti pod chatou. Cesta dlouhá cca 25 km nám vyšla na 110,- na osobu. Myslím, že jsme spokojeni všichni. Firma měla kšeft a my jsme si mohli udělat nádherný výlet.

Postupně se sprchujeme a na večeři v půl sedmé jdou zcela noví lidé. Uvědomujeme si, že máme před sebou poslední den na horách a pak už zase každý pojedeme jinam.

Otou navržený 18 km dlouhý výlet chlapi schválili. Jen já to bojkotuji. Část této trasy znám z loňska, na trase je poměrně velké klesání a stoupání. My chceme ještě asi týden cestovat, tak si aspoň trochu odpočinu. Zůstanu na vrcholu a půjdu na houby. Třeba nějaké najdu.

Večer jsme posezení při vínu a pivu zase trochu natáhli. Já odpadla jako první. Ti chlapi mají výdrž.

Jedeme do našich severních hor - 34. den: Orlické hory - cca 20 km dlouhá trasa po Jiráskově hřebenové cestě: Šerlich - NS Po hřebeni Orlických hor - Velká Deštná - Homole - Kunštátská kaple - Pěticestí - Mezivrší - Říčky v Orlických horách na mapě