Loading...
Už dlouho jsem plánoval vystoupat na vrch Maliník, na začátek Kralické linie opevnění. V úterý 3. září tak sedám do auta a vyrážím směr Dolní Morava. Po hodině cesty zaparkuju na parkovišti pro návštěvníky pěchotního srubu K-S 5"U potoka."
Vyrážím pěšky po stezce směrem k muzeu. Na rozcestí ale odbočuji doleva a po práhu pro protitankové překážky mířím k objektu K-S 4"U cesty." Tento pěchotní srub ve II. stupni odolnosti jsem navštívil již v minulosti. Proto ho tentokrát jen zběžně obejdu, vyfotím a pokračuji dále.
Cesta, kterou jsem zvolil není ideální. Brodím se vysokou trávou na louce a stoupám. Po asi 600 metrech opouštím louku, opět sleduji trasu protitankové překážky a po dalších 300 metrech přicházím k pěchotnímu srubu K-S 3"U lesa," tedy aspoň k tomu, co z něj zbylo. Tento objekt byl vybetonován ve II. stupni odolnosti mezi 19. a 24. květnem 1937. Tento objekt je levokřídlý, má tedy jen levou střeleckou místnost. Dnes z něj ale mnoho nezbylo. Prakticky stojí jen čelní stěna. Celý interiér byl zničen Němci při testování výbušného plynu Tajfun. Po zběžné obhlídce a fotodokumentaci pokračuji stezkou na vrch Maliník.
Dalších pět minut cesty je za mnou a já stojím na začátku Kralické linie, u pěchotního srubu K-S 2"Na kótě." Dvojka byla, stejně jako velká část objektů na Kralicku, těžce zkoušena Němci během okupace. Někdy se jí také říká "Hitlerova garáž." To díky obrovské díře v pravé části objektu. Mohutný objekt byl vybetonován ve III. stupni odolnosti mezi 23. červnem a 1. červencem 1937. Dovnitř kvůli bezpečnosti nejdu, opět tak udělám obhlídku a fotodokumentaci a směřuji dále na východ k nevybudovanému objektu K-S 1.
Z cesty ale scházím, abych navštívil objekt lehkého opevnění XXXVI/101/A-200Z. Tyto objekty, kterým se lidově říká Řopíky, podle Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), byly stavěny v letech 1937-1938. Tento je typu A a má tedy dvě střílny pro boční palbu. Podobně jako těžké opevnění tak měli vytvořit souvislou linii křížových paleb.
Odtud pokračuji v bloudění, kdy mě klame sledování polohy v mapách a trvá mi než opustím les. Na poli pokračuji k dalším dvěma řopíkům XXXVI/55/A-120 a XXXVI/54/A-160. Cestou si vyzkouším také překonání vodní překážky, když přeskakuji remízek plný vody po dešti.
Posledním řopíkem, který navštěvuji, je XXXVI/104/A-140Z. Po krátkém rozhodování ale mířím ještě k objektu K-S 5"U potoka." Vracím se sem po 6 letech a je na něm vidět další kus práce, který členové KVH Kralka odvedli. Bohužel je už po prázdninách a tento krásný objekt mohu obdivovat jen zvenčí. Nicméně vracím se, protože fotografií tohoto objektu jsem v roce 2019 odstartoval svůj instagramový profil pevnosti.a.bunkry.
Od pětky se vracím zpět k autu a plný dojmů odjíždím ku domovu.
Vždy když se procházím po linii Československého opevnění pociťuji hrdost na to, co naši předkové dokázali vybudovat. Proto si prosím vzpomeňte i vy při návštěvě pevností, že je stavěli a obsazovali lidé, kteří byli připraveni zemřít za to, abychom my mohli svobodně žít.