Loading...
Kaňon řeky Verdon patří k turisticky atraktivním cílům Francie. Řeka si tady krajinou prorazila cestu, která nemá v Evropě obdoby. V některých místech je údolí hluboké až 700 metrů. Tato oblast je velmi řídce obydlena. Najde se tady jen několik menších městeček a vísek. Často překvapí o samotě stojící památka, která má i románský původ. Roste tady zajímavá květena a pravděpodobně při troše štěstí lze potkat i zástupce zdejší fauny. Protékají tudy i další malé říčky a nad nimi se vypínají bělostné Hory. Když člověk projíždí nebo prochází zdejší krajinou má pocit, že se ocitl v oblasti, která dokáže nejen upoutat, ale i okouzlit.
Z městečka Castellane se tentokrát vydáváme k údajně nejhezčí vyhlídce kaňonu. Jedeme po proudu řeky Verdon a po několika kilometrech odbočujeme vlevo na most a začínáme stoupat. Silnice z počátku prochází lesem a k našemu překvapení tu je malý provoz. Poté se otevře široké údolí, kterým protéká říčka Jabron. Po několika minutách jízdy odbočujeme doprava na most. Za ním začíná stoupání s mnoha serpentinami. Po chvilce máme na dohled městečko Trigance, nad kterým se vypíná středověky hrad. Na severní straně je několik vyšších, bělostných horských štítů. Po zastávce v městečku pokračujeme po silnici na hřeben, po němž vede silnice ke kaňonu. V okolí se pastviny střídají s lesíky, místy jsou neprostupné křoviny, přes které je z několika míst vidět do údolí. Silnice se tudy klikatí a začíná klesat. Jistým nebezpečím tu jsou motorkáři. Míjení s nimi je občas, jak se říká, o chlup. Konečně máme po levé straně parkoviště s restaurací a o něco níže most nad Artubou.
První naše kroky vedou zpět po silnici na vyhlídku Balcons de la Mescla. Údajně je odtud jeden z nejhezčích pohledů na řeku Verdon a na soutok s řekou Artubou. Vyhlídka je to nádherná. Pod námi se v hloubce 250 metrů klikatí zelené vody Verdonu. Řeka Artuba je skoro vyschlá a v jejím korytě je sem tam vodní zrcadlo mezi skalami. Nad kaňonem se vypíná několik horských štítů. Je odtud vidět i most „ Pont deĺ Artuby“. Přichází několik turistů a na některých je vidět, že pohled do hloubky v nich vyvolává pocit nejistoty. Stezkou mezi křovím se vracíme na silnici a jdeme na most. Je to další úžasná podívaná. Mezi bujnou zelení se pod námi vine zelený tok Verdonu. Teplota se opět dostává ke třicítce a tak ještě procházíme na druhou stranu od mostu. I odtud je most velkolepý. Jen horko nás donutilo opustit tuhle nádheru a uchýlit se k nedaleké restauraci. Francouzská rodinka si pro místo k obědu vybrala místo přímo nad kaňonem. V restauraci nabídka jídel není velká a po poslední zkušenosti se rozhodujeme, že to zkusíme někde jinde. Návrat do rozpáleného auta sice moc příjemný není, ale tato část kaňonu prostě nemá chybu.