Přehrada Souš
Kam a jak jedeme?
Naše cesta začíná na Exitu 71 rychlostní silnice R10. Dále pokračujeme po silnici E65 přes Malou Skálu, Železný Brod, Velké Hamry až do Tanvaldu, odkud pokračujeme do Desné, Černé Říčky a Souše. Zde zaparkujeme automobil a dále pokračujeme pěšky dle ukazatelů.
Za čím jedeme?
Údolní Přehrada Souš, ležící na říčce Černá Desná, byla postavena před první světovou válkou jako součást systému retenčních nádrží, majícího chránit oblast pod Jizerskými horami před povodněmi. Od roku 1974 slouží jako vodárenská nádrž pro zásobování Jablonecka pitnou vodou.
Hráz je sypaná zemní, podobně jako přehrada na Bílé Desné. Ostatně, obě přehrady byly stavěny současně (kolaudace obou děl proběhla 18.11.1915), jen práce na stavbě soušské přehrady začaly dříve. V zátopové oblasti přehrady na Černé Desné se nacházelo 14 domů, jejichž majitelé si je demontovali a přenesli do okolních vesnic. Je zajímavé, že původně projekt počítal s postavením hráze v místě soušského mlýna, ale z úsporných důvodů byla stavba posunuta 600 m proti proudu Černé Desné. V reakci na protržení přehrady na Bílé Desné (18.9.1916) byl snížen stav hladiny soušské přehrady a v letech 1924-27 proběhla rozsáhlá rekonstrukce, při které bylo zesíleno těleso hráze, které tak mohlo být zvýšeno o jeden metr. Zvětšil se tak i retenční objem přehrady a dnes může přehrada zadržet i stoletou vodu. Do začátku sedmdesátých let panoval kolem přehrady čilý ruch, byla zde půjčovna loděk, na březích vyrostly chatky. Dodnes lze na pravém břehu rozeznat základy těchto staveb, jež musely být odstraněny potom, co se přehrada přeměnila na rezervoár pitné vody. Úprava pro vodárenské účely (včetně výstavby úpravny pod přehradou) probíhala v letech 1969-74. Přehrada byla vypuštěna a na dně byly stále patrné základy staveb tehdejší zadní Souše. Z úpravny je voda odváděna podzemním potrubím a zásobuje značnou část Jablonecka. V květnu 1996 byl do Soušské přehrady vysazen plůdek sivena amerického. Tento druh je velmi odolný vůči zdejšímu kyselému prostředí. Ryby se zde zatím drží a lze je spatřit i na přítocích do přehrady. Jejich přežití závisí na kyselosti vod v přehradě. Nejen kvůli tomu je Soušská přehrada každé jaro uměle vápněna. Při Jarním tání způsobuje překyselená voda vymývání hliníku ze žulového podloží a ten se dostává do nádrže. Po vzoru severských zemí se provádí letecké vápnění. Během dvou dnů je do nádrže shozeno téměř 100 tun mletého vápence. Letadla startují s 2 tunovými dávkami z krkonošského Jestřabí.
http://www.jizerky.eu/sous.php
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Cestou jsme nevyužili žádné stravovací ani ubytovací zařízení.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Je zde nádherná příroda a klid, který je v této době velice vzácný.
Ostatní informace
Neplatili jsme zde žádné vstupné.