Marocké město Asilah - kouzelné uličky v modrém
Zapadající slunce na hradbách
Slunce už pomalu zapadá a svými paprsky osvětluje siluety lidí sedících na hradbách. Jsou nás zde asi dvě desítky, místní i my – turisté. A zatímco Maročané a ženy s šátky na hlavách si vychutnávají povídání s ostatními, naše skupinka má shodně vytažené fotoaparáty a snaží se zachytit burácení vln a malebné modro-bílé domky. Sedíme na hradbách v Asilahu, malém městě ležícím u břehů Atlantiku. Ten možná i díky své příjemné atmosféře nabízí mnoha cestovatelům nenásilné seznámení s Marokem.
Asilah se může pochlubit poměrně bohatou minulostí. Jako první jej osídlili Kartaginci, po nich Římané a v 10. století také Normané. Hradby, které jsou dnes dominantou města, ale postavili až Portugalci, kteří na místo připluli v roce 1472. Společně se Španěly a muslimy soutěžili o vliv nad tímto přístavem, a zcela logicky zde také zanechali své stopy. Díky tomu dnes Asilah působí koloniálním dojmem a nabízí k ochutnání také kuchyni, která je dost podobná té středomořské. Zapomenout nesmíme zmínit pirátství, které významně poznamenalo mnoho měst, ležících při pobřeží. O řádění pirátů kolují historky i dnes, a tak se můžete doslechnout, jak v nedaleké pevnosti vraždili lidi a shazovali je do moře.
Djellaby a smlouvání
Jak se město, vzdálené asi 200 km na sever od hlavního města Rabat, zahaluje do tmy, život v něm ožívá. Vydáváme se na nákup djellab – typického marockého oděvu. A i když je pohled na skupinu Evropanek zkoušejících si dlouhé šaty s kapucí asi tak stejně zábavný, jako kdyby se marocké ženy u nás navlékaly do moravských krojů, my si to ohromně užíváme. Do místního horkého počasí jsou djellaby ideální, a především – mají zde opravdu dlouhou tradici. Dnes sice už ve městech potkáte ženy a dívky bez nich, ale většinou (a to hlavně na vesnicích a menších městech) by byla jejich absence zcela nemyslitelná. K dostání jsou skutečně nádherné kusy, vyšívané a zdobené. Nám turistkám ale stačí mnohem jednodušší. Modrá se stříbrným okrajem, červená s černým vzorem, nebo snad kalhoty s dlouhou halenou? Dívky se již rozhodují, do rukou berou svůj vysněný model a dlouhý maraton smlouvání začíná. Pro nezúčastněné – několik volných minut na vypití lahodného mátového čaje.
Kličkujeme uličkami a obdivujeme kombinace modrých a bílých domků, ulic a malých náměstí. Barevnost krásně dokreslují krámky s koženými a jinými výrobky, které září různými odstíny. Pyramidy koření jsou umně vyrovnané a prodavači stojící před svým krámkem připraveni pozvat vás dovnitř. Maroko nabízí podobných pohledů dost, ale Asilah má kromě toho ještě jednu zajímavost: každým rokem se zde koná kulturní festival, a tak zdi domů zdobí nejrůznější kresby a graffiti.
Mořské plody, marocká kuchyně a výborný čaj
Naší konečnou zastávkou se pro dnešní večer stává malá restaurace, stojící na náměstí. Nejprve objednáváme hariru, místní výbornou polévku. Chybět nesmí ani několik sklenic mátového čaje, a pokud máte rádi mořské plody – Asilah je tím nejlepším místem, kde je ochutnat. Naším osvědčeným tipem (již několik let) jsou krevety Phi-Phi, připravované v pikantní omáčce a podávané s plackou marockého chleba. Vybere si zde ale jistě každý. A to nejen v restauraci. Kombinace chutné kuchyně, hezkých pláží a romantické atmosféry dělá z Asilahu oblíbený cíl Evropanů. Přijeďte se přesvědčit i vy.
Autorka: Hana Dekojová, je průvodkyní cestovky Mundo, kde průvodcuje zájezdy do Maroka i jiné exotické destinace