Na kole nejen po Istrii, 1. a 2. den
Můj bratr Jája a syn Ivan se po loňské úspěšné kolové výpravě z Janova v Jeseníkách k Jadranu rozhodli letos projet Istrii z Koperu do Puly. Jela jsem s nimi, i když obavy, jak cestu zvládnu, jsem měla. Na kole jsem byla nanejvýš na jednodenním výletě a trasa víc než 80 km byla tak náročná, že jsem pak musela dva dny odpočívat. Loni jsem kvůli úrazu nejezdila na kole vůbec. Kluci mě ujistili, že se přizpůsobí mému tempu a že trasa není tak dlouhá, abych na ni nestačila.
Z Janova jsme vyjeli, já s Jájou, v sobotu 16.8. Třikrát jsme nakládali a vykládali kola, v Jindřichově ve Slezsku, v Krnově, Olomouci a Břeclavi. Tam jsme hodinu a půl čekali na vlak z Prahy do Vídně, v němž přijel Ivan.
Vídeňské nádraží nás přivítalo v půl 4 odpoledne, za půl hodiny jel vlak do slovinského Celje. Vše šlo podle plánu a jízdního řádu. Za kola jsme platili u nás 60 Kč, v dalších dvou vlacích byla kola po 3,20 eurech. To jsme kupovali ještě v Praze.
V Celje jsme vystupovali v 9 večer a nějakou dobu trvalo, než jsme našli místo na spaní. Celkem nedaleko nádraží, ve vyvýšeném lesíku nad parkem se našlo místo na stan a kola.
V neděli 17.8. jsme se sbalili a mířili na vlak do Koperu, který měl jet v 8 ráno. Ivan kupoval lístky ke kolům, ze zmateného vysvětlování pochopil, že pojedeme do Lublaně a dál autobusy. Zase bylo 1 kolo za 3,20.
Půl 10 v Lublani. Davy lidí vystupovaly, u nádraží stály 3 autobusy, ptali se, kam kdo jede. Nás zařadili k autobusu do Koperu a nastal horor s nakládáním našich kol. Dvě kola tam už byla, naše se nemohla vejít. Dlouho jsme čekali, zda se kola poskládají, abychom mohli vyjet. Autobus byl plný, většina cestujících mířila do Postojenské jeskyně. Vyjeli jsme v 10 a řidič zajížděl k nádražím.
My jsme se rozhodli vystoupit v Hrpelje-Kozina, protože Ivan chtěl vidět unikátní kostel v Hrastovlje. Po nákupu v samoobsluze a skromném obědě jsme vyjeli asi v půl druhé.
Silnice vedla do Koperu a cesta po ní byla zpočátku pohodlná, krásné sjezdy z kopce, výhledy na moře, občas jsme se zastavovali a fotili. Následoval dlouhý táhlý kopec a provoz houstl. Vyjela jsem ho, i když mi vedro nedělalo dobře. Pak už byla odbočka na vedlejší silnici směrem k Hrastovlje. Tam naštěstí provoz nebyl.
Z kopce, do kopce, z kopce a dlouhý táhlý kopec mi už nešel vyjet. Šla jsem s kolem pěšky. Dojeli jsme ke kostelu sv. Trojice (viz článek).
Po prohlídce jsme dnes dál nepokračovali. Sjeli jsme zpět kus po silnici a postavili stan za stromy na louce.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Hrastovlje
Půjčovna autPříspěvky z okolí Na kole nejen po Istrii, 1. a 2. den
