Proměny města Uherského Hradiště
V krásné oblasti Slovácka se nachází město Uherské Hradiště, kdysi ostrovní pevnost, rozkládající se v místech dávného velkomoravského centra, vystavěneného na soutoku Moravy s Olšavou, kde bylo toto místo významnou křižovatkou obchodních cest. V době, kdy rozkvétal český stát založil český král Přemysl Otakar II. roku 1257 město Uherské Hradiště jako pevnost proti nepřátelským nájezdům do Čech na jihovýchodu. Dešní město žije bohatým kulturním životem, velkou roli má zdejší Slovácké divadlo, Slovácké muzeum, Městská kina, Klub kultury, řada festivalů pořádáných ve městě / např. Letní filmová škola, setkání ochránců přírody, atd. / Je zde několik MŠ, SŠ, Střední uměleckoprůmyslová škola, Plavecká škola, sportovní hřiště i haly, zimní stadion, Aquapark. Poslední léta zde vzniklo mnoho nových staveb, také jsou rekonstruovány historické budovy v centru města, a tak v Uherském Hradišti dochází k velkému kulturnímu, hospodářskému i turistickému rozvoji.
Jako každým rokem jeden z našich Jarních výletů patří návštěvě tohoto královského historického města, kde žije moje matka a prvního dubna slaví narozeniny. Letos jsme sem vyrazili poslední březnovou sobotu. Od autobusového nádraží procházíme Velehradskou třídou, centrem až k druhému hlavnímu Mariánského náměstí, kde jistě každého zaujme stavební zajímavost Morový sloup, barokní kašna, Prodejní a výstavní galerie umění, atd. Odtud se vracíme přes Prostřední ulici, Masarykovo náměstí se spoustou historických budov, další barokní kašnou. Procházíme uličkami města až k Domu kultury na Komenského náměstí. Protože se udělal krásný den zvolila jsem cestu tudy, jiným směrem, než chodíme obvykle, chci Frantovi ukázat jiný konec města.
Tudy směřujeme až ke kolejím s nové vybudovaným podchodem, dál pak až k nemocníci a sídlišti Mojmír II. Odpoledne se vracíme jinou cestou, jdeme přes sídliště mezi městskou zástavbou až ke kolejím u vlakového nádraží. Zde procházíme tunelem - " Myší dírou " s výzdobou malířských děl žáků ZŠ, tím tento starý ponurý tunel trochu zkrásněl. Opět se ocitáme v centru u prvního hlavního Masarykova náměstí. Potkáváme hradištského vlkodlaka, který doprovází paní s kočárkem. Neodolala jsem a hned ho fotím, ale jen jednu fotku. Rychle se přibližoval, tak jsem měla trochu obavy, asi byl již po obědě a k večeři si nás nenechal, protože jen prošel s mrknutím oka na nás, a tak jsme všichni v klidu pokračovali svým směrem dál. Z náměstí pak jdeme Kolem žlutě zářícího Hotelu Slunce a Polikliniky k nádraží ČSAD, den s návštěvou rychle utekl a nám v 16. 30 hodin jel autobus zpět domů do Zlína.