Ze Sněžného do N. Města, i když jinudy, než bylo v plánu
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Jako předzvěst červencové dovolené nám posloužil výlet o jednom z úvodních svátků příslušného měsíce, kdy jsme vyrazili "netradičně" na Vysočinu, tentokrát přes Žďár nad Sázavou autobusem do Sněžného, odkud jsme chtěli vyrazit na Buchtův kopec a přes další zajímavá místa do Nového Města. Jenže i mistr tesař se někdy utne, a tak jsme se dost důkladně nepodívali na rozcestník, z něhož na pěkném náměstíčku vychází červená do dvou podobných směrů - a navíc nás asi nějak podvědomě lákal k přiblížení zdejší sympatický barokní kostelík, takže jsme po chvíli zjistili, že jdeme právě tím druhým směrem. Jenže Vysočina je krásná snad úplně všude, a tak jsme koukli do mapy a rozhodli se nevracet a započatý směr využít. Po 4 kilometrech jsme dospěli kolem lezci halasící Drátenické Skály na rozcestí Dráteničky, odkud jsme se vydali po zelené značce do Kadova (3,5 km). Byl to jeden z těch zpočátku docela chladných dnů, kdy jsme už ráno při čekání na nádraží ve Žďáru v jihomoravsky lehkém oblečení trochu vymrzli - a tak jsme cestou kolem zrovna ten den zavřeného občerstvení Koloušek u Samotína dostali hroznou chuť na polévku. Už cestou jsme z autobusu zahlédli v Kadově pěknou hospůdku na návsi, a tak jsme k němu pokračovali s nadějí, že bychom právě tam mohli své tužby uspokojit. Hlasitý chechtot z nepříliš otevřeně vyhlížející hospůdky nás naštěstí od vstupu neodradil, jak jsme posléze usoudili, byl zřejmě následkem koštu zdejšího proslulého bylinného likéru Kadovánku, jímž se na cestu občerstvovala skupina právě odcházejících důchodkyň. My se ovšem milé babičky za výčepem kurážně dotázali na vytouženou polévku a dostali více než lákavou odpověď, že mají "červenou zelnou s topinkou"!:-) Po tomto výtečném obědě, zahřátí dostatečně i bez Kadovánku (který jsme si ovšem umínili ochutnat při některém z příštích výletů, řekněme na podzim - pro větší efekt), vyrazili jsme po žluté na Medlov (4 km). Zde mne v létě vždy zláká kolem poledne prakticky opuštěná pláž pod hotelem ke krátké koupeli ve známém rybníku;-) Po 2 km zelené značky jsme pak dorazili do Tří Studní, kde byl akorát čas na kávičku v jedné ze zdejších hojně navštěvovaných hospůdek, bohužel ještě plné obědvajících, takže jsme si trochu počkali. Nyní jsme pokračovali po modré přes Sykovec (0,5 km) a Vlachovice (2 km) k Bílé skále (0,5 km) a Ski Hotelu (2 km), kde se ještě uklízely pozůstatky nedávného cyklistického závodu. Poslední 3 kilometry do Nového Města už jsou "jen" po místním značení, ale zato je známe skoro nazpaměť...