Pohádkový hrad Bouzov
Honosné romantické sídlo ze 13. a 14. století - hrad Bouzov stojí na kopci nad obcí Bouzov v severovýchodním výběžku Drahanské vrchoviny. Jeho zakladatel byl Búz z Bouzova, příslušník rodu Bludovců. Se střídáním šlechtických rodů v držení hradu se měnila i jeho podoba. Za pánů z Bouzova mělo sídlo především obrannou a strážní funkci. Skládal se z obranné věže, hradeb a dřevěných budov. Od poloviny 14. století drželi hrad páni z Vildenberka, kteří zde vybudovali kamenný hradní palác převyšující hradby. Markrabě Jošt zpevnil hradbu baštami a kolem vlastního hradu byla postavena parkánová zeď. Největšího rozkvětu dosáhlo panství za pánů z Kunštátu, hrad vlastnili od roku 1396 do konce 15. století. Hrad byl za jejich panování rozšířen, zlepšena byla také obranná stránka i obytný konfort. V roce 1408 od nich získal pevnost jejich strýc Boček z poděbradské větve rodu. Poslední středověké dostavby provedl v první polovině 16. století Hanuš Haugovic z Biskupic a jeho potomci. Roku 1558 Bouzov vyhořel, a tak došlo k plné obnově.
Řád německých rytířů hrad vlastnil od roku 1696 do roku 1939. V období nacistické okupace se stal sídlem přepadového oddílu SS. Po ztrátě rezidenční i pevnostní funkce hrozil Bouzov jako i mnoha jiným hradům smutný osud, že se postupně změní v ruiny. Velmistr řádu arcivévoda Evžen zahájil roku 1896 rozsáhlou romantickou přestavbu, a tak zde vznikl reprezentativní symbol středověkých řádových tradic. Byl vystavěn nový dvoupatrový palác, v něm Rytířská síń byla malířsky vyzdobena motivy rytířů a rostlinným dekorem se znaky držitelů Bouzova. Interiér doplňují cenné řezbářské práce místních umělců. Jižní palác, také od základu nový byl letním sídlem velmistra. Zachovalejší hradní prostory byly opraveny. V nejstarším hradním paláci je zbrojnice.
Pracovna s obývacími místnostmi jsou vybaveny původním barokním nábytkem s intarziemi. Ústřední místností je přijímací sál - Sloupcový, sloužící i jako jídelna. Zdobí ho citáty řádových představitelů a renesanční obrazy. Je teplovzdušně vytápěn a výtah ho spojuje s kuchyní v přízemí. Sousední malou jídelnu zdobí renesanřní obrázky a drobné dřevěné plastiky. Nejvýznamnějším dílem hradního nádvoří je novogotická kaple Panny Marie. Na hradním nádvoří upoutá i novorenesanční kašna zakrývající studnu vytesanou ve skále do hloubky 52 metrů. Na hradě se prolíná několik uměleckých slohů, v bohatě zdobených interiérech zde vidíte hlavně ukázky gotiky a renesance. Prohlídkové trasy vás zavedou také do hradní kuchyně a jídelny, loveckého a ratířského sálu, zasedací síně, zbrojnice, pokojů sluhů, zámecké kaple. V ložnicích zaujmou tapety z rudého brokátu a v pokojích stojící barokní nábytek. Sídlo má výrazné cimbuří, arkýře, mnoho věží, střílny, dva dlouhé mosty nad hlubokým příkopem. Přestože hrad Bouzov dnes není autentickou středověkou památkou, je pohádkový a patří svým romantickým vzhledem k našim nejnavštěvovanějším hradům. Děti určitě ocení možnost vydat se do třináctých komnat hradu, kde na ně čeká tajná chodba a síň rytířů kruhového stolu.
Kouzelnou atmosféru hradu Bouzova si vybírá mnoho tvůrců filmů i pohádek. Z nejznámnějších se zde natáčela například pohádka O Jasněnce a létajícím ševci, Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek, film - Kopretiny pro zámeckou paní.