Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 40. den: Chřiby – okru cca 13 km: parkoviště Lubná - Spáčilova NS - PR Záskalí – PP a skalní vyhlídka Komínky - Kostelany a hospůdka U Jima – PP a skalní útvar Budačina – Lubná; Hulín - pivovar Záhlinice

Spalo se skvěle, sluníčko svítí na druhou polovinu parkoviště. Ráno bylo v autě 14 stupňů. I když je venku 12 stupňů, tak to nefouká. Na sluníčko nepřejíždíme, snídáme ve stínu. Včera jsme toho moc nenachodili, už se cítíme opět plni elánu. Chystáme se na skoro 13 km dlouhý výlet. Budeme odcházet z tohoto parkoviště Lubná, tak jsme rádi, že auto je ve stínu a asi dost dlouho bude.

Jdeme téměř stále do kopce po zelené a po části Spáčilovy naučné stezky. Celá měří 15 km, není okružní a koukám, že vede různě cik cak. Na 5 tabulích jsou informace o osídlení Chřibů, o těžbě ropy i o místních přírodních poměrech. Stezka je pojmenována po Jindřichu Spáčilovi, rodákovi z nedalekých Kvasic, českému učiteli, spisovateli a amatérském archeologovi.

Jdeme listnatým lesem. Zhruba po půlhodině vcházíme do přírodní rezervace Záskalí, která se vyznačuje přirozenou bučinou, pískovcovými skalami i jednotlivými balvany. Kamenité jsou tady i cesty. Tady také rostla stará Nábělkova lípa, pod kterou rád sedával astronom a profesor kroměřížského gymnázia dr. Fr. Nábělek, který zde prováděl astronomická pozorování. Byl to on, který v rotundě Květné zahrady v Kroměříži nainstaloval Foucaultovo kyvadlo.

Lípa uschla, dnes je tam vysazena lípa nová.

Rezervaci opouštíme cca po kilometru.

Přicházíme na rozcestí Komínkovské skály. Tady je 2. zastavení Spáčilovy NS, věnované přírodní památce Komínky, kde je stejnojmenný skalní útvar, který vznikl zvětráváním v době ledové. Je to asi 40 m dlouhý pás skalek, nejvýraznější je na vrcholu hřbetu. Má přibližně 13 x 4 metry a výšku 4 metry. Na ní byly v pozdější době vysekány schůdky a vyhlídková plošinka.

Zelená značka tady končí, naučná stezka pokračuje rovně do osady Bunč. My odbočujeme po červené vlevo. Po cca 300 m (posledních cca 200 m je po kamenech do hodně prudkého kopce) přicházíme na již zmíněný vrchol Komínky se skalní vyhlídkou. Bohužel i tady neopatrní lidé umírají, jak to dokazuje pamětní deska.

Samozřejmě to tady prolézáme. Bývalo tady i zábradlí, možná řetězy, teď si musíme poradit sami. Po čtyřech to však zvládám. Nahoře na mne už čeká Ota, abych si vůbec mohla stoupnout a rozhlédnout se. Kocháme se výhledy, i když jsou trochu omezené. Okolní vzrostlé stromy brání širšímu výhledu. Přesto vidíme Kroměříž, Buchlov, Velkou Javořinu. Je tady však nádherně.

Vracíme se na rozcestí Komínské skály a ještě kousek dál, kde odbočujeme vlevo po neznačené cestě. Je jich tu spoustu, musím pečlivě sledovat mapu. Kus cesty je rozrytý od prasat, je tu i mokro, jde to však projít. Míjíme Komínkovskou studánku. Je to kamenný zastřešený domeček s kovovými dvířky. Je to jeden ze dvou hlavních pramenů Kudlovického potoka. Má mít vydatný pramen prý dobré pitné vody. I hrneček tam visí, ale nejdeme k ní. Pití máme dost.

Nejhorší je cesta, když přecházíme Kudlovický potok. I cesta se nám na chvilku ztratila, ale našli jsme ji. Pak už to bylo fajn.

U bodu záchrany KM003 přicházíme na zpevněnou cestu. To už si myslíme, že se do cíle dostaneme v pohodě. Jenže zpevněná cesta za chvíli končí a my pokračujeme po neznačené lesní cestě až do obce Kostelany. Míjíme ropný vrt a výklenkovou kapli s panenkou Marií a s upraveným odpočinkovým místem.

Měli jsme nedaleko silnice vidět torzo mostu nedokončené dálnice. Jenže nevíme, že je z něho udělaný sklad. Ten jsme viděli, jenže jsme netušili, že je to to, co hledáme. Myslíme si tedy, že ho marně hledáme, ale aspoň jsme se trochu najedli výborných třešní.

V Kostelanech je otevřená hospůdka U Jima – sice je malá, ale bezvadná, i se zastíněným venkovním posezením. Točí tady samozřejmě pivo, dokonce našeho oblíbeného přerovského Zubra grand, ale také zmrzlinu a dokonce tu i vaří. Jídlo nepotřebujeme, v tom horku hlad nemáme, stačí nám pivo. Vždyť to je tekutý chleba. Je to sice u silnice, ale provoz je nepatrný. Je nám tu dobře.

K autu to máme zhruba 5 km. Teď jsme rádi, že včera jsme byly na rozhledně na ranči, že už tam nemusíme zacházet. Zdejší pivo bylo lepší než tam točený Březňák. Tady je jeden z konců Spáčilovy NS, kousek po ní jdeme. Nemusíme aspoň po silnici. Na okraji lesa ji však opouštíme a na silnici se vracíme. Provoz sice není velký, ale už se těšíme, až ji opustíme. Sice jsme si to mohli zkrátit - odbočit po další silnici a dojít po ní k autu, ale my ještě kousek pokračujeme na cyklorozcestí Kula, kde odbočujeme po cyklo vpravo a kde se opět napojujeme na Spáčilovu NS. Je to, jak jsem říkala, vede tudy různě cik cak. My po ní už dojdeme k autu.

Ještě však míjíme přírodní památku Budačina a 4. zastavení NS. Je tu další skupina zajímavě členitých pískovcových skal. Velká skála je vysoká 12 metrů a široká 15 metrů. V ní je puklinová jeskyně dlouhá cca 5 metrů. Podle pověsti se zde ukrývali loupežníci, které vedl Ondráš a Juráš. Jednou přepadli zdejší hraběnku Alinu, obrali ji o šperky a propustili, když jim slíbila, že je neprozradí. Když je po čase vojsko zajalo, vyprosila jim milost za podmínky, že se zde usadí a budou řádně hospodařit. Tak byla založena nedaleká vesnice Alenkovice – dnes Halenkovice. Druhá zdejší skála je Malá. Na povrchu skal jsou dobře vidět voštiny - malé důlky vzniklé zvětráváním. Tady je umístěna pamětní deska, která je tichou vzpomínkou na Antonína Rozsypala, rodáka z nedalekých Kvasic, který byl umučen r. 1941 v Mauthausenu.

Za čtvrt hodiny jsme u auta. Výlet byl super, také proto, že většina cesty byla lesem, ve stínu. Samozřejmě skály to vše jen vylepšily.

Autem přejíždíme do stínu, hřejeme oběd a už směřujeme do Přerova. Samozřejmě s několika přestávkami.

U Kurovického lomu u Tlumačova má být letos otevřena rozhledna. Jen nevíme, kde přesně. Zastavujeme se v Tlumačově v infocentru, zda o ní něco neví. Kupodivu ještě v 16,20 mají otevřeno. Rozhledna bude otevřena prý až v srpnu a je to k ní pěšky 2 km. To raději počkáme, až hude zcela hotova. Tolik času dnes už nemáme.

Zastavujeme se aspoň v Hulíně v pivovaru Záhlinice. První pivovar zde byl postaven r. 1895. Jeho pivo chutnalo. A pivovar se stal i centrem společenského života. R. 1900 byla vybudována velká a moderní sladovna, protože v okolí se pěstoval prý ten nejkvalitnější sladovnický ječmen. Slad se tam nepřestal vyrábět. Ale výroba piva byla r. 1921 ukončena a r. 1924 byl pivovar zrušen. A samozřejmě chátral.
R. 2005 chátrající pivovar a funkční sladovnu koupila společnost Raven Trading s.r.o.. Prostory rekonstruovali, r. 2010 slavnostně otevřeli pivovarské sklepy, r. 2015 byly vysvěceny varny. Tam byl umístěn i zvon od zvonařů rodiny Ditrichů z Brodku u Přerova. Však to je vyhlášené zvonařství a v Brodku v parku u kostela je unikátní zvonkohra z r. 2000, která se skládá z 22 zvonů. Jsou zavěšeny na kovové konstrukci, která má také tvar zvonu. Ale to jsem se dostala trochu někam jinam a do jiné doby – byly jsme tam na Silvestra r. 2014.

Provoz dnešního pivovaru byl zahájen v červnu 2016 a navázal zde tak na tradici vaření piva z 19. století. Dokonce ležák pojmenovali Hospodář – tak se přezdívalo zdejšímu rodákovi Františku Skopalíkovi, který se tehdy zasloužil o vznik prvního zdejšího pivovaru.

Již o rok později - r. 2017 se pivovar stal dvojnásobným držitelem ocenění Zlatá pivní pečeť.

Dnes je pivovar už zavřený, ale pivo prodávají v nedalekém hostinci U čápa. Mají i petky, kupujeme pět litrovek, ty se budou hodit.

Původně jsme měli v plánu zastavit se v Rymicích, kde je skanzen - ukázka typické hanácké vesnice i s chaloupkami s doškovou střechou. Je tam i větrný mlýn. Jenže teploměr stále ještě ukazuje 30 stupňů a my se už těšíme do Přerova. Zastávku rušíme, vždyť sem jezdíme často, tak není problém sem zajet.

Po páté přijíždíme do Přerova, kde budeme pár dnů odpočívat. Nyní sedíme pod pergolou ve stínu, popíjíme dovezené pivo a povídáme si. Když se ochladilo, pokračujeme doma. Vždy si máme co říct. Spát jdeme samozřejmě dlouho. Jen se děsím toho horka v podkroví. A spát v autě nás Heda nechce nechat.

Jedeme na jih a jihovýchod Moravy – 40. den: Chřiby – okru cca 13 km: parkoviště Lubná - Spáčilova NS - PR Záskalí – PP a skalní vyhlídka Komínky - Kostelany a hospůdka U Jima – PP a skalní útvar Budačina – Lubná; Hulín - pivovar Záhlinice na mapě