Kolem Matterhornu (1) - St. Niklaus - Gruben

Cestopisy

Křížek.

Tak tu máme ty panorámata jako v televizi.

Výhledy z pod modřínu.

Výhledy na hřeben táhnoucí se od Matterhornu k Monte Rose.

Naše bágly odpočívaj na lavičce.

Cesta stále stoupá.

Výhled do údolí k Zermattu.

Nad úrovní lesa.

Bodlák.

Bodlák detail.

Cesta má přede mnou v dáli mizí.

Samej šutr.

Zbytky sněhu.

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Přejezd z Čech do Švýcarska

Trek kolem Matterhornu (Tour of Matterhorn) jsem měl v plánu už dlouho, ale až konečně letos se ho podařilo opravdu realizovat. V pátek po práci jsme tedy zvedli zadky z našich kancelářských židlí a vyrazili strávit týden na treku kolem jedné z nejkrásnějších hor Alp, symbolu Švýcarska - Matterhornu.

Cestu z Prahy do Švýcar zahajujeme v Praze kolem 18. hodiny od Lenky, která nás ještě u sebe hostí výborným koláčem se švestkami a čímsi neidetifikovatelným mezi nimi :-). Milan se mezitím snaží venku co nejjefektivněji narvat batožinu do mé Lačetky (vysvětlení: mého auta značky Chevrolet Lacetti, na které padla volba našeho transportu do hor).

Po pohoštění a naložení si Lenka sedá dopředu na sedadlo spolujezdce navigátora - prý prozatím, než v Plzni nabereme Jirku. Nějakou souhrou náhod a osudu, však již toto místo osídlí natrvalo :-)

V Plzni u Tesca s dinosaurem kompletujeme naši skupinu o Jirku a nyní již v plné sestavě (tedy já, Lenka, Milan a Jirka) vyrážíme přes Rozvadov vstříc alpským kopečkům. Po přejezdu Německa a malého kousku Rakouska (který projíždíme s adrenalinem bez dálniční známky), jsme konečně ve Švýcarsku. Po dalších asi sto kilometrech dálnice začíná poslední cca 150 km dlouhý úsek cesty po úzkých švýcarských silničkách vedoucích od dna údolí až po vysoko položená sedla, kde se cesta zlomí a klesá zase zpátky až do dna údolí.
Dochází benzín, ale všechny pumpy jsou tu bezobslužné - automat na kartu, do toho se nám moc nechce. Musíme už dotankovat a tak se rozhodujeme zkusit to s tím automatem. Trochu překvápko je, když po vložení karty a zadání PINu karta vyjede k odebrání. Naštěstí z německého textu vyrozumíme, že nyní můžeme tankovat. Natankuji tedy plnou nádrž a odložím hadici na stojan. Na stojanu dál svítí odebraná suma benzínu.

'Ták a teď na tebe může tankovat celý švajcársko", říká Milan svým moravským přízvukem a já zkoumám, jestli má pravdu. Naštěstí nemá a z hadice dál už nic nevyždímu :-).

Etapa č.1: St. Niklaus - Gruben

Ještě za tmy (kolem 5:45) přijíždíme do městečka St. Niklaus, plánovaného startu naší pěší cesty. Chvíli potmě pojíždíme po vesnici sem tam a hledáme vhodné místo na zaparkování našeho vozu tak aby šance, že na nás týden počká, byla co největší. Nakonec ho necháváme na neplaceném štěrkovém parkovišti hned vedle silnice, kde již odstavili svůj vůz nějací francouzi a němci.
Rozhodujeme se půl hodinky prospat v autě do světla, ale unaveni cestou zabíráme nakonec téměř na hodinu. Kolem sedmé opouštíme celí rozlámaní auto a přebalujeme všechny ty krámy, co s sebou potáhneme tak, aby se daly nést co možná nejpohodlněji.

Když srovnáme výšky okolních kopců s fyzičkou našich ochablých těl, rozhodujeme se zkrátit si první část treku a vyjet lanovkou prvních 900 výškových metrů (do 1998 m.n.m.) do Jungu lanovkou. Start není úplně nejpovedenější, Milanovi praská přezka u ledvinky a já ztrácím sluneční brýle :-(. Naštěstí ani jedno není zas až tak fatální věc, že bychom museli jet domů, takže naše cesta pokračuje dál.

Po výstupu z lanovky a pokocháním se nádhernými výhledy se pod sálajícím sluncem plahočíme kolem vrcholu Troara přes sedlo Augstboardpass (2894 m.n.m.).

Naše dřiny odvyklá těla se zatím těžko smiřujou s požadovanou zátěží, jsme všichni celkem hotoví a tak se nám dnešní etapu nedaří dotáhnout až do plánovaného cíle - Grubenu a se soumrakem zakládáme nocoviště na loukách vysoko nad ním. Milan s Lenkou staví stan a já s Jirkou se rozhodujeme spát v tisíci hvězdičkovém hotelu - pod širákem.

Odkazy na všechny díly treku kolem Matterhornu: