Devět skal - nejvyšší vrchol Žďárských vrchů

Vrchol Devět skal  •  Fotografie (1)  • Foto: kiv76

Kam a jak jedeme?

Výchozím místem je obec Křižánky, odkud půjdeme po modré turistické značce. Turistický směrovník se nachází u autobusové zastávky. Turistická vývěsní mapa je umístěna před obecním úřadem. Je možné také zaparkovat auto na malém parkovišti před lesem při cestě na Devět skal. Lesem budeme pozvolna stoupat a míjet několik skalních útvarů. Mineme např. přírodní památku Bílá skála, což je skalní útvar, který zakončuje pásmo skalních bloků. Vznikl kryogenním procesem ve starších čtvrtohorách. Je to izolovaný skalní blok dlouhý 60 m a vysoký až 28 m. Společně s protilehlou Ostrou skalkou tvoří pomyslnou vstupní bránu k Devíti skalám. Pod Bílou skálou je menší Schovanka, vpravo v lese pak skalní útvary zvané Uhlíř, Žlutá věž, Cikánský hrad, Stoh, Varhany, Dračí zoubek, Jeřabinka, a vlevo Hrádek. V okolí je balvanová suť. Na Bílé skále a v jejím okolí hnízdí např. sýc rousný, a objevuje se zde i krkavec velký. Do r. 1957 zde bylo doloženo hnízdiště sokola stěhovavého. V závěru cesty vystoupáme po značené odbočce na vyhlídku vrcholové skály Devět skal (836 metrů nad mořem). Zpět do Křižánek se můžeme vrátit stejnou cestou, nebo lze využít kombinace žluté turistické značky k rozcestí U nebožtíka a odtud po zelené turistické značce do Křižánek. Asi 600 m SZ pod Devíti skalami se nachází místo zvané Vysoká studně, kde je krytá studánka.

Za čím jedeme?

Cílem výletu je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů - Devět skal (836 metrů nad mořem). Přírodní památka Devět skal se nachází ve výšce 780-836 m.n.m. Nejvyšší bod leží ve výšce 836,3 m.n.m. Podle dřívějšího měření nadm. výšek tzv. adriatickým systémem byl vrchol Devíti skal s tehdejší naměřenou výškou 837 m.n.m. nejvyšším vrcholem Českomoravské vrchoviny. PP o výměře 3,33 ha byla vyhlášena v roce 1976. Zahrnuje rozsáhlý skalní systém s nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů v centrálním hřbetu Devítiskalské vrchoviny. Skály jsou tvořeny migmatity a biotitickými rulami svrateckého krystalinika, vznikly postupným mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Název místo dostalo po devíti skalách roztroušených v  bezprostředním okolí. Puklinami jsou skály rozčleněny do 9 větších a 3 menších skalních bloků. Celé seskupení vytváří jakési skalní město. Výšky jednotlivých skalních bloků dosahují 5-17 m, a říká se jim lidově kazatelny. Povšimnout si lze tzv. voštin a nepatrných skalních mís. V okolí se vyskytuje balvanový proud a balvanová suť. Na skalní komplex navazuje směrem na SV v délce 1,15 km dalších 11 skalních útvarů. Na území PP se vyskytuje datel černý, strakapoud velký, sýc rousný, krkavec velký či jeřábek lesní. Z flóry lze uvést rozšířenou kapraď osténkatou a kapraď rozloženou. Zjištěn zde byl výskyt celkem 14 druhů mechorostů. < Na hlavní skalní blok je vyznačena odbočka v délce 100 m, výhledové místo je zabezpečeno zábradlím. Výhledy jsou omezeny vzrostlými stromy. Pod vrcholem stojí lovecký srub. V říjnu roku 1940 ho pro nacistické předáky nechalo postavit velení německé pozemní armády. Na sklonku 2. světové války operovaly v okolí partyzánské oddíly Vpřed a M. J. Hus. Po 2. světové válce sloužil srub pro potřeby Ředitelství státních lesů, dnes je využíván jen občasně, v sezóně bývá nepravidelně otevřen. K Devíti skalám se váže také pověst. Vypráví se v ní, že „kdysi dávno se v okolí Devíti skal hajnému ztrácely ty nejlepší kusy zvěře a ani srny nemohl uhlídat před pytláky. Byl z toho velmi nešťastný a přemýšlel, jak na pytláky vyzrát. Věděl, že každý z nich se bojí hejkalů a proto se rozhodl, že bude dělat hejkala. Každý pozdní večer chodil po lese a hejkal. Jakmile jej všichni, kdo se vydali na lup, uslyšeli, dávali se na útěk; a od té doby se hajnému už nic neztratilo.Rozhledy z Devíti skal – od S ve směru hod. ručiček:

Svratka (4,5 km), Svratouch (6 km), Otavův kopec – stanice ČHMÚ (734 m), za velmi dobrých podmínek Krkonoše – Sněžka (1602 m), Karlštejn – lovecký zámeček (5,5 km, 783 m), za dobrých podmínek Orlické hory – Velká Deštná (1115 m), Jeseníky, Spálený kopec – radiokomunikační věž (8 km, 765 m), Lisovská skála (1 km, 802 m), Malínská skála (3 km, 811 m), Pasecká skála (7 km, 819 m), Studnice – sloupy VÚE, Herálec (3,5 km), Krásné – TV+rozhl. vysílač (614 m). Dále je vidět ještě komín mlékárny v Hlinsku, Chlumětín, Kunětická hora a další lokality.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

K občerstvení lze doporučit hostinec Za řekou v Křižánkách nebo se lze občerstvit v penzionu Bukáček, jinak jsou nutné vlastní zásoby.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výhledy z vrcholu Devíti skal jsou pěkné, ale již omezené.

Ostatní informace

Od turistického směrovníku vede ke skále upravený chodníček se schodovými stupni, ovšem výstup na samotnou skálu je již náročnější. Většinou výstup na skálu ale zvládnou i děti za menší výpomoci rodičů.