Jeruzalém: Šabatová návštěva synagogy
Při pobytu v Jeruzalémě se nám díky vstřícnosti naší milé průvodkyně Orit podařilo navštívit synagogu o šabatu a zažít část bohoslužby. Samozřejmě, že se nejednalo o synagogu ortodoxního společenstva, ale o reformovanou moderní „církev“, která se návštěvám cizinců a ještě k tomu bezvěrců nebrání. Svátečně oblečení jsme se s napětím a očekáváním blížili k moderní budově synagogy. Muži vešli hlavním chodem, ženy musely postranním vchodem a vyjít schody na ženskou galerii. Dole měli muži židle, stolečky a pultíky. Na pódiu stál předzpěvák. Ženská galerie byla také vybavena židličkami a stolky. Ženy mohou sledovat dění dole pouze skrz průsvitnou bílou záclonu. Postavili jsme se k Ochozu a dívali se, jak muži zpívají. Ženy zpívaly samozřejmě také. Někteří si klepali rukou do rytmu nebo se kývali. Někteří muži se kývali i se stolkem. Písně – modlitby zněly vesele a měly svižný rytmus. Samé naj-naj-naj. Dostali jsme ofocené texty písní i s překladem. Kde jsme, jsem zjistila až v půlce, když nám Orit příslušnou sloku ukázala prstem. Moc jsem se v tom neorientovala, protože všude zpívali to naj,naj,naj, které tam napsané nebylo. Ke konci se muži zvedli, chytili se za ramena a udělali „vláček“ a tancovali kolem prostřední řady. Bylo to zrovna v pasáži o svatbě a ženichovi. V tu chvíli se všechny dívky (puberťačky) nahrnuly k zácloně a začaly ji odhrnovat a sledovat kluky, jak tancují. Někteří muži tancovali jak o život. I s malým dítětem na ramenou. Někteří si zase pro změnu nerušeně v klidu četli noviny. Před koncem bohoslužby jsme, jak jsme byli domluveni, odešli. Návštěva bohoslužby v synagoze pro mě byla nezapomenutelným zážitkem. Fotografie vám však nemůžu ukázat, jelikož jsme byli požádáni, abychom s sebou do synagogy foťáky nebrali.