Jedeme na pár dnů
do Jizerských hor, ale cestu jsme si naplánovali tak, abychom se mohli chvilku zdržet i
v Českém ráji. To je oblast, kterou jsem si již dávno zamilovala a kam se ráda vracím. Je konec září, ale je hezké počasí a svátek, tak tam asi přece jen bude ještě dost lidí. Raději jsme si cestu naplánovali přes místa méně navštěvovaná.
Začínáme v Kacanovech, které jsou na okraji CHKO cca 5 km na jih od Turnova. Menší parkoviště je u malého hřbitůvku s kapličkou. Tam je také skutečně malá geologická expozice s lavičkou a stolkem. Tady bude končit i naše okružní turistická trasa. My chceme do skal vyrazit po žluté, musíme tedy ještě kousek po silnici do mírného kopečka.
U zastávky autobusu Kacanovy – hotel Králíček je rozcestník. Tady odbočujeme ze silnice vpravo po žluté přes loučku podél Kacanovského potoka. Vlese vlevo míjíme rybníček. Brzy potom, co zahlédneme první skály, začíná naše cestou stoupat a pomalu se stáčí vlevo.
Na rozcestí U Konic, které je na červeně značené páteřní Zlaté stezce Českého ráje, odbočujeme vlevo po široké a téměř rovné cestě. Na konci hruboskalského hřebene je osamocená 12 metrů vysoká skála, kterou v r. 1892 nově založený turnovský KČT chtěl zpřístupnit turistům. Postavili dřevěné schodiště a vrchol skály opatřili kovovým zábradlím. První turisté se sem z Turnova mohli vypravit již r. 1894. Jenže dřevěné schodiště chátralo, muselo se opravovat a tak r. 1909 bylo nahrazeno točitým ocelovým schodištěm se 36 stupni, které vydrželo až do dnešních dnů. Dokonce tam byl postaven i zděný stánek s občerstvením, který prý v turistické sezoně bývá otevřen. Z této vyhlídky Hlavatice je vidět město Turnov s řekou Jizerou, Ještěd, ale i Bezděz a Ralsko a Kozákovský hřbet. To vše si můžete přečíst na vyhlídce na panoramatické tabuli.
Abychom se nevraceli po stejné cestě a také proto, že od Turnova se nahoru hrnula spousta turistů (asi je pod kopcem vysadil autobus), zvolili jsme zpátky neznačenou cestu. Stačí sejít jen kousek směrem na Turnov a pod kopečkem odbočit vlevo v místech, kde červená odbočuje vpravo. Úzkou lesní pěšinou jsme došli na Zlatou stezku jen kousek před rozcestím U Konic. Davy docela zmizely a my v klidu došli po červené až na Valdštejn, z větší části skalní hrad, který byl postaven kolem r. 1260 na třech skalních blocích, které byly spojeny dřevěnými mosty. Několik místností bylo vyhloubeno přímo ve skále. Zde žijící páni si začali říkat páni z Valdštejna. Žili zde zhruba 100 let. Další Valdštejnové ho pak vlastnili v letech 1620 – 1821. Mezitím však hrad pustl, v 17. století se zde dokonce usadil poustevník a začali sem docházet poustevníci. Proto ze zříceniny Valdštejnové vybudovali romantické poutní místo. K přístupu sloužilo nově vybudované kamenné schodiště, byla postavena kaple sv. Jana Nepomuckého a r. 1817 i kaplička sv. Jana Křtitele. Až z r. 1836 je kamenný most s řadou soch a kamenná vstupní brána. Na hradě pravděpodobně stále jsou ještě odkrývány další prostory, které byly zasypány.
V prostoru před mostem je příjemná hospůdka a velké venkovní posezení. Když jsme tam byli my, točili tam mimo jiné i Rohozce. My jsme se zde jen občerstvili, ale dlouho se nezdrželi. Na hradě jsme již několikrát byli. Po Zlaté stezce jsme pospíchali do klidnější oblasti.
Za rozcestím U Kavčin jsme odbočili vpravo po neznačené cestě k méně známé zřícenině skalního hrádku Kavčiny. Byl také postaven na třech skalních blocích, ve skále bylo vytesáno několik světniček, nadzemní část byla dřevěná. O tomto hradu neexistují téměř žádné informace. Pravděpodobně vznikl jako předsunuté opevnění hradu Valdštejn. Jediná písemná zmínka je z r. 1440, kdy byl dobyt společně s Valdštejnem. Pravděpodobně již pak nebyl obnoven. Příliš moc se toho nezachovalo, jsou tam vidět hlavně vápencové skály, k jedné přiléhá skalní světnička, mají tam být ještě stopy po ukotvení nadzemních dřevěných konstrukcí. Při archeologických nálezech na počátku i konci 20. století tam byly objeveny zlomky plochých kachlů a dokonce i zbytek kachle se znázorněním pařátu orla nebo orlice, který měl ve znaku jeden z majitelů hradu Valdštejn. Tady jsme byli sami, tak jsme si to tu pěkně prolezli.
Stejnou cestou jsme se vrátili na hlavní červenou trasu, abychom po zhruba 400 metrech na rozcestí Jižní sedlo opět odbočili vpravo, tentokrát po modré značce, která nás dovedla na rozcestí Kopicův statek. Tady začíná naučná stezka Kopicův statek nebo také Skalní reliéfy u Kopicova statku. Tato odbočka z modré trasy je 570 metrů dlouhá a je na ní prý třicet do skály vytesaných reliéfů především z české historie a z bájí a pověstí, některé jsou doplněny i jednoduchými verši. Vytesal je zde V. Kopic v letech 1942–1978 – neměl žádné kamenické ani umělecké vzdělání, byl to samouk, ale projít si stezku určitě potěší každého. Nejstarší jsou sv. Václav a prezident Masaryk. Poslední je Libuše, kdy chtěl zahájit další sérii soch k výročí založení Národního divadla. Víc jich však nestačil. R. 1978 zemřel.
Na konci, když se naučná stezka vrátí na modrou trasu, je možno podívat se i na samotný patrový roubený statek, typický pojizerský dům s pavlačí z 19. století. Pokračujeme dál po modré trase pohodlnou cestou z kopečka až k autu na parkoviště u geologické expozice.
Celá tato trasa byla cca 8,5 km dlouhá. I když jsme se mezi jednotlivými zastaveními přesouvali rychle, trvalo nám to nakonec skoro 4 hodiny. Samozřejmě je v tom i občerstvovací zastávka. Víc jak půl hodiny jsme se kochali jen samotnými skalními reliéfy. Byli jsme však moc spokojení. S výjimkou Zlaté stezky Českého ráje jsme nepotkali ani živáčka. O to to bylo ještě lepší.
Poslední aktualizace: 1.2.2019
Kacanovy – skalní vyhlídka Hlavatice – hrad Valdštejn – zřícenina hradu Kavčiny – Kopicův statek a NS Skalní reliéfy na mapě
Kvalita příspěvku:
2
turisté zde byli a hodnotili
5,00
Diskuse a komentáře k Kacanovy – skalní vyhlídka Hlavatice – hrad Valdštejn – zřícenina hradu Kavčiny – Kopicův statek a NS Skalní reliéfy
To se divím, že cestou na Valdštejn nikdo nebyl. Celá magistrála až ke Hrubé skále bývá hustě…