Chaty a chalupy
Mapa Havlíčkův Brod
Posázavím přes Lipnici a Melechov
Přes Lipnici a Melechov
Kolem Sázavy se potuluju dost často, takže co to zas jednou po letech (ani se mi nechce je počítat) vzít přes Haškovu Lipnici a pak přes Melechov někam zpátky ke trati. Návrh jsem jednohlasně schválil a před šestou nastupuju do rychlíku směr Světlá nad Sázavou.
Tam vystupuju po půl osmé, protahuju ztuhlou kostru a bez dlouhých průtahů se dávám po lávce přes Sázavu a zadem kolem parku vynechávám město a na dohled parkových rybníků Sázavan a Horní parkový přicházím na modrou turistickou. Ta mne polní cestou přivede do vsi Závidkovice. I když je sotva půl deváté, sluníčko svítí ostošest a zdá se slibovat perný den. Ve vsi za kapličkou odbočuju doleva a po dalších pár stech metrech u hájovny Horní lesy konečně zahýbám ze silnice do lesa.
Cesta pozvolně stoupá lesní pěšinou po úbočí Radostovického kopce a pak se svažuje k rozcestí Pod Lipnicí. Odtud už je Lipnice nad Sázavou prakticky na dohled a silueta hradu k sobě poutníka spolehlivě navede. Ani já ho neminu, vystoupám serpentinou k hradu, projdu nádvoří a při zpáteční cestě snažím se s nevalným úspěchem zachytit přes střechy Lipnice výhledy na okolí.
Pak na náměstí kolem sochy J.Haška k restauraci U České koruny kde jsem hodlal osvěžit organizmus jedním pivem, bohužel jsem tu příliš brzy, je teprve po desáté hodině. Pokračuju dál a na spodním konci náměstí narážím na rozcestníky k Památníku národního odposlechu, dalšímu cíli mého dnešního výletu. Tedy ony ty cile jsou už tři, Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči. Sochařské výtvory sochaře Radomíra Dvořáka v nedalekých zatopených malých lomech.
Vyzbrojen žízní a naveden směrovkami vydávám se na cestu z města. Ještě před lesem staví se mi však do cesty penzionek Panská Vobora s restaurací na jejíž verandě vychutnám jednoho výtečného Bernarda. Na víc si v tom horku netroufám, stejně ho skoro hned vypotím. Podle směrovek jdu nejdřív k Ústům pravdy. Malý zatopený lom, hledám nejlepší místo k focení, samozřejmě tu nejsem sám, je sice všední den ale prázdniny jsou v plném proudu. Kousek se vracím a sestupuju na spodní pěšinu k nedalekému dalšímu žulovému lomu s Bredschneiderovým uchem. To byl vlastně první výtvor sochaře Dvořáka (2005), po něm za rok následovala Ústa pravdy a za další rok Zlaté oči. Od Ucha se nevracím k městu, jak jsem původně plánoval, ale jdu podle směrovek kolem penzionu Silentium přes silnici k Dolnímu městu a mezi rybníky Prostřední a Metelka k lomu s artefaktem Zlaté oči.
Tam už se potkávám se zelenou značkou, po které se od lomu vydávám k severovýchodu k silnici na Dolní město. Před křižovatkou se silnicí do Světlé ještě jeden výtvor sochaře Dvořáka, Hlava XII. Je to netradičně pojatý pomník J.Haška, žulová hlava sestavená s osmi segmentů, v případě že jsem dobře počítal. Za křižovatkou a mostem přes Pstruhový potok pak procházím Dolním městem, za ním odbočuju doleva silnicí s výhledy na pole a louky směrem k Loukovu.
Tady už procházím Přírodním parkem Melechov, před Loukovem míjím a fotím kostel sv.Markéty a v Loukově na rozcestí stoupám k lesu směrem na Melechov. Cesta lesem je sice příjemná ale stoupání je stále příkřejší, občas odpočívám a stírám pot. Pod vrcholem ještě turistické rozcestí Rohule a pak posledních asi sedmdesát výškových metrů k vrcholu. Melechov, nejvyšší bod okresu Havlíčkův Brod, 715 m. Další kilometr po zelené k bývalé rozhledně, údajně zeměměřičské věži, nyní údajně nepřístupné, se spoustou antén na vrcholu.
Kam dál. Asi bude nejlepší sejít po žluté ke Stvořidlům, vláčkem motoráčkem zpátky do Světlé a rychlíkem do Prahy. Bude to brnkačka, co jsem pracně nastoupal, teď sestoupím k Sázavě. Návrh jednomyslně přijat. Jak by ne, jsem na to sám. Hned pár desítek metrů pod vrcholem beznadějně vyschlá Melechovská studánka, smutný pohled. Asi dva a půl kilometru pohodového sestupu stinnou lesní cestou, pak pár set metrů loukou k Dobrovítově Lhotě, poslední vsi na cestě ke Stvořidlům. Za ní ještě prudký sešup lesíkem a už je tady Penzion Stvořidla a kemp.
Mne však spíš zajímá občerstvovna Pyramida, kupuju Kofolu ředěnou minerálkou, poperu se o ní s místními vosami a raděj se uchyluju dovnitř kde jich je o něco míň. Na vláček času dost, fotím ještě z lávky řeku plnou kamení, vody po kotníky, proud veškerý žádný. Slunce pere pořád co to dá, je začátek srpna. Pak přecházím lávku k zastávce, počkám na vláček do Světlé. Tam kupuju další pití a mírně zpožděným rychlíkem se vracím k domovu.
Co dodat. Krásný výšlap vrcholným létem hezkou krajinou kde jsem nebyl už spoustu let.
Zdrávi došli, zase někdy. Seventy
Odkaz na mapu trasy
Přidat do oblibených uživatelů
Lipnice nad Sázavou
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Posázavím přes Lipnici a Melechov
