Loading...
Jedním z prvních míst, které jsme při putování po Krétě navštívili, byla vesnice Goniai. Dostali jsme se do ní z Iraklionu částečně pěšky, částečně stopem. Po cestě jsme si prohlédli městečko Tilissos.
Do vesnice Goniai (Gonies) nás v osm hodin ráno přiváží osádka automobilu, která zde končí svoji jízdu a jde do místního pravoslavného kostela na nedělní mši. Počasí je dobré, času máme také dost a tak pozorujeme lidi přicházející do kostela a posloucháme silný mužský hlas odříkávající modlitbu. Zde se poprvé setkáváme s přítomností pravoslavné církve, která hraje významnou roli v každodenním životě obyvatel Kréty. Je nedělní dopoledne a lidí i aut stále přibývá.
Vzhledem k tomu, že nejsem člen této církve, ani znalec náboženství, tak jsem si něco před odjezdem na Krétu o tomto tématu přečetl. Řecká ústava sice zaručuje absolutní svobodu vyznání, avšak definuje jako “převládající náboženství” Řecka východní ortodoxní církev Ježíšovu. Ortodoxní církev a světský stav jsou v praxi vzájemně blízce spjati. Společný souhlas je potřebný pro stavbu kostelů a církev také zablokovala v Aténách stavbu míst uctívání jiných církví. Kněží přijímají plat od státu. Prezident republiky přísahá na Bibli svatou a ortodoxnímu křesťanství je dáváno přednostní místo v náboženských předmětech v prvotním vzdělávání. Církvi také bylo umožněno udržet si své rozsáhlé portfolio finančního majetku vyňatého z daňové a rozpočtové evidence.
Většina Řeků (95–98%) je alespoň formálními členy východní ortodoxní církve, ačkoliv zachovávání náboženských tradic v posledních letech klesá. Řečtí muslimové tvoří okolo 1,3% populace a žijí převážně v Thrákii. V Řecku je také pár římsko-katolíků, hlavně ve městě Patras, v souostroví Kyklad na ostrovech Syros, Paros a Naxos, nějací protestanté a Židé hlavně v Thessaloniki. Určité skupiny v Řecku se také snažily oživit helénismus, staré řecké pohanské náboženství.
Pravoslavná či ortodoxní církev (z řeckého orthos správný, pravdivý + doxa sláva, názor, učení) je křesťanská církev složená z vícera územních církví, které dohromady tvoří pravoslavné společenství. Pravoslavné církve mají své počátky v prvotní křesťanské obci v Jeruzalému a dále pak ve východní části římské říše, proto bývají někdy označovány též jako východní církev. Ke konci prvního tisíciletí postupně narůstalo napětí mezi východní a západní církví, které vedlo až k velkému schizmatu (1054), které dodnes nebylo překonáno. Přesto je nauka pravoslavné církve v některých ohledech relativně blízká nauce římskokatolické a mezi oběma církvemi pokračuje dialog. K pravoslavné církvi se hlásí nejvíce křesťanů po církviřímskokatolické. Jedná se především o obyvatele Řecka, Ruska i dalších slovanských zemí. Pravoslavní věřící, původně emigranti, však obývají i mnoho jiných zemí, velké komunity pravoslavných věřících existují např. v USA, Kanadě nebo Austrálii.
Po Krétě jsme putovali ještě celý týden a s vlivem pravoslavné církve jsme se setkávali každý den. Jedna ze zajímavostí je například to, že skoro všechny kostely a kostelíky, i když se nacházejí třeba na samotě, jsou otevřeny pro návštěvníky celý den i v noci. Nikde nebylo nic poškozené, nikde nám nebránili ve vstupu.
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/