PODKARPATSKÁ RUS 4

Pár postřehů z dovolené ze země kde včera znamená dnes. – IV.

V Koločavě v té době byla i dcera Nikoly. Byli jsme tak ušmajdaní, že jsme stihli ještě zajít do starého dřevěného kostelíčka s muzeem a potom se ubytovat v místní škole. Škola byla pro 1500 dětí, ale záchodů měli jen 7. Ty byli vedle školy na hřišti. Viděl sem v objektu 2 umyvadla. Nejsou finance na opravy a budování solidnějšího zázemí. Škola nese jméno Ivana Olbrachta a je v ní i jeho muzeum. Jana, vedoucí ale říkala, že vidí, jak se tu v této oblasti rok od roku vylepšuje. Sponzory jsou i spolky z ČR. Lidé jsou tu všeobecně družní a přívětiví. Po zrušení SSSR padli i velkofabriky a tím plno pracovních příležitostí. Spali jsme po třídách a v kulturní místnosti.

Ráno jsme se už začali stáčet k domovu. Cestou jsme se zastavili u pěkného jezera v lesnatém národním parku. Pověst praví, že rodiče dívky zabili jejího milence a ona plakala, až vzniklo jezero. Tady najížděly autobusy místních. Zatěžkáni taškami, valil se proud lidí asi kilometr k jezeru. Okolo jezera byly různé přístřešky, jednoduché grily a stoly. Místní tu trávili piknik. Přitom v této části byl zákaz koupání. Byl sem pozvaný k jednomu stolu. Pět bujarých žen z užhorodského chemického závodu tu měli plno lahůdek. Vodku jsme popili, stehna čehosi pojedli, popovídali a já musel bohužel rychle dolu k autobusu.

Pak už jen na hranice a zastávka s přenocováním a koupáním opět na Zemplínské Šíravě. Posezení v salaši bylo veselé a bujaré. Utráceli se poslední valuty. Úmorná cesta autobusem po rozpálených silnicích už se snesla. Cestou jsme se zastavili ještě i pod Tatrami.

Celkově byl zájezd moc hezký. Na útrapy se zapomíná. Člověk pozná život zase v jiné podobě. Taky jsou místa, kde není bohatství . Lidé jsou tam ale dobří, nezkažení civilizací. A hlavně mají překrásnou přírodu. Ještě není doceněná a využívaná k prospěchu země. Myslím, že stojí za to, projít se Podkarpatskou Rusí.

No, chtěl jsem pár stručných poznatků z cesty a je z toho přehnaně dlouhý plk.

Měj se krásně a nemusíš to až sem číst.

Krásný den.

Vladimír

Škoda, že neumím zde umístit i fotky.

Autor: vladimir43

Další články autora: 16

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

Diskuse a komentáře k PODKARPATSKÁ RUS 4

hanakzhor

Zaujam mne Váš článek a vrátil o 23 let zpět, kdy jsem stejnou cestou cestoval, né pěšky, ale autem…

Vstoupit do diskuse

Přidat komentář