Loading...
Naše další knihovnická expedice se vydala do rukou knihovny Protivanov, která se také stala Venkovskou knihovnou roku.
Sraz účastníků je v knihovně v Prostějově na Skálově náměstí. Leží sice v centru města, ale trochu zasunuta za zámek. Knihovna byla velkoryse rekonstruována a knihy se sem vrátily a pro veřejnost byla znovu otevřeno 19. září 2011. Přivítání bylo milé, prošli jsme krásně opravené prostory knihovny. Pak jsme se vydali na prohlídku centra města. Tolikrát jsem byla v Prostějově a nikdy jsem si nevšimla zajímavých znamení na domech. Asi je to tím, že jsem tu byla jako student a pak s malými dětmi, to se člověk dívá více po nich. No a možná to také dělají ty opravené fasády domů, že to více vynikne a neztrácí se v šedi. Obešli jsme celé centrum. Je tu zachovalých dost domovních znamení např. U zlaté studny, U tří kohoutů, U modrého lva a také jsme obdivovali historické domy. Prohlédli jsme si novou radnici s mohutnou věží vysokou 66m, starou radnici - dnes Muzeum Prostějovska, což je krásná budova ve stylu italské renesance. Nejkrásnější a nejpozoruhodnější stavbou, kterou jsme navštívili je Národní dům - secesní skvost od Jana Kotěry s výzdobou od jeho přátel, kolegů a spolupracovníků. Ten nás všechny zaujal a obdivovali jsme každý propracovaný detail - světlo, lištu, okýnko. Vznikl jako národní reprezentativní sídlo pro spolkovou a kulturní činnost, také díky odkazu mecenášů Karla a Karly Vojáčkových. Karel Vojáček byl lékárníkem a také šest let starostou města. V velkém sále - divadle zkoušel zrovna Hradišťan, tak nás jeho hudba provázela prohlídkou budovy. A pak jsme přišli k zámku, který je ze 16. století, postavený Perštejny, pak se dostal do držení Lichtenstejnům. Zámek nebyl zrovna v nejlepší kondici. Nyní však byl dík eu fondům opraven a je přístupný. To jsem trochu odbočila. Po prohlídce jsme byli pozváni na divadelní představení alternativního divadla o Jiřím Wolkrovi. Večer, po divadle, odjíždíme do Protivanova, kde nás přivítali hudbou, chlebem a solí a štamprlkou jako nějakou delegaci. To nás rozveselilo!
Další den jsme prošli obcí Protivanov, navštívili kostel a skončili jsme v knihovně. Knihovna tady dělá hodně akcí pro děti a také zajímavé výstavy. Dověděli jsme se, že půjdeme na exkurzi do větrné elektrárny, tak jsem se dost těšila. Navštívili jsme základní školu, kde byl pro nás připraven program od žáků ze zdejší školy. Navečer jsme v místní restauraci s kulturním domem pokračovali v různorodé zábavě. Měli jsme možnost vyzkoušet si malbu na textil, dodnes mám památku s podpisy účastníků, následoval hudební program a tradičně připravili video Bláhovi z knihovny Kostomlaty pod Milešovkou. Tito manželé si ve svém domě zřídili místní knihovnu a dělají tam program pro celou obec a hlavně pro děti, když jsou rodiče v práci. Z knihovnických expedici dělají video a vtipně ho doplňují. Jsou to obdivuhodní lidé Kostomlatští!
Další den ráno jsem se hned těšila na větrnou elektrárnu. To jsem neměla dělat. Jedeme do obce Malé Hradisko, kde navštívíme knihovnu s výstavou řezbáře Michala Patakiho. Odtud jsme pak šli procházkou na místo Staré Hradisko kolem kraviček za krásného sluného počasí. Staré Hradisko - keltské oppidum- jedno z nejvýznamější a nejzajímavějších z keltského období na Moravě. Bylo významným místem na Jantarové stezce, která tudy vedla. Svědčí o tom i nálezy jantaru. Rozloha 37 ha. Nás zaujal mimo rozlohy a krásného místa, dokonatý výhled do okolí, také díky krásnému počasí. Obloha byla opravdu jak vymetena. Bohužel se k nám dostala zpráva, že na větrnou elektrárnu nemůžeme, protože chystají vše na den otevřených dveří a my jsme tím pádem přes čáru. Tak nám zůstaly dveře zavřeny. Co se dá dělat. I tak jsme viděli mnoho zajímavého a potkali zajímavé lidi!