Jedeme do Přerova přes východní Čechy - 2. den - dopoledne: Nová Ves I. - rozhledna Bedřichova vyhlídka a památník bitvy u Kolína; Dětenice - zámek a zámecký pivovar, středověká krčma a šenk U Dvou Čarodějnic

V noci se to zatáhlo, teplota neklesla pod 6 stupňů, pod peřinou nám bylo fajn. Vstáváme v 8, slabounce mrholí. Čekali jsme to horší. Je však zataženo, raději se moc neradujeme.

Snídáme v kabině a konečně vidíme, co to v noci svítilo.

Včera jsme z Kolína popojeli na noc sem pod rozhlednu - po snídani se na ni chystáme. Na rozcestníku Bedřichov - odb. k pam. však o rozhledně není ani zmínka. Jen píšou, že žlutá vede k památníku. Uvidíme, kam dojdeme a co tam uvidíme. Je to kousek po žluté do kopečka, je tu obojí.

Památník bitvy u Kolína ve tvaru obelisku tu byl dřív. Byl postaven v letech 1840 - 42 na místě významné bitvy, která se odehrála 18. června 1757 v rámci sedmileté války. Byla to jedna z nejvýznamnějších bitev této války, kdy rakouská armáda poprvé porazila pruské vojsko, které následně upustilo od obléhání Prahy. Z diplomatických ohledů k pruské straně nebyly na obelisku žádné nápisy, ani bitevní výjevy. Současná pamětní deska byla nainstalována až r. 2005.

Dřevěná rozhledna Bedřichova vyhlídka s kovovým schodištěm tu stojí od r. 2018. Tříboká věž je vysoká 14 metrů, šestiboká vyhlídková plošina je ve výši 12,6 metrů a vede na ni 65 schodů. Je vidět Kolín a jeho okolí, Velim, Cerhenice, Velký Osek, Krkonoše. Vstup je volný, jako překvapení na nás čekají nahoře panoramatické obrázky vzdálenějších vrcholů. Proto víme, že nevidíme Ještěd, ani Smrk. Bohužel to, co je blíž, a tedy to, co vidíme, není zase popsané. Ale máme přece jen štěstí, shora na nás nic nepadá.

Pokračujeme na sever, jedeme do Dětenic. Ujeli jsme jen pár kilometrů, na silnice je spousta vody. Tak tady skutečně lilo. To jsme měli štěstí. Vjíždíme do mlhy, neprší, ale mlha se sráží do malých kapiček. Naštěstí na dnešek neplánujeme žádné výlety, máme naplánováno jen pár krátkých zastávek. Špatné počasí nám tedy dnes vadit nebude.

Při průjezdu Poděbrady vzpomínáme, jak jsme si lázně prošli, ale také na to, jak nám chutnalo zdejší pivo.

Parkujeme až v Dětenicích v blízkosti zdejšího zámku. Zdejší oblast byla osídlena již v době neolitické. Podle pověsti obec založil kníže Oldřich v pol. 11. století - když projížděl zdejším krajem, nalezl zde dva opuštěné chlapce. Zanechal tu s nimi několik svých lidí, aby je chránili a vychovali.

První písemná zmínka je z r. 1052. Kdy tu byla vybudována dřevěná tvrz, to se přesně neví. Jisté je, že Beneš z Valdštejna a Dětenic, který žil v letech 1269 - 1318 ji přestavěl na gotickou kamennou. O tvrzi se píše až r. 1404.

R. 1503 byla gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek, v té době byla postavena i věž s hodinami. Přibližná dnešní podoba zámku je z pozdně barokní přestavby r. 1760. Dodnes jsou patrné zbytky zámecké věže a raně gotické sklepy.

Majitelé hradu a později i zámku se střídali. Po zestátnění tady byla učňovská zahradnická škola a od r. 1959 až do r. 1991 internátní zvláštní škola. Od r. 1991 byl zámek prázdný a pomalu chátral. Až r. 1998 přešel do soukromých rukou - Pavel Ondráček ho dva roky rekonstruoval a r. 2000 zpřístupnil veřejnosti. Je možno navštívit 14 plně zařízených komnat, kde je vidět gotické, renesanční a barokní fresky i nástěnné malby, rokokové a klasicistní štukové výzdoby, sbírku obrazů, zbraně Maltézských rytířů a lovecké trofeje. V zámku jsou i původní kachlová kamna a nábytek včetně doplňků.

Nový majitel obnovil i činnost pivovaru. První zmínka o vaření piva je z r. roku 1307 Již tehdy se zde prý vařilo pivo lásky. Zámecký pivovar byl založen pravděpodobně r. 1790. Z toho roku je nová varna, spilka a ležácké sklepy. Po znárodnění r. 1955 byl uzavřen a budova současně se zámkem chátrala. Nový majitel zde pivo vaří od pol. dubna 2003. Také umožňuje prohlídku dobových interiérů sladovny, bednárny, varny, laboratoří, chmelnic, ležáckých sklepů, spilky, ledárny. Dokonce je zde vidět i výroba dětenického piva zcela podle původní receptury z 18. století z tradičních surovin s názvem Světlé a Černé pivo lásky. V části původního pivovaru otevřel Středověkou krčmu, kam chce vrátit původní tradice. Sem jsme zašli nejdřív, také proto, že je to hned u vchodu do areálu. Je to tu skutečně skoro jako za středověku.  Svítí se svíčkami, i když louče by to asi osvětlili lépe. Je tu tedy docela tma. Z mého pohledu je to tady však jen pro silné nátury. Personál všem tyká - to by mi ani tak nevadilo. Ale způsob, jak mluví s hosty už mi nesedne. Mně říkají slečinko, ptají se, co budu chlastat, jestli si dám nějaké žrádlo. Když jsem chtěla platit - kupodivu berou karty, dozvěděla jsem se, že mám zvednout řiť a jít s ním. To je jen slabá ukázka všeho. Ke stálým zákazníkům je ta mluva ještě ostřejší. Záchod je výserník a močovnice.

Chceme se tu někde najíst, ale jdeme se ještě podívat kousek dál do šenku U Dvou Čarodějnic, který je součástí hotelu se stylově vybavenými pokoji s vlastním sociálním zařízením. Šenk je přístupný i pro veřejnost. Tady skutečně obsluhují dvě děvčata upravená jako čarodějnice. Jinak je to tu stejné jako v krčně, jen je tady o trochu světleji. Otu však zaujala nabídka v krčmě - lákají ho tam žebra, která tady nejsou. Jdu s ním, i když hlad ani nemám. Dala jsem si zdejší paštiku s vynikajícím chlebem - ještě jsem si kus vzala s sebou na svačinu. Ochutnáváme zdejší pivo - Ota Dětenické světlé a já malé tmavé pivo, to nám chutnalo víc.

Pak si to tu jdeme projít – jdeme k zámku a do anglického parku, kde je několik klasicistních soch, fontána se sousoším kentaura s nymfou a mnoho vzácných dřevin starých až 400 let. U vchodu do parku je barokní socha sv. Barbory od Matyáše Brauna.

Počasí je dost zoufalé. Je zima a drobně poprchává. Není to ani na deštník, ten mám jen kvůli focení. Je vidět, že se tu konají občas různé akce - pak to tady určitě žije. Nakonec jsme ještě zašli do šenku U Dvou Čarodějnic, tady zase mne zaujala vůně bramboráků. Je tu teplo, aspoň se ohřejeme. Ještě dáváme na závěr jedno malé tmavé pivo, které nám hodně chutnalo. Opět platím kartou, ale tentokrát s problémy. Přede mnou byla fronta lidí, kteří zde mají objednané ubytování, tak se ubytovávají. Pak platím já. Částku mi neřekla, přistrčila platební terminál a když vyjela účtenka, nestačila jsem se divit. Zaplatila jsem skoro 400,- Kč. Po chvilce byl problém odhalen - zaúčtovala mi vedlejší stůl. Jenže chudák čarodějnice nevěděla co s tím. Radily se, pak konečně udělaly storno, částku mi vrátily v hotovosti a znova jsem kartou zaplatila tentokrát už tu správnou částku. Inu stane se.

Když jsme vyšli, kupodivu neprší vůbec. Ještě jsme se chvilku prošli, už ale pokračujeme do nedaleké Libáně, kde je další pivovar.

Jedeme do Přerova přes východní Čechy - 2. den - dopoledne: Nová Ves I. - rozhledna Bedřichova vyhlídka a památník bitvy u Kolína; Dětenice - zámek a zámecký pivovar, středověká krčma a šenk U Dvou Čarodějnic na mapě