Jizerskými horami z Tanvaldu kolem Desné

Cestopisy

01 Tanvald žst • Fotografie (32) • Foto: Seventy

Vstoupit do fotogalerie (32 fotografií)

02 Desná, Riedlova vila

03 Údolím Černé Desné

Vstoupit do fotogalerie (32 fotografií)

Jizerskými horami z Tanvaldu kolem Desné

Po delší odmlce (ne že bych mezitím lenošil) vracím se k hezkému výšlapu z první poloviny května. Beru zavděk pozvání kolegy Karla, který naplánoval trasu z Tanvaldu kolem Černé Desné k Bukovci a Protržené přehradě a kolem Albrechtic zpátky do Tanvaldu. Vypadá to asi na osmadvacet kopcovitou krajinou Jizerských hor.

Tam přijíždíme po deváté hodině a přesto že je prvního zmrzlého, vypadá to že počasí nám bude přát. I když bychom měli možnost popojet ještě vláčkem, vydáváme se od nádraží vzhůru k severu po červené turistické Krkonošskou ulicí k Desné, nedaleko soutoku Černé a Bílé Desné. Pak ještě kolem Riedlovy vily, kde se zrovna koná sochařské sympozium Dřevosochání. Motorové pily vrčí na zahradě vily ostošest a o diváky není nouze. Za sklárnou konečně po dvou a půl kilometrech odbočujeme ze silnice doleva a stoupáme kamenitou pěšinou přimykající se k Černé Desné.

Pro mne je to premiéra a už tady je mi jasné že dnešní výprava bude stát za to ranní vstávání. Řeka, či spíše říčka, pramení někde pod Smědavou, protéká vodní nádrží Souš, a odtud do Tanvaldu, kde se vlévá do Kamenice, padá o dobrých čtyři sta metrů (které my musíme vyšlapat). Prodírá se hluboce zaříznutým korytem, plným obrovských omletých balvanů a někde zataraseným padlými kmeny. Břehy střídavě porostlé stromy a křovinami občas otevírají možnost sestoupit na kameny dolů do koryta a fotit. To samozřejmě nevynecháme.

Pokračujeme vzhůru kolem Fuchsova kříže a dál se otevírají nádherné pohledy na vodopády, sestupujeme co chvíli do koryta a fotíme. Snad pár fotek napoví víc než sáhodlouhé popisy. Po chvíli se odpojujeme od řeky a na rozcestí Pod Souší jdeme pár set metrů k vodní nádrži Souš. Po krátkém zastavení se vracíme k rozcestí a dál stoupáme po modré turistické k rozcestí Sedlo Pod Zámky.

Cesta k sedlu se brzy mění v lesní pěšinu plnou kořenů, kluzkého kamení a blátivých louží. K sedlu přicházíme po půldruhém kilometru a trochu ucabrtáni bereme zavděk lavičkou, pijeme a svačíme. Naše cesta tu křižuje cyklo 3018 a začíná tu žlutá do Kořenova.

Stoupáme dál po modré s nadějí že tady se cesta určitě zlepší. Opak je pravdou. Kluzké kořeny a kameny, louže, bláto. Navíc se nám do cesty staví mokřady a tady nám i ty kameny schází. Občas i zbytky letošního sněhu. Po dvou kilometrech rádi přicházíme na silnici a rozcestí Pod Bukovcem se stejnojmennou chatou a parkovištěm. Pokračujeme dál po modré Hřebenovkou, napravo od nás trčí víc než tisícimetrový vrch Bukovec.

Silnice nás vede kolem široce roztroušených chalup, přes právě rozkvetlou Upolínovou louku a osadu Jizerka s penziony Panský dům a Pyramida. Za nimi křižujeme žlutou a obracíme s ní k západu směrem k Jezdecké cestě a Souši. Tady už máme za hotovou věc že stoupání definitivně končí. Nekončí. Další stoupání lesem, tentokrát už lepší cestou,přes rozcestí U Bunkru a přes Vlašský hřbet s občasnými hezkými výhledy až na rozcestí Souš - za přehradou. Odtud necelé dva kilometry k dalšímu dnešnímu zastavení, Protržené přehradě na Bílé Desné.

Tady na rozcestí se zrovna dokončuje stavba nové údajně turistické chaty, zajímalo by mne jestli opravdu bude sloužit turistům. Procházíme celý areál a fotíme, čteme infotabule o historii přehrady a tragické události roku 1916. Dál ještě kilometr perné lesní cesty přes louže a kořeny úzkou pěšinou klikatící se k silnici a rozcestí Mariánskohorské Boudy.

Od rozcestí se obracíme doleva k jihu se zelenou na poslední fázi cesty, zpátky k Tanvaldu. Ještě přes nevysoký kopec Bučina a pak už nás čekají samá pozitva, pozvolné klesání pohodlnou cestou, hezké výhledy na okolní kopce, krajinu plnou zeleně a zlatých květů pampelišek.

Za rozcestím Mariánská hora už procházíme Albrechticemi, osadou rozloženou pod okolními kopci a podél silnic z Desné a Josefova Dolu. Zelená obchází Světlý vrch a za rozcestím Albrechtice - sedlo osadou Žďár. To je poslední ves s výhledy na okolní chalupy a louky a pak už silnice do Tanvaldu, most přes Černou Desnou a jsme na nádraží.

Na zpáteční cestu času dost, v nádražní hospodě dávám vysoce zaslouženou svijanskou jedenáctku,

kolegovi Karlovi dávám do žákovské knížky jedničku s hvězdičkou za dobře vybranou trasu, další svatému Petrovi za krásné počasí a nakonec se svěřujeme do péče Českých drah v naději že nás během příštích dvou hodin bez úhony dopraví domů. Stalo se.

Toť pro dnešek vše. Zdrávi došli, zase někdy. Seventy odkaz na mapu trasy

Poslední aktualizace: 15.6.2015

Jizerskými horami z Tanvaldu kolem Desné na mapě