Podzimní Vysočinou, Sněžné

Podzimní Vysočinou, Nové Město – Sněžné – Žďár

Tak se zase rok s rokem sešel a já přijel na každoroční turistický sraz který pořádá KČT Žďár nad Sázavou. Letos je svátek v pondělí takže budeme mít čas na trasy v sobotu a neděli a v pondělí něco kratšího a hupky dupky domů.

V sobotu jedu s kolegou vlakem do Nového Města na Moravě a vystupujeme do mlhy, která skoro připomíná drobný déšť. Když už jsem tady, připravuju foťák ale moc nadějí mu nedávám. Dáváme se po žluté směrem na Maršovice a tam se navzdory počasí pokouším fotit výlov rybníka Knězovec. Je to zřejmě místní atrakce a Vánoce nedaleko.

Z Maršovic odbočujeme stále po žluté Doprava na polní cestu která nás posléze loukami a lesem dovede k rozcestí u Chaty Studnice ve stejnojmenné obci, údajně nejvýše položené na Vysočině (800m n.m. nebo o několik metrů méně). Tam se naše cesty rozdělují, kolega jde přes Kuklík po silnici, já pokračuju po žluté.

Hned za Studnicí (nebo spíše za Studnicemi) sestupuji kamenitou cestou lesem společně se zelenou od Kadova k rozcestí Pod Studnicemi. Tam zelená odbočuje Doprava k Zuberskému rybníku a dál a žlutá vede lesem a loukami přes Chobotský potok typickou krajinou Vysočiny k vesnici Odranec.

Tam na návsi se radím s mapou a dávám se po modré vzhůru směrem ke kopci Bohdalec. Pastviny se skupinami koní, louky se širokými rozhledy, chalupy jako ze starých pohlednic, slunce konečně vítězí, co víc si našinec může přát.

Pozvolně stoupající cestou přicházím na zalesněný kopec (791m). Na skalnatém vrcholu u rozcestníku začíná zelená, po které se vydávám skalnatým prudším svahem ke Sněžnému, modrá pokračuje na Jimramov. Cesty se rozdělují na rozcestí Pod Bohdalcem, zelená sestupuje místy příkře k hájovně u silnice, překračuje Fryšávku která pramení západně od Fryšavy u Hudecké skalky a v Jimramově se vlévá do Svratky.

Pak přecházím silnici a polní cestou kolem rybníka u Líšeňského dvora zanedlouho přicházím do Sněžného. Tam v restauraci Hotel Záložna vyzvedávám kolegu a po povinném pivu pokračujeme přes vesnici Krátká s krásnými výhledy na jižní scénu Vysočiny do Kadova. Kadov je známá turistická křižovatka a cyklistická přepřahací stanice a hospoda U Janečků známá nápojem Kadovánek. Já ho nemusím ale jedno pivo nezaškodí, je hezky a teplo, na tuto roční dobu nezvyklé.

Z Kadova pokračujeme přes Fryšavu ke Třem Studním po cyklo 103, tady na rozcestí zase sám do Skleného a protože doba pokročila a do Žďáru je to ještě bratru deset kilometrů, jdu nejkratší cestou přes Počítky a Vysoké.

Do města přicházím už za soumraku přestože je šest hodin večer. A to se ještě zítra budou šoupat hodiny. A bude hůř, zase na pěkných pár měsíců.

Co dodat, většinu trasy už znám, cesta přes Odranec a Bohdalec je sice delší ale opravdu stojí za to si jí projít. Akční radius je trochu omezen protože tu ještě od léta kvůli vichřici a následným polomům platí zákaz vstupu do některých lokalit, pohříchu těch atraktivnějších.

Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy

Odkaz na mapu trasy