Napodruhé objevená Brtovská skála

V rámci pravidelných cest do Boskovic se pokouším vždycky vymyslet nějaký výletní bonus k našemu krátkodobému pobytu v oblíbeném jihomoravském městě. Koneckonců se jedná o oblast, která je bohatá snad úplně na vše, včetně názvů. Pohybujeme se přece současně na Malé Hané, v Boskovické brázdě i krajině sedmizubého hřebene, ale zasahuje sem také Moravský kras nebo Drahanská vrchovina. A tak si může vybrat každý to své. Jednoho dne tak můj pohled spočinul v mapce na známé ikonce, označující skalní útvar, v tomto případě s přídomkem Brtovská skála. O jednom z cílů výprav budoucích bylo v té chvíli rozhodnuto.

První krátký pokus o prohlídku Brtovské skály jsme zahájili v pěti lidech. Nejprve jsme si chtěli projít klidnou a nepříliš známou oblast Vratíkovského krasu, ale nebylo nám souzeno. Bylo dosti mokro a většině členů výpravy se najednou nabízené speologické zajímavosti i krásy přírody zdály – alespoň ve srovnání se zablácenou obuví a šatstvem - málo atraktivní. A tak jsme raději rovnou vyrazili do oblasti mezi Vratíkovem a Okrouhlou. Zde, vysoko nad Okrouhlým potokem, se má tyčit náš - dopodud nikde nepopsaný - skalní gigant. Problém ovšem nastal hned vzápětí, tedy ve chvíli, kdy zjistíme, že tamní hvozd je poměrně temný a neudržovaný. Většině přítomných zástupkyň ženského pohlaví se přelézat padlé stromy moc nechce a ani velikostí skoropes neštěká tentokrát nijak radostně. V té chvíli mi je jasné, že dnes nás žádný úspěch nečeká.

Seběhnu tedy rychle sám alespoň dolů k potočnímu veletoku, abych přes něj pohlédl na protější svah a skalním obrem se z dálky chvíli pokochal. Neviděl jsem sice nic, ale narazil jsem alespoň na několik menších skalních útvarů na pravém břehu potoka. Bral jsem to jako motivační stimul, slíbil si brzký návrat a vydal se do kopce a míst, kde čekalo auto a lehce nasupená rodina. Však nemusí být vždycky posvícení.

O měsíc později jsme se na Boskovicko vrátili a poctivě se pár (tedy dva) dní věnovali památkám všeho druhu i krásné okolní přírodě. A při cestě z Lysic a Bořitova jsem rozhodl, že se pod Okrouhlou alespoň na chvíli opět vrátíme. Vzhledem k tomu, že tentokrát jsme byli sami s Martinou, při hlasování o tomto rozhodnutí jsem váhově jednoznačně a demokraticky zvítězil.

Seběhli jsme tedy rovnou k Okrouhlému potoku a po lesní cestě na levém běhu jsme se vydali vzhůru proti jeho toku. Nijak jsme nespěchali, protože Brtovská skála by měla být nedaleko od nás i viditelně od cesty. Po nějaké chvíli jsme narazili na dřevorubce a já se rozhodl, že si raději svůj pohled do mapy ověřím u domorodců. Vše bylo v pořádku, ke skále nám chybělo nějakých 150 metrů, ale byli jsme také hned upozorněni, že nemáme čekat žádný zázrak. A ten také nepřišel.

Brtkovská skála je útvarem poměrně nenápadným a nijak výrazně nepřevyšuje skalky na protějším břehu potoka. Tím ovšem nechci tvrdit, že je skalkou nezajímavou (Martina je možná jiného názoru a nahoru se za mnou raději ani nedrápala). Přece jenom jsem byl ale hlavně rád, že „cíle bylo dosaženo a plán byl splněn minimálně na 110%“. Koneckonců když jsem svůj objev konzultoval s jedním nejmenovaným slavným zlínským skálologem, tak ho Franta označil za skalku hezky rozčepýřenou

Co se týče materiálové skladby, tak v této oblasti je v podstatě vše tvořeno vápencem, břidlicemi a drobou, což je svým způsobem pískovec. Vápenec – ale i rulu nebo kvarcit – můžeme vyloučit, takže po konzultaci s odborníky lze tuto skálu označit za drobu nebo jílovitou břidlici v kombinaci s prachovcem. To mi ale v té chvíli bylo celkem jedno. Skálu jsem si poctivě prohlédl i nafotil ze všech stran, chvíli postál na jejím vrcholu … a vyrazil zpět za manželkou, která sice měla za celý den příjemných zážitků dost a dost, ale všeho moc škodí a nechtěl jsem být peskován …

Vrátili jsme se k autu a čekala nás už jen závěrečná krátká zastávka u vratíkovské kapličky i nedaleké májky, a potom sjezd zpět, „domů“, do Boskovic. Černohorské pivo ve Zlaté růži pak chutnalo po náročném dni ještě více než obvykle. A já už v té chvíli přemýšlel o tom, kam vyrazíme příště.