Olomouc plně adventní
Druhá naše tradiční olomoucká předvánoční výprava již probíhala v době plně adventní, i když třeba u kapucínů ještě v betlémě chyběl nejen Ježíšek, ale také jeho maminka Maruška i chudák podvedený Pepík. Navíc to i mimochodníci měli do cíle zatím poměrně daleko.
Na rozdíl od cesty listopadové jsme v den s příjemným datem 12.12. již spojili bohapustou veselici na obou centrálních olomouckých náměstích s akcí ryze kulturní. A od počátku bylo jasné, že se výlet vydaří, protože díky nepatrnému zpoždění vlak opouštěl naše rodné město v čase 12:12 hod.
Hned po příjezdu do hanácké metropole jsme vyrazili do Telegraphu, kde probíhala výstava Signál IV: Osmdesátky. Jak již název napovídá, jednalo se o čtvrtý díl „publikace“ děl ze sbírky Roberta Runtáka, tentokrát z období 80. let minulého století. Nabídka umělců na výstavě zastoupených byla poměrně zajímavá – mj. jsme se těšili na Michaela Rittsteina, Milana Knížáka, Vladimíra Kokoliu nebo Viktora Pivovarova. Není to sice asi výstava úplně pro každého, ale rozhodně stojí za vidění …
Potom jsme se již přesunuli ke kostelu sv. Mořice a následně na Horní náměstí. Zdejší vánoční trhy jsou atrakcí vyhlášenou a tudíž i hojně navštěvovanou. A my se zde nebáli zopakovat si již léta zavedený program ve smyslu tradiční punč (někteří okořeněný absinthem, protože na takové vymoženosti všude nenarazíte), vyhlídková věžní plošina, procházka mezi stánky, přesun na Dolní náměstí, druhý punč, velký dřevěný betlém řezbáře Jana Vinckera (u něj jsem si vzpomněl na song - v poslední době v souvislosti s důchody disidentů tolik diskutovaného - Charlieho Soukupa, kde se zpívá že „Přicházejí králové, nesou ňáký darové") a bramborák. Následovala kontrola úplnosti již zmíněného betlému v kapucínském kostele, jedno pivo U Morousů … a najednou byla téměř černočerná tma.
Když jsme se po nějakém čase vrátili na Horní náměstí, zrovna tady hrála přerovská kapela Mothers Follow Chairs, která se zaměřuje na blues a soul, a tak jsme si ji chvilku poslechli. Potom ještě jedno kolečko kolem olomoucké radnice, přilehlých kašen i vánočního stromu, kterým se letos stal atypický sekvojovec obrovský a kterému nejen místní vytýkají jeho strohou výzdobu ... a znovu k pódiu, kde se ke svému setu hotovil – coby náhradník nápodoby Michala Tučného - revival Pink Floydů. Ne, že bych už neslyšel lepší, ale některé songy se prostě nikdy neomrzí. A tím nám pro letošní rok putování za adventním hodokvasem definitivně skončilo ...