jižní morava 3. díl

Den 3. - 23.5.08 - aneb, Po stopách starých Slovanů.

Dnešního dne vstávali tři dobrodruzi poněkud brzy. To že Mirek sLimíkem se potkali před chatkou již kolem 5. hodiny ranní, nemělo změnit fakt, že se šli ještě po té natáhnout a pochrupkávali až do půl osmé, kdy nenásilně probudili i Harryho, který poněkud frflal, že musí vstávat tak brzy, a to když je na dovolené.

Nicméně po snídani vkiosku nastalo oblékání a příprava na výlet. Motocykly byly odplachtovány, neboť dnes na výlet jedeme. Máme vplánu navštívit zámeček Pohansko a také Národní památník vMikulčicích, kde se nacházelo jedno znejvětších slovanských hradišť na území dávné Velké Moravy.

Kolem půl deváté je tedy celá výprava připravena kvýjezdu. Limík sMirkem nastartovali své oře a Harry byl připraven kvýjezdu autem. Výprava tedy vyjela a po cestě se zastavila vmístní části okresního města Břeclavi, kde si povšimla zajímavého kostela. Tento kostel Panny Marie vPoštorné, je vystavěn vneogotickém slohu po anglickém stylu zčervených cihel. Bohužel kostel byl uzavřen a tak nezbylo, než jen provést prohlídku zvenčí, ale i tak to stálo za podívání

Další cesta vedla Břeclaví, kde po několika chybných odbočeních se všechna tři vozidla setkala na parkovišti a po mírném převlečení vyrazili ti tři veselí chlapci kzámečku Pohansko.

Lovecký zámeček, který je součástí Lednicko - valtického areálu. Přístupová cesta je značena zelenou TZN. Tato lokalita byla osídlena Slovany v 7. - 11. století. Největšího rozmachu se toto sídliště dočkalo v 9. století. S největší pravděpodobností se jedná o známý Lovětíngrad. Toto rozlehlé hradiště bylo obehnáno více než 6 metrů mocnou hradbou, přičemž čelní zeď byla kamenná a boční stěny dřevěné. Celkový tvar odkrytého hradiště je vejčitého tvaru. Na východní straně Hradiska byla objevena brána s hloubkou 640 cm a 250 cm široká. Tato prostora byla vymezena 4 kameny obloženými jamami. Pod vraty byl nalezen železný závěs. Brána vedla na most, který přemosťoval Dyji. Celé Hradisko zabíralo plochu 28 ha. Rozsáhlý archeologický průzkum této lokality objevil 1100 zahloubených objektů různého stáří. Mimo jiné se zde také našlo 820 kostrových hrobů a 55 hrobů žárových, které však pocházejí pravděpodobně z doby ještě starší.

Při procházce k zámečku si nemůžete nepovšimnout dvou menších lokalit s naznačenými základy staveb. severnější stavba je pozůstatek křesťanského kostela. Jedná se o největší stavbu Pohanska. Stavba stála na 60 cm širokých a 70 cm hlubokých základech. Na přilehlém hřbitově bylo nalezeno 407 hrobů v z nichž ve 4 meče, ve 32 ostruhy a v 48 zlaté a stříbrné šperky. Pohřbívalo se zde téměř sto let, do poloviny 10. století. Protější stavba je známý Velmožský dvorec z poloviny 9. století, který byl ohrazený palisádou. Zanikl před pádem Velké Moravy. Tyto dvě stavby měly hluboké základy, ostatní stavby byly jen vesměs mělce zahloubeny. Z archeologických průzkumů vyvstala myšlenka, že zde sídlili velkomoravští panovníci. Na Jižním předhradí bylo nalezeno 200 kostrových hrobů a 490 sídlištních objektů. Další chůzí po asfaltové cestičce se dostaneme až k vlastnímu zámečku Pohansko, který byl založen roku 1810 Janem I. z Lichtenštejna. Jedná se o empírový zámeček ke kterému přiléhají dvě křídla. Stavba pískové barvy je zdobena reliéfy s antickými výjevy. Který z lichtenštejnských architektů stavbu vyprojektoval, zda to byl J. L. Hardtmuth či J. Kornhäusel, přesně nevíme. Dnes je v zámečku umístěna expozice nálezů z archeologického výzkumu této lokality. Dále jižním směrem můžete přes šoupátkový jez dojít až k troskám zámečku Lány a při chůzi sledovat četné čapí kolonie. Ještě dále přírodní lokality Ranšpurk a Soutok. Které však výprava již nenavštívila.

Kročeje dobrodruhů směřovaly kzámečku po asfaltové cestičce, kde si povšimli ještě jedné ze staveb opevnění budovaného před druhou světovou válkou. Těchto staveb, nebo lépe řečeno bunkrů, lze nalézti vokolí několik, ale protože výprava měla jiný cíl, nevěnovala bunkru příliš velkou pozornost a věnovala se raději zbytku základů starověkého kostela.

Po prohlídce šli dále až kzámečku na Pohansku.

Ještě než však byla zahájena prohlídka vykopávek umístěných vinteriéru zámečku, navštívili rekonstrukci polozemnice, která byla nedávno vystavěna na ploše zaniklého Hradiska.

Následovala prohlídka zámečku, kde se výprava seznámila srekonstrukcí několika budov, jejichž základy byly objeveny vokolí Pohanska. Dále se seznámili se životem starých Slovanů. Ukázky nalezených artefaktů představovaly nástroje a nářadí, které užívali staří Slované vběžném životě. Zajímavé byly také nálezy, které náležely vojenské družině a nálezy drobných ozdobných předmětů včetně nákončích a gombíků. Ještě mnoho pozoruhodností Mirek, Limík a Harry shlédli a když vylezli ze zámečku, pokochali se ještě pohledem na zbytky okolních lužních lesů. Stromy byly napadené cizopasníkem nazývaným jmelí, které některé větve stromů obklopovalo vmohutných koulích.

Následovaly opět dva kilometry pěší chůze, aby se opět mohli opět oba motorkáři převléci do jezdeckého oblečení a hlavně obutí. Harry se neměl důvod převlékat a po několika dalších minutách se všichni tři vydali na další cestu, která je neomylně vedla knárodnímu památníku vMikulčicích. Tento památník se také občas nazývá památníkem na Velkomoravských Mikulčicích.

Vdobě Velké Moravy, patřilo mikulčické blatné hradiště mezi jedno znejmocnějších kulturních, duchovních a mocenských útvarů na území dnešní České republiky.Bylo zde odkryto na 11 základů kostelů, velmožského paláce a přes dvě tisícovky hrobů. Protože hradiště bylo obýváno mezi 7. až 10. stoletím našeho letopočtu, je vysoce pravděpodobné, že se zde nacházelo i jedno způsobišť věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Model hradiště vtéto době je umístěn hned u vchodu do archeologické expozice.

Vdnešní době však již původní vody řeky Moravy neobklopují jednotlivé hradištní vyvýšeniny a proto je možné suchou nohou navštívit všechny objevené základy kostelů. Zahajme však prohlídku vprvním pavilonu stejně jako to učinili naši tři přátelé.

Mimo objevených artefaktů běžného života starých Slovanů, nalezneme ve středové části pavilonu i dva objevené monoxyly, což jsou vlastně dřevěné čluny vydlabané zjednoho kusu kmenu. Také zde nalezneme zbytky zařízení sloužícího kchytání ryb - tzv. vrše. Prohlídkou jednotlivých vystavených exponátů zjistíme mnoho zajímavého, včetně velmi zajímavého předmětu, či snad lépe řečeno pozůstatku jednoho zobyvatel pohanského hradiště. Jedna zlebek totiž vykazuje znaky příslušníka jiného národa, než Slovana. Lebka je o poznání tmavší a dle dalších rysu je možno poznati, že zde tehdy pěstovali jednoho černocha. Otázkou je, kde se zde objevil Afričan, zda zde byl obchodně, či jako otrok. Je mnoho otázek na které již zřejmě nenalezneme odpověď a tak se sklidem můžou návštěvníci věnovat i dalším nálezům. Po prohlídce prvního pavilonu se všichni přesunuli kpavilonu druhému, který byl vystavěn nad nálezy a základy jednoho zobjevených kostelů. Hned na dveřích uvítal členy výpravy nápis ve staroslovanštině - cyrilici.

Uvnitř se pak nachází několik objevených hrobů a další nálezy. Po prohlídce, která byla doprovázena také audiovizuálním záznamem, do místnosti vstoupil muž, který byl průvodkyní představen jako zdejší archeolog, který vzal všem iluzi o zdejších nálezech a sdělil, že to co všichni vidí nejsou skutečné základy kostelů, ale jen pouhé „negativy" které byly po objevení zanechány přístupné a byly rozkradeny. Proto byly později dostavěny a zasypány. Také sdělil, že doposud pokračují výzkumy a archeologické vykopávky, které odhalují další ukrytá fakta a také posouvají osídlení Hradiska do dávnějších dob. Po prohlídce se všichni tři členové výpravy vydali na další místa sodkrytými negativy.

Po nějaké době se opět ti tři šibalové sebrali a odjeli do Hodonína, kde měl Limík sraz sHankou, kterou osobně neznal, ale znali se zinternetu. Chvíli poklábosili a odjeli i sní do Charvátské Nové Vsi na oběd odkud ji pak Harry odvezl zpět do Hodonína a kolem 18. hodiny se všichni tři chlapci setkali vautocampu Apollo, kde je Limík seznámil splánem dalšího pěšího výletu plánovaného na další den. Harry také upozornil Mirka a Limíka, že by si konečně mohli umýt motocykly po tom deštivém příjezdovém dni. Což oba raději šli hned udělat, neboť usoudili, že opravdu nemají ani tak motorky, jako spíše traktory. Kbelík, smetáček, voda a trocha času byly na místě a proto byla očista zahájena.

Očista byla zanedlouho ukončena a následoval příjemný večer při posezení u chatky skolegou okurčákem. Dnes byl opět hezký den, neboť ani jednou nekáplo a tak si všichni chrochtali a užívali pěkného počasí.