Napříč Steinwaldem

Steinwald je pohoří, které leží v Bavorsku v okresech Tirschenreuth a Marktredwitz a je zhruba ohraničeno městy Marktredwitz, Kemnath a Weiden. Prameny udávají rozlohu od 220 do 246 km2, a na této rozloze prý leží více skalních hradů než na Britských ostrovech, ale nejznámnější skalní zříceninou a asi jednou z mála navštěvovaných je Weissenstein.

Oblast má pro české turisty jednu velkou výhodu a to tu, že leží v obvodu platnosti některých jízdenek např. Egronetu nebo Region+DB a tudíž skýtá možnost levnějšího cestování. Já jsem vystoupil ve stanici Wiesau kde mimochodem staví i rychlíky Alex (Hof – Mnichov). Jelikož jsem s sebou neměl podrobnou mapu, budu přesně popisovat, jak jsem se orientoval v terénu.

Po odchodu z nádraží, mě povzbudil ukazatel k radnici a informacím, které jsou jen 500 metrů odtud. S nadějí, že tu bude někde turistická mapa, možná i otevřené informace, jsem se tam vydal, jenže ten den (4.6.) byl zrovna svátek Božího těla a přímo před radnicí se konala bohoslužba za bohaté účasti místních a řada z nich byla v Bavorsku tak hojně užívaných krojích. Vzhledem k tomuto aktu by bylo naivní si myslet, že v infocentru bude někdo přítomen a ochoten podávat nějaké informace.

Pokračoval jsem tedy dále po ulici, která mě přivedla až na křižovatku s hlavní silnicí. Věděl jsem, že místo, kam se musím dostat se jmenuje Fuchsmühl, tam už jsem viděl na webu fotografie s rozcestníky ve směru mé cesty. Dávám se Doprava po hlavní silnici, procházím kolem kostela na Křížovém vrchu (Kreuzbergkirche) a jelikož je ten svátek a nádherné počasí i zde u místní fary mají improvizovaný oltář a bohatou květinovou výzdobu, ale i spousty dalších budov zdobí žlutobílé a červenobílé vlajky.

Pokračuji dál po silnici až za městys na křižovatku ze silnicí St.2170. Zde už vidím ukazatel na Fuchsmühl, tak jsem klidný. Silnice nebyla moc frekventovaná (i když bylo to ve svátek a ještě v 10 dopoledne), nejprve procházím místem, označeném jako lázně krále Otty, z bývalých lázní je nyní sodovkárna. Silnice pokračuje dál přes vísku Tirschnitz a po 3 km se ocitám na okraji Fuchsmühlu. Teď ještě zjistit, kde se nachází ten rozcestník.

Vidím směrovku k parkovišti jakéhosi zážitkového parku, ale nejprve najít nějaký střed obce, kostel radnici a tak. Kostel vidím před sebou na kopci a je poměrně majestátní, tak se vydávám k němu. A vyplatilo se, asi 150 metrů před kostelem, vidím dřevěný rozcestník s malovanou značkou a označením místa, kam chci jít (Oberpfalzturm). Tak po červeném kolečku, ještě povinné foto kostela Marie pomocné a výhled jihozápadním směrem a už budu poslouchat její pokyny. Před kostelem se dám vlevo a asi po 200 metrech vpravo, a po vystoupání několika výškových metrů ,se ocitám na takovém malém turistickém „centru“ , jsou zde mapy, rozcestník přístřešek před nepohodou a malá kaplička.

Odtud je to na Platte (nejvyšší vrch Steinwaldu s rozhlednou) 7,4 km. Nejprve se jde po široké vrstevnicové cestě, po několika stech metrech uhýbám vlevo na užší cestu a pak ještě jednou a mírným stoupáním se dostávám na Hackelstein (723 m.n.m, přírodní památník). Po kamenném schodišti a můstku se dá dojít až na vyhlídku. Cesta dále pokračuje zhruba po vrstevnici, přechází silnici, ještě asi 200 metrů nás vede po rovině a pak se stáčí vpravo a do prudkého kopce. Cestou fotografuji kamenný tunel, který zde vytvořila příroda a už pomalu přicházím ke zřícenině hradu Weissenstein.

Z hradu zbyly jen ruiny, několik obvodových zdí, zbytek paláce a sklepů, ovšem opravdovou lahůdkou za příznivého počasí je zrekonstruovaná věž. Je sice jen 9 metrů vysoká, ovšem leží na skále, ke které je potřeba ještě zdolat zhruba 4 prudká dřevěná schodiště (nic pro fóbiky z výšek), ovšem odměna je pak sladká, nádherný rozhled na všechny světové strany. Zřícenina je rovněž využívána pro koncerty. Kousek od ní, je místo zastřešené pro odpočinek, s panely popisující historii i rekonstrukci hradu. Na jednu stranu je možno pochválit překlad textu do českého jazyka, ovšem první 2 panely jsou v češtině, jak když je překládal nějaký automat, nepodporující českou abecedu. Do slov se vmíchávají jiná písmenka a trochu to vypadá, jako ty texty kolující na FB, kde se procvičuje vnímavost a písmena jsou nahrazovány např. Čísly,tak za to palec dolů. K hradu se dá jinak dostat i pohodlně na kole a dokonce zde byl jeden „Segway“ turista.

Další cesta je pohodlná, na 1 km je potřeba překonat jen asi 80 metrů převýšení, abych se dostal na Platte, který je nejvyšším bodem Steinwaldu se svými 946 výškovými metry. Krom přístřešku a laviček, je zde největším magnetem 35 metrů vysoká rozhledna z roku 2000 (již druhá na tomto místě). Schody jsou po obvodu věže, který má čtvercový tvar, po jejich zdolání se nám otevírá na zastřešené plošině nádherný výhled, za ideálního počasí je prý vidět až věž Regensburgského dómu.

Jak jsem již psal, byl jsem bez mapy, a bohužel tady na vrcholu mapa není, musím tedy jít po paměti, tak, jak si to orientačně představuju. Můj cíl, je nádraží v Neusorgu, ale jak jsem před tím z mapy vyčetl, přímá značka tam nevede. Naštěstí tímto směrem z Platte sestupuje jediná značená kamenitá cesta, která nás asi po 1 km přivede na zpevněnou cestu a taky rozcestí. A teď kudy? V mapě jsem viděl červenou ale pak z neznačeným přechodem do Neusorgu, ale směrově spíše odpovídá modrá, jdu tedy po ní. Pododlným lesním chodníkem, kde mě předjíždějí i cyklisté se dostávám na další zpevněnou cestu, značka ovšem pokračuje stále rovně přes ní a paradoxně dále do kopečka. Tak risknem tu zpevněnou, která pokračuje mým směrem (tedy aslespoň doufám).

A risk se vyplatit, po změně směru ze značené cesty vpravo po asi 1,5 km přicházím na modře značenou cestu a rozcestník, který už uvádí jméno Pullenreuth, což potřebuju, je to ves před Neusorgem. Vlastně zpětně jsem zjistil, že kdybych se držel značky, dojdu sem též, jen asi s 1,5 km zacházkou přes infocentrum přírodního parku. A teď už vlastně jen po širokých zpevněných cestách, nejprve kousek za rozcestím Doprava, abych pak na první velké křižovatce změnil směr doleva a po několika desítkách metrů zase Doprava a dále 1 km skoro podle pravítka. Už se blížím k civilizaci, na konci této rovné cesty vlevo a po několika metrech opět v pravo k prvním obydlím. Tady už jdu po asfaltové silničce, která mě dovede na rozcestí s dřevěnými ukazateli. Po pár dalších metrech na asfaltové silnici se oddělují dvě značky a já odbočuji nesprávně vpravo, čímž narazím na dvůr restaurace. Nakonec vychlazený radler v tom 30-ti stupňovém vedru přišel náramně vhod.

Vracím se zpět na silnici, která už mě neomylně dovede do Pullenreuthu. Zde na návsi, je z bývalé hasičské zbrojnice uděláno cykloinfocentrum, je tady místo na odpočinek, infotabule, prospekty a taky funkční WC. Odtud pak po místní komunikaci stoupám k hlavní silnici, kterou podcházím tunelem a poté po odděleném chodníku přes pahorek sbíhám do obce Neusorg. Za železničním viaduktem mě pak ještě čeká asi 1 km podél trati, a přicházím na místní nádražíčko. Staví tu pouze osobní vlaky společnosti Agilis, ale každou hodinu se dostanete do Marktredwitz a odtud je možnost dále do Čech.

Celá cesta měřila kolem 25 km, nebyla nijak extra náročná, občerstvení lze sehnat ale pouze ve Wiesau, Fushmühl a pak až před Pullenreuthem v hospůdce. A určitě si nezapomeňte objednat hezké počasí.