Loading...
Velmi spokojeni opouštíme staroměstskou KOVOZOO a teprve nyní se dostáváme k zevrubné prohlídce místa, okolo kterého jsme předtím při cestě za železnými zvířátky jen rychle prošli. Ano, čeká na nás dřevěný pirátský koráb a rozhledna tvaru majáku, čnícího nad mořem okolní rovinaté zástavby, který dostal jméno Šrotík.
(Stejně jako loď je i on součástí areálu firmy zpracovávající kovový odpad a provozující tu unikátní zoologickou zahradu.)
Rozdíl mezi „předtím“ a „teď“ je ale propastný: prve byla obloha zatažena šedými mraky a nyní na Slovácko září z plných sil sluníčko a proměnuje okolní vzduch na nedýchatelno srovnatelné jen s přízemím tropického pralesa.
Což o to: na palubu korábu je to jen pár schůdků, to se zvládnout dá. Jana zalaškuje a chopí se kormidla, já jsem ale trochu zklamán, neboť jsem si myslel, že bude přístupno i podpalubí, v němž se nachází kajuta kapitána Jacka.
Však on mi ji vynahradí interiér majáku Šrotíku, kterým – lapaje po nedostačných molekulách kyslíku – po točitém schodišti šplhám až do výše 23 metrů na vyhlídkový ochoz. Schodů na něj prý má být rovných 96, ale já je nepočítal, protože matematiku rád nemám.
Přesto ale pro milovníky číselkových informací pár údajů uvedu: rozhledna vznikla roku 2008, celková její výše je 27 m, váží 25 tun a podoba majáku má lidem v tom moři odpadků, ve kterém žijeme, ukazovat světlo a správnou cestu.
Šrotík není umístěn na žádném návrší, přesto se z něj ale otvírá překvapivě dobrý výhled. A to jak na okolní průmyslovou i obytnou zástavbu Starého Města, ale i na vzdálenější Uherské Hradiště, ještě o něco vzdálenější modravý hřeben Bílých Karpat a na straně druhé zase na slavné chřibské trojvrší, jemuž na tom prostředním kopčisku vévodí HRAD BUCHLOV.
Po návratu na matičku Zemi popojdeme s ženou na zahrádku blízké sympatické hospůdky, já ji požádám, aby mi objednala pivo a ještě si „odskočím“ k Národní kulturní památce Špitálky, ležící na okraji průmyslového areálu, zahrádkářské kolonie a přírodní památky Čerťák.
Špitálky jsou od KOVOZOO vzdáleny slabých 400 metrů a nacházejí se hned vedle přístupové cesty v jihozápadní části Starého Města, na tzv.Velehradské ostrožně. Archeologové na ní dle bohatých nálezů keramiky a jiného zjistili, že byla osídlena už od paleolitu.
Největší objev se zde udál roku 1949 při těžbě štěrků u slepého ramena řeky Moravy. Než byli přivoláni odborníci z Archeologického ústavu ČSAV v Brně, bylo zničeno několik prázdných hrobů (ale i těch vybavených na posmrtný nebožtíkův život nespočetnými předměty) a především celá jižní polovina velkomoravského kostelíka.
Vědci se pod vedením J.Poulíka chutě pustili do záchranného výzkumu a při něm objevili dalších 40 hrobů bohatě vybavených stříbrnými a zlatými naušnicemi, gombíky, ostruhami, železnými noži a dalšími a dalšími předměty.
Kostel měl dle průzkumu obdélníkovou loď, na východní straně uzavřenu půlkruhovou apsidou. Chrám měl celkovou délku 18.5 m, šířku 8 metrů a jeho osud byl pravděpodobně završen brzy po pádu Velkomoravské říše.
Po projítí zajímavého areálu se vracím na cestu a mezi parcelami zahrádkářské kolonie zamířím ke břehu PP Čerťák. Jedná se o staré rameno Moravy, které násep železniční trati rozpůlil na dvě části. Přírodní památka má celkovou rozlohu o něco víc jak 9 ha (z toho vodní plocha 8.43 ha) a předmětem ochrany se stala hořavka duhová západní, což není žádná rostlina, ale drobná kaprovitá ryba.
Kromě ní zdejší podvodní svět obývají i „normální“ kapři, candáti, amuři, úhoři, líni, okouni, sumci a štiky. Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan zelený, štíhlý i skřehotavý, ropuchy a rosnička zelená. Vodní plochu občas zčeří užovka obojková a nad vodou se vznášejí šídla a vážky.
Břehy rezervace pokrývá porost složený z topolů bílých i šedých, lip velkolistých a javoru babyky. Nechybí ani vrby, akáty a jasany.
Po krátkém obkouknutí vodní hladiny první části PP (na tu druhou se mi už v tom šíleném parnu ani zanic nechce), dělám čelem vzad a z posledních sil se odplazím do stínu hospodské zahrádky za Janou, kde na mne už na stole čeká napěněná sklenice lahodně chladného pivečka...