Kutnohorskem kolem Vrchlice na Sion.

Kutnohorskem kolem Vrchlice na Sion.

Cesta autobusem ubíhá příjemně, sluníčko už svítí a za oknem autobusu je docela teplo. Vystupuju poslední stanici před Kutnou Horou, jmenuje se to tam Přítoky. Mám v plánu projít část naučné stezky

Stříbrná stezka – jih a pokud to bude možné držet se potoka Vrchlice. A juknout na Sion a vrátit se přes Vysokou na autobus.

Vracím se pár metrů kolem hospody ke křižovatce s rozcestníkem a odbočuju z hlavní se žlutou turistickou k rozcestí Škvárovna. Venku už není tak útulno, je sice skoro jasno ale občas se zvedá studený vítr. Míjím rybníček u bývalého Feldekova mlýna a u Škvárovny už se ke žluté připojuje značka Stříbrné stezky. Za dalším rybníčkem cesta kopíruje potok Bylanka a v okolí osady Markovičky se struskovými valy, pozůstatky po dávném dolování a hutnickém zpracování rudy.

Za zahrádkářskou osadou pokračuju lesem příjemnou cestou kolem Bylanky, kolem rybníčku Na Bylance a u chatové osady s pstruží farmou odbočuju od potoka Doprava a stoupám cestou U Trojice ke kostelu Nejsvětější Trojice se hřbitovem.

Pokračuju kousek po silnici s výhledy na sv.Barboru, pořád se zatím motám předměstím Kutné Hory.

Pak odbočuju ze silnice a za rozcestím V Hutích se potkávám konečně s potokem Vrchlice a jdu proti jeho proudu cestou zvanou Po Mlýnech. Cesta zhruba kopíruje meandry potoka a vede kolem několika bývalých mlýnů z nichž už žádný samozřejmě dávno neslouží původnímu účelu.

Dovolil bych si malou odbočku – celá dnešní trasa je opatřena spoustou infotabulí se zevrubnými informacemi o okolních zajímavostech, mlýnech, štolách, lomech, zříceninách a určitě se vyplatí na chvíli se zastavit a dovědět se hodně o historii kraje, hlavně v souvislosti s těžbou a zpracováním stříbrné rudy.

Takže kde jsme přestali. Hezký úsek cesty pokračuje kolem Vrbova, Denemarkova, Spáleného mlýna spolu s červenou turistickou a NS Stříbrná stezka – jih a posléze kolem zříceniny bývalého Cimburkova mlýna. Tady čtu o smutném konci poslední majitelky které mlýn vyhořel a ona skončila v kutnohorském chudobinci.

Pak stezka pokračuje kamenitou cestou k Velkému rybníku. Pod hrází ještě odbočuju pár metrů ke zřícenině mlýna Šimákov a stoupám ke hrázi Velkého rybníka. Dál kolem chatové osady po břehu rybníka, ještě chvíli s Vrchlicí, přecházím ji po kamenném můstku a odbočuju k jihu cestou mezi loukami směrem na Malešov.

Tam zacházím na Žižkovo náměstí ke kostelu sv.Václava a baroknímu sousoší a dál pokračuju po modré zase na dohled Vrchlice tentokrát s NS Cestou husitských hejtmanů. Po cestě další dva bývalé mlýny, Rákosov a Dubina. Za Dubinou na silnici, kolem rybníka Prosík s památníkem husitské bitvy a v další osadě, Maxovna, ze silnice Doprava loukou kolem lesíka směrem k Sionu.

Přicházím k němu krajem lesa a kolem rozcestníku a informačních tabulí obcházím zbytky základového zdiva hradu Jana Roháče z Dubé, snad poslední baštu husitského hnutí. Podle dostupných mi informací nedožil se víc jak deseti let (ten hrad), byv dobyt a zbořen v roce 1437. Dál pokračuju po naučné stezce, scházím ze silnice k Vrchlici a přecházím ji po lávce ke kostelu sv.Ondřeje na okraji Chlístova.

Ještě na okraji vsi se stáčím cestou k severu a s naučnou stezkou se vracím k Vrchlici, přecházím ji po lávce (po kolikáté už, ani to nepočítám) a pohodlnou lesní pěšinou podél potoka se vydávám na zpáteční cestu. Příjemná cesta, jen těch jarních kvítků by mohlo být trochu víc, poslední jsem viděl v Maxovně na zahrádce. A naposled ještě jednou přes lávku a tady před vesnicí Polánka se s Vrchlicí definitivně loučím a nechám ji ubíhat ke Kutné Hoře.

V Polánce přecházím hlavní silnici a pokračuju dál k severu lesem do prudkého kopce k rozcestí Roztěž. Tady se loučím i s červenou, procházím Roztěží, za ní golfiště a lázně s kaplí Panny Marie a dál po silnici s odbočkou na Mezholezy. To už je nepříliš záživný úsek cesty, snad výhledy na pěkně zoraná pole a klidnou krajinu dávají naději že to s námi snad není ještě tak špatné.

V Mezholezech mám v plánu ještě jedno zastavení. Narážím tam na zelenou s kterou ještě ve vsi odbočuju Doprava k severu a stoupám na nedaleký zalesněný kopec Vysoká. Kopec s rozhlednou, na kterou bych rád vystoupal a pár metrů odtud zřícenina velké kaple sv.Jana Křtitele. Rozhledna mi nevyšla, je přístupná až od dubna, a to jen v případě daleké viditelnosti. Jak české. Fotím tedy aspoň zříceninu kaple, čtu opět infotabuli a scházím ke vsi Vysoká s kostelem Navštívení Panny Marie.

Tady už je to pohodlnou cestou asi jeden a půl kilometru s výhledy na Suchdol, cíli mé dnešní cesty. Na návsi u zámku stanice autobusů a hlavně naproti přes park hospoda kde dávám zaslouženého Gambáče a za chvíli už uháním zpátky do matičky stověžaté.

Co dodat. Počasí na jedničku, cesta podél Bylanky i Vrchlice hezká i fotogenická a na Sionu jsem nebyl ani nepamatuju.

Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy Odkaz na mapu trasy