Na túry od jezera Misurina

Nádherné horské jezero na cestě z Cortiny d´ Ampezo do Toblachu. Leží v nadmořské výšce 1757 metrů. Od jezera je úchvatný pohled na skupinu Sorapis a dominantu Dolomit, skupinu Drei Zinnen. Jsou zde hotely, kemp a velké parkoviště. Jezdí odtud pravidelná autobusová linka po placené silnici Drei – Zinnen – Straße k chatě Auronzo /2320 m/. Vede odtud také lanovka do skupiny Cadini.

Vybral jsem si lehkou a krásnou túru okolo symbolu Dolomit. Od kempu jsme linkovým autobusem vyjeli na velké parkoviště u chaty Auronzo /2320 m/. Je to velice oblíbená a navštěvovaná část Dolomit. A tak zde již bylo hodně aut, autobusů, turistů a výletníků.Vydal jsem se po široké bývalé vojenské cestě /č. 101/ téměř po rovině pod jižními stěnami Drei Zinnen. Z cesty jsem odbočil Doprava , kde na louce je památník obětem bojů z I. světové války. Okolo kapličky jsem došel k chatě Lavaredo /2344 m/. Odtud vedou do sedla Paternsattel /2454 m/ dvě cesty. Široká pohodlnější, ale delší cesta a turistická stezka v suťovém svahu. Ze sedla se prvně otevírají pohledy na severní stěny Drei Zinnen. Sedlo bývá obleženo výletníky, kteří se přišli podívat na čarovné „Tři zuby“. Většinou se po vyfotografování vracejí zpět k chatě Auronzo.Pokračoval jsem pěšinou ve svahu Paterkofelu k chatě Drei Zinenn / 2405 m/. Za I. světové války zde probíhala frontová linie a urputně se zde bojovalo. Dodnes jsou zde vidět památky tohoto válečného řádění.

Po odpočinku, občerstvení a pokochání se pohledy na stěny Drei Zinnen jsem se vydal po bývalé vojenské cestě směrem zpět do sedla Paternsattel. Před sedlem jsem odbočil Doprava a pokračoval pod severními stěnami Drei Zinnen po cestě č. 105 . Nádherné pohledy na vysoké kolmé stěny a snažení horolezců o jejich pokoření na jedné straně a na druhé straně pohled na chatu Drei Zinnen a za ní monumentální Töblinger Knoten / 2617 m/, za zády rozeklané stěny Paterkofelu /2744 m/. Klikatící se cesta klesá až k malým jezírkům Col Forcellina /2232 m/ a odtud krátkým výstupem jsem se dostal do sedla Col di Mezzo /2315 m/ a cestou v suťovém svahu na druhé straně Drei Zinnen jsem došel zpět k chatě Auronzo. Protože jsem měl dost času, tak jsem pokračoval po cestě č.101 až k jezeru Misurina / 8 km/. Cesta vede nejprve kousek po silnici a pak odbočuje do svahu skupiny Cadini. Lesem schází do údolí, kde asi 1 km před jezerem vychází na silnici. Po ní jsem došel zpět do kempu. Celkem dlouhý sestup, lepší je sjet dolů autobusem.

Druhý den pršelo a tak jsme na túru vyrazili až po 11 hodině. Vydali jsme se do divoce rozeklaných skalních věží skupiny Cadini. Od jezera Misurina /1757 m/ jsme sedačkovou lanovkou vyjeli k chatě Col de Varda /2174 m/. Od lanovky jsme začali stoupat západním svahem Cima Cadin di Misurina a Cima Cadin del Lago a pak krátce suťovým žlebem do sedla Forcella Misurina /2400 m/. Ze sedla cesta prudce klesá serpentinami v úzkém žlabu, pokračuje Doprava na skalní rampu a schází do horní části údolí Cadin della Neve na rozcestí s cestou č. 118. Odtud cesta opět stoupá travnatým suťovým svahem a pak žlebem do sedla Forcella del Diavolo /2380 m/. Otevřel se nám pohled přes údolí na náš další cíl, na odvážně postavenou chatu Fonda Sewio. Opět serpentinami dolů suťovou roklí na rozcestí s cestou č.115 a 117 a znova výstup do sedla Paso dei Tocci k chatě Fonda Sewio /2367 m/. Zasloužený odpočinek a občerstvení. Posezení na vyhlídkové terase s úchvatným pohledem na bizardní kulisu skalního kotle, na nejvyšší horu skupiny Cima Cadin di Sas Lucano /2839 m /, neobvyklý pohled na Drei Zinnen a na další vrcholy.

Vzhledem k pokročilému času jsme se rozhodli po cestě č.115 sestoupit zpět k jezeru Misurina. Nenáročný sestup pohodlnou cestou v blízkosti nákladní lanovky karem Tocci. Nádherná túra, která je místy jištěna ocelovým lanem a krátkými žebříky. Od chaty Fonde Sawio je možné pokračovat cestou Bonacossaweg až k chatě Auronzo, nebo cestou Citta di Carpi se vrátit k chatě Col de Varde a lanovkou sjet k jezeru Misurina. Další možnost je žebříkový výstup těžkou ferratou Via Perlone na Cima Cadin /2788 m/.