Na sever za dalšími rozhlednami - 1. den: Červený Újezd - klášter Hájek s Loretánskou kaplí; Hostivice - tvrz Litovice, NS Hostivické rybníky s ptačí pozorovatelnou, zámek, kostel sv. Jakuba; Únětice - Únětický pivovar

Letošní Nový rok jsme přivítali v Hradci Králové. Moc se nám tam líbilo, mimo jiné i parky. Tehdy jsme si řekli, že se tam musíme vypravit někdy na jaře, když to bude zelené a vše pokvete. Původně jsme tam chtěli jet v květnu, ale to nám nevyšlo. Teď máme zhruba 14 dnů volno, tak tím směrem vyrážíme. Navíc na severu jsou nějaké nové rozhledny i nízké vyhlídky, které bychom cestou chtěli navštívit. Pojedeme tedy opět oklikou, ať toho vidíme a prožijeme co nejvíc.

V pátek večer jsme byli v amfiteátru Lochotín na Noci s operou - dávali Libuši. Bylo to moc hezké, kupodivu i počasí vyšlo, ale domů jsme dorazili až po půlnoci. Proto jsme vstávali dlouho a samozřejmě i dlouho vyjížděli - až okolo 13. hodiny - v tom největším horku, kdy teploměr ukazoval 33 stupňů. Ještě jsem s sebou vezla kytičku karafiátků - dostala jsem ji od syna před pár dny k narozeninám a bylo mi líto ji doma nechat zvadnout. A přece mu ji nevrátím, že už ji nechci. V autě se držák na pití osvědčil i jako držák na provizorní vázičku.

 

Tentokrát Prahu objíždíme ze západu. První zastávku děláme západně od Prahy - v Červeném Újezdě, ke je kaple Panny Marie Loretánské s klášterem františkánů Hájek. O těchto stavbách jsme vlastně neměli ani tušení. Do doby, než jsme vloni v Ladronce, kam jsme se vyrazili podívat se na rozhlednu Šiška, objevili opravenou IV. kapličku poutní cesty ze Strahova, která právě tady končí. Byla vybudována v letech 1720 - 26 a měla 20 zděných kapliček.

Dokonce jsme ani nevěděli, zda tu dnes něco uvidíme. Areál je přístupný pouze během poutí, kterých je v průběhu roku několik. Samozřejmě jsme netušili, že právě dnes je tady slavnost sv. Petra a Pavla. Proto jsme se divili, že vstupní brána je otevřená, dokonce auta parkovala i uvnitř areálu. My jsme ho nechali u nedaleké hospody.

Kaple byly postavena r. 1623 jako výraz vděku za narození syna Floriána Jindřicha Žďárského. Byla to první loretánská kaple v Čechách. Brzy se stala vyhledávaným poutním místem. Tato kaple prý byla inspirací pro postavení pražské Lorety. R. 1630 byla kaple přestavěna, aby se více podobala Loretě v Itálii.

V roce 1659 byl ke kapli přistavěn klášter františkánů. Je to čtyřkřídlá jednopatrová budova s věží a s arkádovým ochozem uvnitř rajského dvora. V nikách je umístěno 8 soch světců. Kaple se nachází uvnitř dvora, stejně jako sloup se sochou Immaculaty pravděpodobně z r. 1703, jak je uvedeno na dolním břevnu balustrády. V jihozápadním rohu má být hřbitůvek mnichů s litinovým křížem. Západně od kláštera je poustevna se studnou sv. Antonína. Areál doplňují hospodářské budovy a nový seník z 50 let 20. století. Budova kláštera byla opravena r. 1733.

Od r. 1923 se v klášteře vychovávali a duchovně připravovali řeholníci v juvenátu a noviciátu. Po r. 1950 byl klášter zrušen a bylo zde vojenské skladiště. Dnes opět slouží původnímu účelu.

Kolem kláštera je ohradní zeď. U vstupní jižní brány bývala vrátnice. Klášter je obklopen lesíkem - hájkem, podle kterého klášter získal své jméno.

Váhavě procházíme bránou a neustále čekáme, že nám někdo bude bránit v dalším vstupu. Nebrání. V rajském dvoře právě skončil koncert. My to tady procházíme a žasneme. Část kláštera je opravena - ta menší. Čeká je ještě spousta práce. Ale je to zajímavé a krásné. Dostáváme se i do Loretánské kaple, kde jsou částečně zachovány i původní fresky. Jen u poustevny jsme nebyli, o ní jsme vůbec nevěděli. Ale vše podstatné jsme viděli.

Pokračujeme východním směrem do Litovic, které jsou součástí Hostivic. Parkujeme ve stínu košatých stromů na nám. 1. máje. V plánu máme projít si naučnou stezku Hostivické rybníky, která vede okolo Litovického a Břevského rybníka a jejíž součástí je ptačí pozorovatelna. Stezka seznamuje s historií oblasti a také samozřejmě se zdejší florou a faunou. Je dlouhá 2,9 km, není okružní, takže pro nás to znamená 4,5 km dlouhou procházku, která vede u vody a částečně i lesem. Nejdřív musíme však po sluníčku. Míjíme výklenkovou kapličku s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena na počátku 19. století. Na počátku 20. století byla zvýšena o zvoničku, která tak nahradila původní zvoničku na návsi. Původní zvon z r. 1816 s reliéfem sv. Václava byl za 2. světové války zabaven pro válečné účely. Po válce tam byl umístěn zvon nový.

Je horko, ale mysleli jsme si, že to zvládneme. Jenže je dusno i u vody. Došli jsme k dřevěné ptačí pozorovatelně, která byla zpřístupněna na počátku r. 2012. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 2,2 m vede 10 schodů. Je vidět hlavně na rybník, ale také na část Hostivic. Na obrazové tabuli je vidět, co vše tady můžeme spatřit: kachny, labutě, poláky, potápky, lysky, kormorány, volavky, racky, ledňáčky a řadu dalších. Jenže asi i těm ptákům je vedro. Nevidíme nic.
Tady jsme se rozhodli okruh zkrátit. Po naučné stezce nebudeme pokračovat, jen obcházíme Litovický rybník po neznačené, mírně zarostlé cestě. Ale projít to šlo. Kdyby bylo po deštích, bylo by to určitě horší.

I když je skutečně velké horko, tak zvědavost vítězí. Ještě se jdeme podívat ke zdejší gotické tvrzi, která je nejcennější památkou obce. Byla postavena r. 1330 pražským biskupem, synem majitele Litovického panství. Na stavbě se podíleli stavitelé z jižní Francie a jejich vliv je na stavbě vidět hlavně na tvaru a členění oken i na výzdobě reprezentačních místností ve 2. patře. Majitelé se tady často střídali. V pol. 16. století byla renesančně upravena a o sto let později barokně. V 18. a 19. století se z ní stala sýpka. I přes tyto úpravy si zachovala původní stavební dispozici jako jedna z mála gotických tvrzí. Dochoval se gotický sklep, okna a krby. Nyní je v soukromém vlastnictví a není veřejnosti přístupná. Strana do ulice je opravená. Zadní část do dvora je zatím v dost zoufalém stavu.

Jdeme k autu. I když stále je ve stínu, je tam neskutečné vedro. Pokračujeme v našem směru blíž ku Praze. Projíždíme Hostivicemi. Je to docela velké město. Projíždíme Husovým náměstím. I když už jsme chtěli co nejdřív z města pryč, zastavujeme ve stínu, když vidíme ty krásně opravené stavby. Uprostřed náměstí je 9 m vysoký mariánský sloup, který byl postaven kolem r. 1734 tehdejší majitelkou panství jako poděkování za ochranu před morem a hladem.

Krásně opravený je raně barokní zámek z r. 1697. Původně přízemní stavba byla r. 1734 zvýšena o jedno patro. Uvnitř tehdy vznikl zdobený sál - zaujímal prostor od přízemí až do 2. patra a byl osvětlen střešními okny. Pravděpodobně tam se zachovaly zbytky fresek s výjevy z bitvy na Bílé hoře. Později byla přistavěna i kaple. V 19. a 20. století byl upraven na byty. Po rekonstrukci v letech 1977 - 1983 je zde městský úřad.

Na zámek navazuje barokní panský dům z 18. století, ke kterému patří též opravená sýpka. Prostor byl upraven a je tam kavárna. Další prostor bude využit po rekonstrukci vnitřních prostor.

Ještě přecházíme na druhou stranu poměrně malého náměstí, kde je opravená fara z r. 1736 a za ní částečně ukrytý kostel. Faru postavila na místě původní fary ze 13. století téměř současně s přístavbou zámku tehdejší majitelka panství. Její erb (Anny Marie Františky Toskánské) je vidět v kartuši nad oknem nad vstupním portálem. Přibližně ve stejné době byla vedle postavena tehdejší škola.

Za těmito budovami je zajímavá stavba kostela sv. Jakuba. Jenže vstup v ohradní zdi bývalého hřbitova je zamčený, takže ze zajímavého půdorysu toho moc nevidíme. Ve 13. století byl vybudován v románském slohu. Když ho r. 1631 vypálili Švédové a Sasové, byl obnoven a v letech 1662-63 přistavěna věž. I když byl ještě několikrát upravován, stále jsou zachovány zbytky původního románského zdiva. Hlavní oltář pochází z r. 1736.

Před ohradní zdí je dvojice světců s křížem z r. 1838, které až do r. 1928 stálo v Jenči na mostě přes Jenečský potok. Při rozšiřování silnice bylo sousoší přesunuto sem.

Víc jsme toho na dnešek naplánováno neměli. Prahu objíždíme ze severozápadu. Poslední zastávku děláme v Úněticích v pivovaru. Pivo se zde vařilo již r. 1557, ze kdy je první písemná zpráva. Nynější budova pivovaru byla vybudována r. 1710, jak je dosud vidět ve výčepu na kamenném sloupu, který byl součástí původního humna. Jenže r. 1942 byla jeho činnost ukončena. Po únoru 1948 byla jeho činnost ještě obnovena, ale pivovar skomíral pod hlavičkou Smíchovský pivovar do r. 1951, kdy došlo k definitivnímu konci. Naštěstí v březnu 2010 se manželé Tkadlecovi z nedalekých Roztok u Prahy rozhodli tady obnovit vaření piva. V září stejného roku byla založena společnost Únětický pivovar, a.s., která objekt koupila a přestavěla tak, aby zůstala zachovaná jeho původní krása a samozřejmě, aby vše vyhovovalo současným podmínkám. První várka byla uvařena již 15. května 2011. Podle návštěvnosti se zdá, že se jim daří. Samozřejmě jsme si pivo koupili s sebou i my.

Jenže právě teď začínají problémy. Na zítra jsem naplánovala cca 11 km dlouhý výlet do pivovaru Perron. Jenže na místo, odkud jsem chtěla zítra vyrazit, se nedostaneme. Díváme se do mapy, kde přespat. Daleko jet nechceme. Nakonec se nám podařilo vytypovat místo na jihozápadním okraji Roztok u vysílače a vodárny. Je tu sice večer docela rušno - je sobota, prochází tudy turisté, projíždí cyklisté, večer okolo nás chodí venčit psíky, ale jinak je klid. Jsme ve stínu a u vodárny teče pitná voda. Aspoň s tou naší nemusíme šetřit a v pohodě se budeme moct večer umýt.

Zatím dělám večeři, oběd jsme dnes v tom horku vlastně neměli. Ani nám nechyběl. Jen jsme pili, kupodivu i Ota vodu. Až teď otevíráme jedno z nakoupených piv, po večeři druhé.

Včera touhle dobou už bylo příjemně, dnes je v 9 hodin stále ještě 28 stupňů. A nějak se to zatahuje. Podle ranní předpovědi má pršet až zítra odpoledne a má se silně ochladit. Že by se to změnilo a začalo pršet dřív? To by ani nevadilo. Uvidíme, jak bude v noci.

Jdeme spát v 10 hodin, venku to silně fouká, ale na déšť to zatím nevypadá. Venku je 26 stupňů. Zadní dveře zavíráme, boční necháváme dokořán. V průvanu spát nechceme.

Na sever za dalšími rozhlednami - 1. den: Červený Újezd - klášter Hájek s Loretánskou kaplí; Hostivice - tvrz Litovice, NS Hostivické rybníky s ptačí pozorovatelnou, zámek, kostel sv. Jakuba; Únětice - Únětický pivovar na mapě