Kréta - Heraklion

Na úplný závěr naší návštěvy ostrova Kréta se vydáváme na malou prohlídku hlavního města. Z autobusového nádraží jdeme pěšky na nám již známé náměstí Platia Elefhtherias kousek od Archeologického muzea. Podvečerní procházka po městě Heraklion má své kouzlo. Stmívání nás zastihne v přístavu, kde si prohlížíme zachovalé městské hradby, jež pocházejí z benátských dob. Přicházíme až k patrně tomu nejlepšímu v Heraklionu, čímž je benátská přístavní pevnost Kules. Je odtud pěkný rozhled, především na přístav, který je
třetím největším na Krétě.

Herakleion založili Arabové, pak sem přišli Benátčané, po nich Turci a teprve v minulém století se město vrátilo Řekům. Nenávist k Turkům byla tak silná, že všechny památky na ně byly zničeny. Po Benátčanech se dochovaly některé stavby, jako je pevnost v rybářském přístavu, loděnice a zbytky opevnění.

Zpět se vydáváme přes obchodní část města, protože hledáme nějaký větší obchod. Tento posléze nacházíme a nakupujeme nějaké dárečky a něco k večeři. Poslední část našeho pobytu v hlavním městě věnujeme návštěvě restaurantu. K pití si dáváme opět dobré krétské víno. K jídlu já volím choriatiki neboli řecký salát z okurky, rajčete, cibule, papriky, černých oliv a sýru feta. Franta si dává gyros. Posléze se necháme přemluvit majitelem, abychom ochutnali grilovaný sýr Feta a musím říct, že to byla výborná volba. Ve dvacet jedna hodin a čtyřicet pět minut odjíždíme autobusem č. 1 na letišti.

Zeus, legendární otec bohů i lidí, se proměnil v bílého býka a unesl Europu, dceru krále staré Fénicie. Odnesl ji z Asie na vlastním hřbetě přes moře, pomiloval ji pod platanem na Krétě a zasel své sémě na kontinentě, který nese její jméno. Podle archeologů i první Kréťané překročili před více než osmi tisíci lety východní část Středozemního moře a usadili se u Knóssu. Postavili si zde z nepálených cihel domy s plochými střechami, podobné domům faraónského Egypta, zkultivovali olivovníky a položili křehké základy první evropské civilizace. Jejich rituály a mýty se přizpůsobily novému světu, jejich představy zakořenily v nové krajině. Vznikla Evropa, jak ji známe.

Osm tisíc a něco k tomu let po výše zmíněných prvních obyvatelích ostrova jsme i my objevili krásy Kréty. Usadili jsme se tady však na pouhých osm dní. Ale stálo to za to. Nic netrvá věčně, snad jen krétské zážitky. Odlétáme.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/