NORSKO Briksdalsbreen, Lærdalstunnelen , železnice Flåmsbana, Sognefjord, Stryn, Trollové a Huldry

Po návštěvě hlavní metropole Norska  jsme se na noc uchýlili do vísky Geilo. Ráno nás přivítalo typické norské počasí*.  Nebe pofňukávalo a občas se i rozplakalo  Po několikátém dni zakaboněna jsem začala upadat do depresí. Vedoucí zájezdu nám ale  sdělil, že je  docela fajn, protože Norsko prý  dokáže  být velmi vytrvalé v mnohem prudším dešti. Zažil zájezdy, kdy nebylo možné  v ruce udržet deštník.

Vyrazili jsme směrem na severozápad  do  vesničky Flåm, ležící  na břehu Aurlandsfjordu (ramene Sognefjordu - nejdelšího norského fjordu) ve výšce 2 m nad  mořem.  Ve vísce se nachází Flåmsbana -  prý nejpůsobivější a nejzvláštnější  lokální železnice  celého Norska (samozřejmě spolu s Bergensbane, nejvýše položenou 371 km dlouhou  železniční  tratí, vedoucí  z Oslo do Bergenu, od níž se turistická  Flåmsbana ve stanici Myrdal odděluje).

Unikátnost spojnice mezi vískami  Flåm a Myrdal je především v její strmosti (max. sklon 55 ‰). Železnice si touto skutečností  vysloužila  své prvenství na světě. Výškový rozdíl 864 m na vzdálenosti  20,2 km   zdolává bez ozubených kol. Dráha s 22 tunely  byla vybudována  v letech 1923 – 1940 bez jakékoli složité mechanizace, tehdy za účelem  spojení flåmského údolí s hlavním železničním tahem Oslo-Bergen. Ještě než byla plně elektrifikována, vagony táhla parní lokomotiva. Celou historii stavby vč. fotografií je možné zhlédnout ve Flåmsbana museet  (v cílové stanici Flåm). 

 

Horko těžko  jsme se  ve vláčku uhnízdili, byl tam velký nával (hlavně Japonconával). Ještě složitější bylo chytnout skulinu  na objektiv u otevřeného okénka. Necelou hodinku jsme se kochali pěknou okolní krajinou, jejíž tvář se neustále měnila. Zelená údolí barevně kontrastovala s vysokými, sněhem pokrytými horami. Podívanou  přerušovaly průjezdy  tunely. Železnice  má  celkem 11 stanic.

Ve stanici  Kjosfossen (1,5 km SV od nádraží Myrdal) jsme z vláčku  vyskotačili a prohlédli si  mohutný vodopád (93m) stejného jména. Pod vodopádem stojí  malá elektrárna, která se využívá  k částečné elektrifikaci železnice Flåmsbana. (mimochodem Norsko má díky vodním elektrárnám energie  požehnaně).

Pro umocnění zážitku tu  za doprovodu reprodukované hudby předvedly svůj taneční um studentky z norské baletní školy, oblečené jako legendární  Huldry.

Železnice  Flåmsbana a tančící Huldra - VIDEO

 

HULDRA, příbuzná trolla, je  dle skandinávského folklóru  bájný lesní  duch...  spanilá pokušitelka s nevyzpytatelnou a divokou povahou a kravským ocasem pod  sukní (tento však pečlivě před  nápadníky schovává). Huldry svým vzhledem i krásným  zpěvem svádí mladé muže a pak je zavlečou do lesů (nezavlečou - li  pánové  dámy dřív  do kostela ).  Pokud se  bytost rozhodne provdat za muže (za člověka), její identita mizí a  dle některých zdrojů ztrácí Huldra při obřadu i  svůj ocas. Divoká  povaha jí však zůstává. Není prý radno se k ní nehezky chovat.

 Když už jsme u  bájných postav severské mytologie, nejznámější ze všech nadpřirozených bytostí  v Norsku jsou TROLLOVÉ, potomci obrů. Žijí v temných pralesích,  v horách, ve vodopádech, v  hlubokých fjordech i v horách. Dožívají se stovek let, ale  pokud je osvítí slunce, zkamení.  Tito nevzhlední tvorové  mají nejrůznější podoby  a velikosti, také huňatý ocas, dlouhý hrbatý nos a na rukou pouze  4 prsty. Někteří mají tři hlavy, jiní tři oči… Jsou jednodušší, až hloupí,  ale  existují i chytré týpky. Někteří jsou mrzouti, jiní výbušní, jedni rádi škodí lidem, druzí jsou dobrodějové a  pomáhají. Bylo nám doporučeno  při možném setkání přistupovat k těmto tvorům s náležitou úctou. V Norsku jsme  viděli velké množství těchto skřetů - od párcentimetrových pidižvíků (suvenýrů v obchodech) po  několika metrové obry, krášlící severské oblasti.  (TROLL - VIDEO)

 

Vláček nás svezl zpět do Flåmu. Následoval průjezd nejdelším tunelem na světě. Lærdalský tunel (Lærdalstunnelen) měří 24,5 km, je součástí silničního tahu E16, který je severní spojnicí mezi Bergenem a Oslem a spojuje  Lærdal a Aurland. Obě obce leží na menších ramenech  Sognefjordu. Tento tunel, stejně jako mnoho dalších,  vypadá velmi  surově a neopracovaně. Nebýt slabounkých modrých světýlek na stropě, cítila jsem se v něm jako v jeskyni. Tunel je však velmi promyšlený a bezpečný, vybavený dokonalým systémem odvětrávání,  protipožárním výstražným systémem, odpočívadly a prostory, kde se v případě  požáru otočí i kamiony. Provrtané skály jsou pevné. Tunel není  nijak zpevňovaný, je  pouze nastříkaný betonem.

Po výjezdu z Lærdalského tunelu jsme se v kraji  Sognog Fjordane  v centru západního Norska nalodili na malý trajektík a pluli přes  Sognefjord (též Sognefjorden) - největší a nejdelší norský fjord a zároveň druhý největší fjord na světě. Fjord je dlouhý  220 km, široký  průměrně 5 km. Vybíhá z něj šest hlavních a desítky menších ramen. Na obrovské slané vodní ploše  jsme si připadli jako mravenci. Kochali jsme se  strmými  skalními stěnami, tyčícími se do výšky až 1 km. Podívanou částečně  zahaloval pás husté mlhy.

 

Norsko je fjordy proslulé. Úzké mořské zálivy, nacházející  se  v hornatých oblastech v blízkosti moře, vzniklé prohloubením údolí řek, vykouzlily ledovce ve spolupráci s časem.

 K tomu  největšímu  „kouzelníkovi“ následovalo naše  další putování.

Stejně jako ostatní, ubývá  i Jostedalsbreen, král mezi evropskými pevninskými ledovci Rozloha třpytivě modré ledové masy je  487 km2,  tloušťka  až 600 m  a délka 60 km. Přestože byl díky vysokým  srážkám pozorován  u některých ramen ledovce  nepatrný nárůst, každoročně se   mohutný  obr zmenší asi o 400 000 tun hmoty.  Ledovec zabírá největší část vrchoviny v kraji Sogn og Fjordane.

Dostavníkem jsme projeli obcemi  Sogndal, Skei, Byrkjelo a  Innvik (na chvíli jsme  lemovali Innvikfjorden). Ve vísce  Olden jsme  odbočili doprava, do  jedné z mnoha ledovcových trhlin ramene ledovce  Jostedalsbreen a silničkou vedoucí údolím Oldedalen  se vnořili   do NP Jostedalsbreen (vznik 1991, plocha 1310 km2). Nejvyšším vrcholem v oblasti je Lodalskåpa 2083 m.n.m., nejvyšší bod ledovce  se  nachází  ve výšce 2018 m.n.m..

 Z parkoviště  jsme se  pak po svých vydali vzhůru podél   zpěněné divoké říčky. Míjeli jsme  vodopád.  Výstup k cíli  nebyl vůbec náročný.  Horší  to bylo s viditelností.  Briksdalsbreen, odnož ledovce  Jostedalsbreen, se nám schovával v mracích. Nabrala jsem si  z jezírka, nad kterým končil splaz  tohoto ledovce, do petky  vzorek…. a koštla vody ledové  archivní (dle průvodce dočista mrtvé).

Do 15 minut se nám na chvilenku otevřel pohled na ledovec. Rychle  jsme si ho zvěčnili a pak už jsme  upalovali  zpět k autobusu, který nás  odvezl do  nedaleké obce  STRYN. Až do této vísky Jostedalsbreen  zasahuje. Ubytovaní jsme byli v krásném kempu, v kytičkových domečcích. Travnaté plochy střech tradičních skandinávských obydlí, rostoucí na několika vrstvách březové kůry, slepené k sobě dehtem, který střechy činí voděodolnými,  mají mnoho výhod – zabraňují přehřívání, fungují  jako výborné tepelné a zvukové  izolace, pokládají se za nehořlavé, mají neomezenou životnost a hlavně vypadají pěkně.

Probudili jsme se do uplakaného rána. Průvodce nám sdělil, že někdy prší ze dvou vrstev mraků. Vrstvy x nevrstvy, déšť opět způsobil velký  nelad. Z jiného úhlu pohledu  musím uznat, že i přes  nevlídno byl pohled na  horami sevřené a   mlhovinou ozdobené  jezero  Oppstrynsvatnet (hloubka 230 m), nacházející se  pod kempem, úchvatný. Jedním z cílů dne byl nejvyšší bod  našeho skandinávského putování – vyhlídka Dalsnibba a dále pak  Fjord  Geiranger, Orlí cesta a  cesta Trollů  (viz následující článek).

 

 Fotogalerie SKANDINÁVIE

Články  s výletem ve Skandinávii související:

* Ledovec Svartisen, Narvik, Vesterály, Lofoty - Svolvær. Laponci

*LOFOTY - Reine, Å, Vikten, Nusfjord, Henningsvær a Borg. VIKINGOVÉ

*Severní polární kruh, Trondheim - Nidaroská katedrála, Saltstraumenský malström,vodopád Slettafossen

*Briksdalsbreen, Lærdalstunnelen , železnice Flåmsbana, Sognefjord, Stryn, Trollové a Huldry

*Dalsnibba, Geirangerfjord, Orlí cesta, cesta Trollů, stěna Trollů, údolí Romsdalen

*OSLO

 ŠVÉDSKO - Fjällbacka, Stockholm, Tännforse, Grönklitt Björnpark, NP Hamra

 

http://www.go-service.cz/

Červenec 2015