Na kole Brenner - Pustertal - Dolomity - Lienz

Již několik let , když projíždíme autem Brennerský průsmyk , sleduji cyklostezku, která se vine poblíž silnice v loukách, zajíždí do tunelů a klesá dál do údolí na italskou stranu. Letos jsem se rozhodla strávit letošní cyklistickou dovolenou projetím této cyklostezky. Její první část vede z Brennerského průsmyku po staré železnici a dále pokračuje údolím Eisack- Isarco až do Bolzana nebo je z ní možné odbočit před Brixenem do údolí Pustertal. Původně jsem chtěla jet na Brenner vlakem . Měla jsem naplánovanou trasu Plzeň - Mnichov- Rosenheim - Innsbruck - Brenner s využitím jízdenek Bayern Ticket a Einfach Ticket nebo jet autem a nechat ho na Brenneru a pak se pro něj vrátit vlakem. S parkováním by zřejmě nebyl problém, jak jsme zjistili, kousek nad nádražím je neplacené parkoviště. Nakonec jsme ale jeli autem, což bylo rychlejší. My dva jsme vystoupili na Brenneru a ostatní pokračovali do Dolomit.

 

Brennerradweg (součást dálkové trasy Mnichov - Benátky) začíná v nadmořské výšce 1371 m. n. m. Cyklostezka nejprve kopíruje silnici, ale pak se odklání a klesá po vrstevnici do bočního údolí do městečka Colle Isarco. Zde na chvíli idylka klesání končí, stezka je vedena přes kopec a pak se opět přiblíží k silnici do Sterzingu - Vipitena. Na chvíli jsme se ve městě zastavili a prošli jsme historickou část. Pak jsme pokračovali i s občasným stoupáním až do Fortezzy, což je bývalá rakousko- uherská pevnost. Ve Fortezze jsme odbočili na cyklostezku údolím Pustertal a začali jsme postupně stoupat údolím řeky Rienzy přes městečka Aicha, Muhlbach ( Rio di Pusteria), k večeru jsme dojeli před Kiens, kde jsme zastavili u odpočivadla s lavičkami. Poblíž na kraji lesa jsme našli i pěkné místo pro přenocování. První den jsme ujeli celkem 60 km .

 

Druhý den jsme pokračovali přes Kiens a St. Lorenzen do Brunecku . V St. Lorenzen jsme se zastavili na náměstí, kde byl bleší trh. Největším městem na trase bylo město Bruneck. Za ním cyklostezka vede několik km hlubokým údolím dravé řeky Rienzy a prochází dlouhým tunelem , pak následuje větší stoupání přes Olang- Valdaora a poté sjezd k přehradní nádrži. Po cestě jsou výhledy na lyžařské středisko Cronplatz. Před Toblachem cyklostezka ještě stoupá přes louky a pak následuje sjezd do města. Z Brunecku do Toblachu jsme ujeli 43 km. Z Toblachu ( 1220 m. n. m. ) jsme odbočili na cyklostezku směr Cortina d Ampezzo ( Toblach - Cortina 29 km ). Pár km za Toblachem je krásné jezero s modrou vodou Toblacher See. Za ním cyklostezka postupně stoupá lesem po široké pískové cestě až k vyhlídce na Dreizinnen, k jezeru Lago Landro ( Durensse) a dále až do sedla Cimabanche 1537 m. n. m. . My jsme k večeru dojeli k vyhlídce na Dreizinnen ( Tre Cime ), kde jsme zůstali přes noc, ustlali jsme si na lavici přímo ve vyhlídkové bráně. Večer jsem se ještě stačila vykoupat v jezeru Landro.

 

Ráno jsme pokračovali ve stoupání do sedla Cimabanche 1537 m . n. m.. Odtud vede oficiální cyklostezka Ciclovia " Lunga Via delle Dolomiti" pod číslem E1 do Calalza di Cadore po trase bývalé železnice, která byla vybudována v době 1. světové války. Trasa postupně klesá, prochází přes mosty nad hlubokými soutěskami a několika osvětlenými tunely až na bývalé nádraží do Cortiny d Ampezzo- 1 290 . m. n.m. Odtud cyklostezka na trase dlouhé 45 km dále postupně klesá a prochází nebo vede po úbočí nad obcemi San Vito do Cadore, Borca di Cadore, Vodo di Cadore, Valle di Cadore, Pieve di Cadore a končí v Calalzo di Cadore 700 m .n. m. Celá cesta prochází na úpatí dolomitských vrcholů jako je Pelmo, Antalao, Sorapis a tak o nádherné vyhlídky na okolní hory není nouze. Z Calalza di Cadore jsme se vrátili zpět nad Cortinu cyklobusem , který odjížděl v 16 hod.. Počítali jsme s návalem cyklistů, ale bylo jsme překvapeni, že jsme nastupovali sami dva. Nechali jsme se vyvést až k jezeru Misurina. 1756 m. n. m., kde jsme se utábořili v kempu.

Následující den jsme využili k pěšímu výletu okolo nejkrásnější hory Dolomit Tre Cime ( Drei Zinnen). Ráno jsme se vyvezli autobusem v 8. 02 na parkoviště k chatě Auronzo a obešli jsme celý úžasný skalní masiv k chatě Drei Zinnen. Odtud jsme ještě vystoupali pod skalní útvar Toblinger Knoten, kde jsme viděli zákopy z 1. světové války. Pak začalo pršet, tak jsme rychle dokončili okruh okolo Tre Cime a pospíchali jsme na autobus.

 

Druhý den ráno jsme sbalili stan a vydali jsme se na další cestu. Z kempu od jezera Misurina z nadmořské výšky 1736 m jsme sjeli po silnici na cyklotrasu Cortina - Toblach, po které jsme postupně sjížděli stále z kopce až do Toblachu, kde jsme navázali opět na cyklotrasu Pustertal a přes města Inninchen a Sillian jsme dojeli podél horního toku řeky Drávy až do Linzu. Trasa od jezera Misurna do Lienzu měřila 70 km. U nádraží v Lienzu jsme počkali na náš odvoz , naložili jsme kola a po trase Matrei im Osttirol , Felbertauerntunel, Mittersil , Kutzbuhel, Chiemsee , Straubing , Cham odjeli domů.

Na kole Brenner - Pustertal - Dolomity - Lienz na mapě